Měsíc: Prosinec 2022 (Strana 1 z 3)

Každý ví, že v době nouzového stavu existovalo pár hospod rozesetých po celém území tohodle pitomého státu, které měly otevřeno navzdory tzv. opatřením šíření viru. Nejinak to bylo v jedné útulné hospodě na severu Moravy, kterou mi bylo ctí v době nouzového stavu navštívit. Ostatně to byl celkem dobrý adrenalin, vždyť za vysedávání v jiné (brněnské) knajpě jsem dostala i trest – napomenutí za moje špatné, špatné a ještě jednou špatné a nemorální jednání, které mohlo vést ke smrti nejméně jednoho zranitelného důchodce a dvaceti koťátek (dodnes netuším, jak jsem toho mohla dosáhnout, když jsme covid já, můj muž, moje děti, psi, kočky ani morčata nikdy neměli).

V listopadu a prosinci letošního roku jezdil David pracovně do Ostravy, kde se konaly soudy nad podobnými vyvrheli, jako jsem byla já, kteří rovněž ve svém alkoholovém poblouznění nedokázali odolat čerstvě natočené orosené hořké a současně sametové dvanáctce. Dnes mi David poslal jedno ze soudních rozhodnutí, a tak o něm s pořádnou chutí na ono zrzavé potěšení píšu.

Popisovaným rozsudkem z konce listopadu soud zrušil rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje a rozhodnutí Magistrátu města Frýdku – Místku a věc vrátil kraji k dalšímu řízení. Těmito správními rozhodnutími byla uložena pokuta vůdci celého proticovidího spiknutí – černé ovci, která v době krizového stavu ve dnech 18. 12. 2020, 23. 12. 2020, 11. 1. 2021, 13. 1. 2021 a 31. 1. 2021 umožnila přítomnost veřejnosti v provozovně stravovacích služeb – tj. oné tajemné hospodě. Dále pak se ona nestvůra dopustila přestupku tím, že se ve dnech 18. 12. 2020, 11. 1. 2021 a 31. 1. 2021 zdržovala v provozovně stravovacích služeb ve společnosti dalších osob a tím, že se dne 7. 2. 2021 v době minimálně do 7:36 hod v době zákazu volného pohybu osob zdržovala dokonce v tělocvičně ve společnosti dalších osob. (Omlouvám se za stupiditu popisu oněch činů, čerpám z rozsudku.)

No považte, taková drzost! To nebylo na pokutu, to bylo na popravu za úsvitu! Jak se někdo mohl zdržovat v tělocvičně v přítomnosti jiných osob, když všude okolo řádil vzteklý čínský virus? Taková bestie, která se podobných hrdelních zločinů dopustila, nemohla mít žádnou kázeň, ani boží bázeň.

Pokuta za výše popsané hororové jednání byla 18000 plus tisícovka za náklady řízení.

Co k těmto nesmyslům, které namlely správní orgány, řekl soud? Nejzajímavější pasáž je ta, kde se soud věnuje odůvodnění krizových opatření. Z toho všeho mišmaše totiž vyplývá, že vláda vůbec netušila , co dělá – a ne, nebylo to Babišem, tihleti fialoví kojoti by se zachovali stejně, ne-li hůř). Soud si totiž v jiném řízení, které u KS Ova vedl taky David, vyžádal stanovisko Úřadu vlády.

Úřad vlády k dotazu soudu sdělil, že nedisponuje veškerými informacemi, které se týkají činnosti jiných ústředních orgánů státní správy, resp. nedisponuje takovým rozsahem informací, jenž by umožnil poskytnutí odpovědí na konkrétní dotazy týkající se specifické problematiky související s epidemií koronaviru a onemocněním COVID-19, které způsobuje… Úřad vlády ČR nedisponuje požadovanými písemnými dokumenty, neboť vláda byla s odůvodněním těchto přijímaných usnesení seznamována ústně, zejména v úvodním slově ministra zdravotnictví. Při vlastních jednáních vlády pak byla aktuální epidemiologická situace představena ministrem zdravotnictví buď ústně nebo formou prezentace sdílené prostřednictvím komunikační platformy Webex Teams.

O každém přijímaném krizovém opatření se vedla diskuze, v jejímž rámci zaznívala různá odůvodnění, včetně jednotlivých zdravotnických a statistických výstupů a dat. Je rovněž velmi pravděpodobné, že členové vlády získávali detailní informace a statistiky přímo od Ministerstva zdravotnictví i při jiných formátech jednání, než byla vlastním jednání vlády. Aktualizace informací byla prováděna na denní bázi. Vláda posuzovala vývoj epidemiologické situace, její zdroje, rozsah a počet případů přenosů nákazy či počet úmrtí v důsledku nákazy ze zdravotnických a statistických výstupů, které jí byly předloženy ministrem zdravotnictví. Konkrétní obsah těchto informací však již nedokáže Úřad vlády identifikovat.

Soud z těchto blábolů dovodil, že Úřad vlády nedisponuje podklady, ze kterých by bylo možno alespoň implicitně dovodit důvody, pro které přijala napadená omezení v příslušných bodech dotčených krizových opatření.

Ve výsledku soud dospěl k tomuto závěru:

Uvedené závěry, které vedly Ústavní soud ke zrušení části usnesení vlády číslo 78 (pro rozpor s článkem I. odst. 1 Ústavy a články 2 odst. 3, 4 odst. 4 ve spojení s článkem 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod), lze podle přesvědčení krajského soudu vztáhnout také na části krizových opatření ohledně zákazu přítomnosti veřejnosti v provozovnách stravovacích služeb (zjemnělého několika výjimkami) a na omezení kontaktů s jinými osobami na nezbytně nutnou míru, jejichž porušení bylo žalobci kladeno za vinu v přezkoumávané věci. Krajský soud již za tohoto stavu nepřistoupil v tomto řízení k dalšímu vyzývání vládě, aby mu poskytla podklady, ze kterých při stanovení shora uvedených zákazů vycházela, když s ohledem na výše uvedené nelze důvodně očekávat, že by vláda nově snesla takové argumenty a podklady, které by mohly vést k nápravě vad příslušných krizových opatření spočívajících v absenci důvodů. Krajský soud uzavírá, že krizová opatření nelze v příslušných částech podle článku 95 odst. 1 Ústavy aplikovat a za tohoto stavu nemůže obstát závěr správních orgánů o tom, že žalobce porušil zákazy a omezení nařízené shora uvedenými krizovými opatřeními. Přestože si je krajský soud vědom toho, že Ústava v článku 95 odst. 1 nesvěřuje správním orgánům takovou možnost jako soudům a žalovanému ani správnímu orgánu prvního stupně ani nelze důvodně vytýkat, že shora uvedená krizová opatření aplikovaly, pokud však krajský soud dospěl k závěru o rozporu podkladových krizových opatření s ústavním pořádkem, nezbývá než za objektivně nezákonná označit také správní rozhodnutí, která se o tato krizová opatření opírají.

Soud bohužel dodal i toto:

Nad rámec výše uvedeného krajský soud uvádí, že nijak nepolemizuje s tím, že pandemická situace v České republice byla na přelomu let 2020 a 2021 velmi vážná (podle veřejně dostupných zdrojů byla Česká republika v té době na vrcholu celosvětového žebříčku zasažení nemocí COVID-19) a nezpochybňuje, že vláda přistupovala k omezení volného pohybu osob v legitimním zájmu ochrany životů a zdraví lidí, když i většina odborné veřejnosti se shodovala v tom, že menší počet
lidských kontaktů vede ke zmírnění epidemie, čímž je bráněno kolapsu zdravotnického systému, který by vedl, kromě úplného vyčerpání zdravotnických pracovníků, především k vyšším ztrátám na životech a zdraví obyvatelstva. Na druhou stranu, pokud je těmito opatřeními zasahováno do základních práv chráněných Listinou základních práv a svobod, a to zejména práva pohybu (článek 14 odst. 1) a práva podnikat (článek 26 odst. 1), je třeba v intencích citovaného nálezu Ústavního soudu trvat na tom, aby tyto zásahy byly řádně odůvodněny a založeny na odborných doporučeních, vycházejících z maximální míry dostupných znalostí o dané nemoci a jejímu šíření. Vláda zvolila řešení spočívající v paušálním zákazu (až na stanovené výjimky) přítomnosti veřejnosti v provozovnách stravovacích služeb a omezení kontaktů s jinými osobami na nezbytně nutnou míru, aniž by bylo patrné, zda a z jakého důvodu bylo právě zvolené opatření v dané situaci skutečně nezbytné a zda ke srovnatelnému cíli nebylo možno dospět použitím méně omezujících opatření.

Tento názor dodává vítězství značně odpornou pachuť, bohužel. Jak vidíte, zase bude stačit nějaké to odůvodnění jako u mimořádných opatření a všechno bude cajk a jaképak že omezování lidských práv.

Zdůrazňuji, že věc s velkou pravděpodobností půjde ke kojotům z NSS, kteří prosluli svým velkým přizdisráčstvím a značnou loajalitou ke státu a velmi ohebnou páteří, tj. je zde značné riziko zrušení rozhodnutí krajského soudu nebo přinejmenším dodání dalších vyděšených pandemických blábolů k rozhodnutí soudu prvního stupně.

Zpracováno podle rozsudku KS Ostrava č. j. 20 A 10/2021 – 71 ze dne 30. 11. 2022

Musím se přiznat, že mne dnešní bláboly o šíření nové mutace z Číny trochu vyděsily. Ne že bych se bála onoho smrtícího viru, který horko těžko zvládl zlikvidovat mizivé promile bytostí z rodu homo s. sapiens. Třeba bych covid konečně po těch letech mohla chytnout (ale dost pochybuju), nicméně mi zatrnulo při představě, co nám všechno zase stát může provést, jako by nestačilo, jak už nás ničí kvůli klimatu, té bububu válce a ve jménu Ukrajinců, kteří opravdu nikoho normálního nemůžou zajímat, a jiným stupidním „current things“

Když si vzpomenu na všechny ty covidí blbosti dějící se s požehnáním soudů, které za tři roky nehnuly ani jednou prstem a vůbec je nenapadlo hájit jedince proti státu, ježí se mi chlupy. Ještě víc se mi dělá mdlo, když se podívám zpět, kolik jsem tomu naprosto zbytečnému boji věnovala času! Důkazy se válí všude kolem mě ve virtuálním prostoru webu Stav bez nouze. Úvodní komiks mne ke všemu bude navěky věků usvědčovat z neskonalé blbosti spočívající ve víře v právní stát!

Skoro před rokem jsem na Stav bez nouze psala poslední příspěvek – zlé štěně od té doby vyrostlo ve zlého kastrovaného psa a do zad mne kope každou noc, kdy si kvůli němu křivím páteř, aby se dobře vyspal. Ostatní věci se nezměnily, neboť důvěru ve stát už nebudu mít nikdy a radím vám, abyste ji zahodili i vy.

Poslední příspěvek na Stav bez nouze

Od doby, kdy jsem si uvědomila (ano, se strašlivým zpožděním), jaké monstrum je Česká republika, hladám usilovně způsob přežití ve světě, kde jsem otrokem a kde má nade mnou, mým životem i smrtí, entita zavná stát svrchovanou moc stejně jako za dob feudalismu nebo států otrokářských.

Odstěhovala jsem se s rodinou na venkov, už víc než rok bydlím v domě mojí babičky a s napětím sleduju, jak se David snaží opravit naši novou starou barabiznu a denně se modlím, aby to už na jaře 2023 opravdu bylo. Nakupuju zásoby všeho, co mne napadne, protože pdovědomě neustále čekám, kdy mi stát zase vrazí kudlu do zad. Snažím se nebýt závislá na plynu, na teplé vodě, na bramborách v obchodě, na zelenině, na vejcích (ale do toho mi stát taky neustále háže vidle). Jde to velmi pomalu a je to náročné. Nedávám děti do školy a snažím se jim vštěpovat, že musí být svobodní, co to jen jde a nevěřit nikomu a ničemu a rozhodně ne učitelům, politikům, policii, soudcům a úřadům. Snažím se starat se o své nové přátele, které jsem díky covidu poznala a které muluju. Doufám z celého srdce, že je neztratím.

Přesto všechno se mi ale nedaří být silná tak, jak bych si přála. Když jsem si totiž dnes na webu ministerstva zdravotnictví přečetla tiskovou zprávu o novém covidu, připadala jsem si jako Alenka padající do králičí nory a cítila jsem, jak mi ujíždí pevná zem pod nohama. Byla jsem v panice:

Aktuálně je doporučena ECDC a WHO zvýšená sekvenace pozitivních vzorků, jakožto nástroje k detekci případných nových variant. Nadále platí, že nejúčinnějším způsobem ochrany je očkování. Covid-19 tu s námi stále je, nezmizel. Proto důrazně doporučujeme neodkládat 3. a 4. dávku všem rizikovým skupinám a dále také osobám, kteří mají minimálně 3 měsíce od posledního očkování.

Teď už jsem se trochu otřepala. Připravuju se na další kolo žalob, pokud blbej Válek hodlá chrlit opatření za opatřením a zakazovat nám zase žít, ale rozhodně už je budu brát jenom jako dobrý fór, zábavu a sypání písku do soukolí té obludné mašinerie. I když na mne někdy padne splín, že nic nemá cenu, není to pravda. já sama osobně znám člověka, který dokázal celý život házet státu klacky pod nohy, a to velmi úspěšně, i když byl vždycky na všechno sám a neměl peníze. Ono to jde, jen nesmíte věřit, že existuje spravedlnost a že hydru přemůžete. Musíte se smířit s tím, že drobné pomsty stačí.

Tak do boje a žádný flakec!

P. S.: Mám taky dobrou zprávu, dneska jsem konečně doťukala svoji novou (další) publikaci pro obce o územním plánování. Z toho jsem třeba docela šťastná a pevně doufám, že už nikdy nepojmu nápad zase něco sepisovat (nicméně vím, že ano, bohužel jsem už taková). K Vánocům mi David dal svázané texty ze Svobody za humny. Myslím, že to jako publikační činnost celkem stačí.

Vzhledem k tomu, že David podal přes dvě stovky různých covidových žalob, pokud si to dobře pamatuju, pořád ještě má na stole tu a tam nějaké blouznivé rozhodnutí české justice. Jedním z posledním špeků je názor Nejvyššího soudu na to, co je a co není diskriminace.

V jedné obci v ČR šel jednou jeden pán nakupovat do pekárny, ale neměl na puse posvátnou roušku. To prodavačku rozlítilo, a tak mu chleba prodala tak, že musel čekat venku a ona mu ho podala. Pak už ho bez roušky odmítli vůbec obsluhovat, ačkoliv pekárně dodal potvrzení lékaře, že je astmatik a neměl by roušky nosit (to bylo ještě v době, kdy blbečci z ministerstva nedali do opatření výjimku). Prvostupňový soud přesto, že s pánem bylo zacházeno tak, jak bylo, jen proto, že byl nemocný, došel k závěru, že k žádné diskriminaci nedošlo. Odvolací soud toto absurdní rozhodnutí potvrdil.

Krajský soud řekl mj. tuto hovadinu:

Věc se dostala k Nejvyššímu soudu, který je znám jako nejblbější český soud vůbec, i když ten geronti z toho Ústavního mu v těsném závěsu funí na krk. David položil NS tyto otázky:

NS to přelouskal a při chabé úrovni inteligence jeho soudců a asistentů z něj vylezlo:

K otázce, zda pekárna mohla něco vymáhat, NS řekl:

Hustý, ne?

Já se tedy směju hlasem, zvláště když jsem si dnes na FB naší prostorově výrazné Amazonky přečetla nejnovější výhružku:

Sakra, tak aby to ta ulhaná a prospěchářská převlíkačka kabátů konečně rozbalila, ne? Zatím tedy u soudů nikdo neuspěl, všechno bylo totálně na levačku a NSS spolu s NS a ÚS sdílejí názory, ze kterých se člověku ježí všecky chlupy, co jich má. Ale až se toho konečně chytne ta nej nej a nej právnička roku, tak to bude fičák (en nechápu, co dělala doteď krom psaní hnusnej útočnejch textů a sdílení stupiditek na FB – proč už nejsou všecky ty boží žaloby dávno napodávaný a ideálně i rozhodnutý?). Nemůžu se proto dočkat začátku roku 2023, kdy se dozvím, jak to všecko bude úplně jinak. Nepochybně ta slavná skupina právníků podá aspoň jedno trestní oznámení, anebo to možná dotáhnou až k trestnímu tribunálu kdesi v Tramtárii, to se vsadím!

Zpracováno podle usnesení NS ze dne 26. 10. 2022, čj. 25 Cdo 1100/2022-145