Měsíc: Říjen 2023 (Strana 1 z 2)

Dnes jsem se opět ponořila do kalných vod VeKLEPU. Je to celkem psina, když neberete tenhleten šaškovský stát vážně a nenecháte si kazit den zákonodárci. Kupříkladu teď se probírá nařízení vlády, které má za úkol do ČR natáhnout více Ukrajinců, protože je jich tu málo. Musíte uznat, že takovou logiku nikdo soudný nepochopí, ale zasmát se tomu můžete od srdce.

Milí zlatí, nachystejte si na 1. 5. pěkné modrožluté vlaječky (jste-li fandové Ukrajiny, tedy ti, kdo se klaní current thing, máte bombastickou výhodu, barvy se tentokrát nemění), naučte se s nimi mávat a hurá na prvomájový pochod: bude se z příkazu strany a vlády slavit významný den – vstup do EU! A běda, jak se nedostavíte, bude jasné, že jste fandové Ruska.

Dnes se na úřední desce Nejvyššího správního soudu objevila další Davidova covidí záležitost. Tentokrát šlo o kauzu, ve které moravskoslezský švestky vlezly do otevřeného baru, který měl být zavřený skrz děsný virus, vyzvaly žalobce k prokázání totožnosti a k opuštění podniku, což tento neučinil, a tak ho spoutaly a následně mu ve služebním autě násilím nasadily roušku. NSS řekl, že vo co jako jde, však je to v tzv právním státě v pohodě, neasi.

Konečně jsem si sedla k psaní své nové odborné publikace s názvem „Jak změny klimatu ovlivní územní plánování a judikaturu„. Sama jsem zvědavá, co z toho nakonec vyleze, ale už teď se na výsledek těším. Na totéž téma jsem školila v pátek starostky a starosty a musím uznat, že je to zajímavá a pestrá oblast, kterou soudy teprve začínají nesměle oťukávat. Docela mne baví být něco jako spolustvořitel nové judikatury.

Nejvyšší správní soud se ještě tu a tam blejskne pěkným coviistickým názorem, jako třeba zrovna včera, kdy poslal do háje zeleného jednu studentku Masárny, která nesouhlasila s praštěným O-N-T systémem (pamatujete si to vůbec, někdy se mi zdá, že ani ne, nicméně mě to nepřekvapuje, and lidstvem jsem dávno zlomila hůl).

V pátek jsem se nudila. Když se nudím píšu, a tak jsem vyzvala všechny poslance a senátory, aby následovaly moudré myšlenky předsedy a hlasovali srdcem pro polyamorii. Držme si palce, aby to klaplo! Budeme moci opustit nudné párové soužití a naše životy budou konečně za něco stát!

Dnes po snídani jsme doma měli vážnou debatu. Jistě víte, že se politickým islámem zabýváme s Davidem řadu let. Proto nemůžeme v těchto dnech nečinně přihlížet tomu, co se ve světě děje. Rozhodli jsme se na webu advokátní kanceláře dát jasně najevo, co je pro nás důležité a jaké jsou naše morální hodnoty.

Proto má advokátní kancelář na webu nový banner v tomto znění:

Klienty z muslimských států přijímá advokátní kancelář pouze tehdy, pokud v e-mailové komunikaci potvrdí, že nesouhlasí s postupem Hamásu v Izraeli a s podporou, jíž se Hamásu dostává ve světě, a v tomto prohlášení uvedou, že postup Hamásu odporuje všem normám, které by měly platit v 21. století. Pokud klient nebude chtít nic podobného prohlásit, doporučím mu několik jiných advokátů. Váš David Zahumenský, advokát.

Uf, poprvé v životě su včas in. Dokážu naskočit na „current thing“! Považte, jen sáhnu do skříně a můžu jít na špacír po Praze a celá kavárna mne bude uctívat!

Konečně po deseti letech vytáhnu tohleto tričko a nebudu se muset před libtardy milujícími islám, stydět. Uf. To je ale úleva. Řeknu vám, teď se cítím jako fakt hodně zodpovědnej člověk, vy dezoláti, co jste doteď fandili muslimům.

Dnes ráno mne do očí praštil titulek na Seznamzprávy. Článek byl Martinovi, klukovi s jakousi geneticky podmíněnou chorobou, na jehož pokusnou léčbu se skládal celičký český národ. Och, jak dojemně jsme se zase semkli, skoro jako když Peklo celé Česko nebo přišli naši Ukrajinci nebo když jsme šili roušky z trenek. Ach.

Text se na onu sbírkovou akci dívá z jiného, naprosto prozaického úhlu pohledu. O to je zajímavější: autor rozvíjí myšlenku, zda má každý nárok na pokus o léčbu jeho choroby. Samozřejmě, že nemá, naše humanistické ufňukané tendence jsou stupidní a směšný koncept. V tom s autorem velice souzním. Nechápu ale, kde onen lékař byl, když jsme za léčbu starých, tlustých a nemocných a jiných neschopných za tzv. pandemie naprosto zbytečně vyházeli mnohem, mnohem víc než ušmudlaných sto milionů, kolik má stát léčba onoho děcka. Tehdy měl křičet a konat!