Každý má právo brát se o vlastní štěstí a štěstí jeho rodiny nebo lidí jemu blízkých takovým způsobem, jenž nepůsobí bezdůvodně újmu druhým.

Na jaře 2020 jsme pochopili v plném rozsahu, jak křehká je ochrana, kterou poskytuje přirozeným lidským právům stát. Od jara 2020 jsem s mým mužem Davidem vedla řadu právních soubjů za svobodu. Psala jsem o nich pilně na Stavu bez nouze. Covid ale zdaleka není tím jediným, co svobodu lidí ohrožuje. Visí nad ní mnoho Damoklových mečů a je dosti pravděpodobné, že nikdy nebudou jednou pro vždy právě svoboda a pravda vítězi, nicméně je třeba neházet flintu do žita a pořád a pořád bojovat, i když se někdy zdá, že je to bitva s větrnými mlýny.

Za Stavem bez nouze bylo potřeba udělat tlustou čáru a zaměřit se na právo a svobodu v mnohem širším měřítku. Doufám, že svoboda je skutečně vzddálená jen kousek, že je prostě někde za humny.