Když už dnes procházím databázi soudních rozhodnutí, napíšu ještě o jednom počinu NSS. Tentokrát ve věci, kterou (zase) zastupoval můj muž David. Šlo o testování a kadenci, s jakou ministerstvo měnilo svá oaptření, takže si nikdo nemohl být ničím jist, ale to není podstatné. Důležité je, jaké chytré myšlenky ze soudců vypadly.

Je totiž evidentní, že i v červnu 2022 se NSS zuby nehty drží báchorky o tom, že očkovaní mnohem méně zatěžují ty naše drahocenné nemocnice a unavené zdravotníky:

Navrhovatelka v nynější věci nesouhlasí s východiskem odpůrce, že očkované osoby nejsou s těmi neočkovanými ve srovnatelném postavení. Argumentuje tím, že i očkovaní lidé mohou šířit virus a mít stejnou virovou nálož jako osoby neočkované; právě k prokázání tohoto tvrzení označuje důkazní prostředky. Nejvyšší správní soud však zdůrazňuje, že odpůrce nepopírá skutečnost, že také očkované osoby mohou (v nějaké míře) šířit onemocnění covid-19; sám tedy připouští, že i očkovaný může nakazit členy své domácnosti…

Z odůvodnění mimořádného opatření vyplývá, že očkované osoby byly favorizovány ve vztahu k možnosti prokázat tzv. bezinfekčnost podle čl. I bodu 17 mimořádného opatření z důvodu, že mají v případě setkání s člověkem nemocným covid-19 nižší riziko nákazy, zkracuje se u nich doba vylučování viru, v jejich organismu jsou vytvořeny nepříznivé podmínky pro replikaci viru a během nákazy jsou s větší pravděpodobností chráněny před závažným průběhem onemocnění. Nepředstavují proto z hlediska dosažení cíle sledovaného mimořádným opatřením, kterým je zejména ochrana systému zdravotní péče před přetížením, takové riziko jako neočkované osoby (srov. odst. [84] – [85] rozsudku sp. zn. 8 Ao 2/2022). 

Neočkovaným osobám, které nemoc neprodělaly, tedy nebylo umožněno využívat vymezené služby z odborných (medicínských) důvodů. Tyto odborné předpoklady, z nichž odpůrce vyšel v odůvodnění mimořádného opatření, navrhovatelka v tomto řízení relevantně nezpochybnila; sama skutečnost, že očkovaní také šíří virus do okolí, není s to vyvrátit další přednosti vakcinace proti covid-19. 

Platí proto i nadále závěry vyslovené v bodě [78] rozsudku sp. zn. 8 Ao 2/2022, v němž zdejší soud dospěl k závěru, že neočkované osoby bez prodělaného onemocnění se nenacházejí ve srovnatelném postavení s očkovanými osobami; nejsou diskriminovány tím, že jim čl. I bod 17 mimořádného opatření neumožňuje prokázat tzv. bezinfekčnost prostřednictvím negativního výsledku PCR testu, a tedy provádět činnosti a využívat služby regulované mimořádným opatřením.

Nejvyšší správní soud také neváhal připomenout svoji ustrašenou judikaturu týkající se staršlivé nebezpečnosti covidu – toho nejhoršího, nejsmrtelnějšího a nejnebezpeečnějího onemocnění ze všech:

Onemocnění covid-19 pak navrhovatelka označuje za plně srovnatelné s chřipkou, neboť existuje bez jakýchkoli omezení dostupná vakcína a smrtnost nemoci byla stanovena na cca 0,15 %. Ohledně zpochybňování závažnosti existence epidemie způsobené tímto virem poukazuje Nejvyšší správní soud např. na rozsudek ze dne 20. 5. 2021, č. j. 10 Ao 1/2021 – 148, v němž „konstatoval nebezpečnost nemoci covid-19 a za notoriety označil 30 tisíc zemřelých s touto nemocí i hrozící kolaps zdravotnictví; odmítl přitom provádět dokazování ohledně nebezpečnosti nemoci covid-19“.

Překlad téhleté soudní novořeči: „Prostě jako s covidem umřelo těch iks tisíc nebožáků, co na tom vy kojoti blbí anticovidoví konspirátorský do prkenný vohrady už nechápete? Noste roušky, držte hubu a konečně se nechte vopíchat, ať máme klid!“

V neposlední řadě pak soudci ještě vytáhli stálici hitparády nejblbějších soudních argumentů – dobrovolnost očkování:

  Napadené opatření se navíc dle navrhovatelky snaží toliko přimět neočkované osoby, aby se podrobily dobrovolnému očkování. Zdejší soud však již vyslovil, že z odůvodnění mimořádného opatření nevyplývá, že by jeho cílem mělo být nepřímé donucení neočkovaných osob k očkování stanovením určitých zákazů a omezení. V odst. [81] – [85] rozsudku sp. zn. 8 Ao 2/2022 konstatoval: „osoby nelze vyloučit z provádění činností a využívání služeb regulovaných mimořádným opatřením jen z toho důvodu, že nepodstoupily dobrovolné očkování. Dokud není stanovena očkovací povinnost, je na každém, aby se sám rozhodl, zda se nechá naočkovat, či nikoliv. (…) Nátlak na očkování skrze mimořádné opatření by proto sám o sobě nepředstavoval legitimní cíl, který by ospravedlňoval stanovená omezení neočkovaných osob, které onemocnění covid-19 v poslední době neprodělaly. (…) Z odůvodnění mimořádného opatření nicméně nevyplývá, že by jeho cílem mělo být donutit neočkované osoby k očkování stanovením určitých zákazů a omezení. Podle odůvodnění mimořádného opatření i tvrzení odpůrce v průběhu řízení před soudem bylo cílem to, aby došlo ke zmenšení rizika přenosu onemocnění mezi jedinci a ke snížení rizika dalšího zhoršení epidemické situace v celé populaci tak, aby se předešlo zahlcení a zhroucení zdravotního systému. (…) Odpůrce v této souvislosti vzal v úvahu skutečnost, že osoby neočkované bez imunity získané prodělanou nemocí mohou být onemocněním covid-19 více postiženy na zdraví, a představují tak pro zdravotní systém větší hrozbu. (…) Odpůrcem tvrzeným cílem napadeného mimořádného opatření proto je jak ochrana nejvíce zranitelných osob, tak ale zejména zdravotního systému jako celku.“ 

Ještě vážně věříte, že to ti právníci za vás nějak vybojují a že soudy nějaká opatření shodily jako protizákonná či dokonce protiústavní? No, nevědomost hříchu nečiní a blahoslavení jsou chudí duchem… nic jiného se na to nedá říct.

Podle rozsudku NSS.