Tento blog neslouží jen ke stížnostem na strasti života dvou právnických nepraktických městských nemehel na venkově, ale má taky přístupným způsobem informovat o světě zákonů a justice. Proto si říkám, že bych měla napsat o článku v Bulletinu advokacie, na který mne upozornil včera na podvečerní procházce se psy David. Text se týká SMS covidích karantén a zajímavé je, že jeho autorem je asistent soudce Ústavního soudu (Radovana Suchánka). O čem to svědčí, netuším. To už si musíte vymyslet sami.
Covidové časy přinesly po listopadu 1989 nevídaná omezení základních práv a svobod. Po přijetí pandemického zákona byla tato omezení prováděna zejména (mimořádnými) opatřeními obecné povahy, která byla v desítkách rušena pro nezákonnost (popř. u nich byla ex post deklarována). K dlouhodobě nezákonnému postupu docházelo i při nařizování izolací a karanténních opatření, když navzdory požadavku na vydávání správních rozhodnutí v písemné formě přistupovaly správní orgány často k pouhému telefonickému sdělení nebo zaslání SMS zprávy. To správní soudy označily jako nezákonný zásah.
Ano, o průlomovém rozhodnutí NSS o anřizování karantén samozřejmě vím, neboť to zastupoval David. Psala jsem o něm ještě na Stavu bez nouze.
Shora uvedený stav se pokusil zákonodárce „vyřešit“ novelou pandemického zákona, jehož součástí je i § 8a obsahující zvláštní ustanovení o nařízení izolace a karanténního opatření. Ta měla podle proklamací obsažených v důvodové zprávě umožnit jejich nařizování prostřednictvím SMS zprávy. Tato právní úprava přitom vyvolává mnohé problematické otázky, z nichž některé jsme se pokusili v tomto příspěvku nastínit.
Jsme toho názoru, že vzdor proklamacím předkladatele novely pandemického zákona není možné ani nyní nařizovat izolace a karanténní opatření skrze SMS zprávy, zvláště ne v té podobě, jako se to momentálně děje. Takto „nařízená“ opatření jsou formálně, a především materiálně nevykonatelná a nevynutitelná.
To platí tím spíše, pokud Ministerstvo zdravotnictví v důsledku své nečinnosti dosud nepřijalo vyhlášku stanovující podrobnosti způsobu a formy oznámení orgánu ochrany veřejného zdraví. Novelu pandemického zákona hodnotíme v této rovině jako velmi nepovedenou. Již z důvodové zprávy k ní vyplývají zjevné antinomie a podle našeho názoru i nesprávnost a nesystémovost zvolených a dnes uplatňovaných postupů.
Jak to bude skutečně vypadat v praxi, suď Buddha, ale myslím si, že tento článek může být takovou první vlaštovkou. Osobně se obávám, že covid už nebude to hlavní, čím nás ti nahoře budou trápit, ale jsem ráda, že už mezi právníky nejsou jen samí hloupí ťulpasové jako v posledních dvou letech a že svoje názory ti chytřejší dokonce i veřejně napíšou.
Dnes je opravdu parádní počasí, přesně podle mého gusta. Prší. Prší dlouho, mnoho hodin. To si snad pamatuju jen z dětství, tyhlety nádherně pošmourné dny. Za šumění deště se dokonce hned lépe čtou i tragická rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. To dnešní (zastupoval advokát Koudelka), zase stojí za pozornost, nicméně radost nepřináší.
Navrhovatelka na tom byla stejně jako já, můj muž nebo moje děti – neočkovaná, neprodělavší – ano, vážně pořád existujeme – měli jsme obrovskou smůlu a covid jsme nikdy nedostali a očkovat se z různých důvodů nechceme). V jedné fázi boje s nejhorší pandemií všech dob nám, podobčanům z této skupiny, nebylo umožněno testovat se na náklady státu, zatímco různí očkovaní tuto možnost měli. Odpírání přístupu k testování „zdarma“ (tj. na účet nás všech platících daně) mělo řadu nepříjemných důsledků, třeba praktické vyloučení ze sociálního života, pokud jste nebyli ochotni vytáhnout šrajtofli a zbytečný test si zaplatit sami.
To, co k této diskriminaci řekli soudci NSS, se na první pohled může zdát jako výhra, ale ve skutečnosti je to další prohra na celé čáře. Co z lidí v talérech zase vylezlo (připomínám, že řešili skutečně a pouze diskriminaci v přístupu k testování na úkor zdravotního pojištění)?
Stejně jako tomu bylo ve věci přezkumu mimořádného opatření, které nyní napadenému opatření předcházelo, jde i v nyní projednávané věci o posouzení toho, zda skupiny očkovaných a neočkovaných osob mají, anebo nemají z hlediska předmětu úpravy napadeného opatření stejné či srovnatelné postavení. Pokud by se totiž jednalo o rozdílné zacházení s rozdílnými skupinami, nemohla by být námitka diskriminace důvodná (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 2. 2022, č. j. 8 Ao 2/2022-53, bod 72). Nejvyšší správní soud ve výše uvedeném rozsudku vyšel ze srovnání postavení očkovaných osob s postavením osob neočkovaných, a to z hlediska podmínek pro hrazené testování…
Zvýrazněné je důležité. Jde skutečně jen o toto a ne jiné posouzení. NSS totiž nezapomněl ani v tomto rozsudku opět poukázat na předchozí Koudelkův „úspěch“, kterým posvětil diksriminaci enočkovaných v jiných situacích, než je přístup k nějakému blbému testování. Tak dál k citování NSS.
Stejně jako předchozí mimořádné opatření tak i to nyní přezkoumávané odůvodnilo hrazené testování plně očkovaných osob potřebou ověřit zdravotní stav při podezření na onemocnění covid-19 bez výskytu klinických obtíží charakteristických pro tuto infekci nebo cestou do zahraniční. Nacházejí-li se neočkované osoby v těchto typových situacích, pak z hlediska vymezení podmínek pro hrazené testování jsou podle citovaného rozsudku Nejvyššího správního soudu fakticky ve srovnatelném postavení jak s osobami rozočkovanými, tak s osobami plně naočkovanými. Stejně jako tyto osoby se totiž i osoby neočkované účastní systému veřejného zdravotního pojištění, mohou chtít podstoupit test se stejnými motivy a pozitivní či negativní výsledek testu má pro ně stejné následky.
Nejvyšší správní soud proto ve svém rozsudku dospělk závěru, že „[z] hlediska samotného vymezení podmínek pro hrazené testování se postavení očkovanýcha neočkovaných osob nijak lékařsky či epidemiologicky neliší.“ S tímto závěrem třetí senát Nejvyššíhosprávního soudu souhlasí a nehodlá se proto od něj v předložené věci odchýlit. Souhlasí totiž,že důvodem pro nesrovnatelnost postavení očkovaných a neočkovaných osob „nemůže být jen to,že odpůrce chce z určitých (byt i legitimních) důvodů preferovat jednu skupinu před jinou, tj. že by nesrovnatelnost postavení založil samotným svým rozhodnutím“ (rozsudek Nejvyššího správního souduč. j. 8 Ao 39/2021-47).
NSS bohužel nadále setrvává na svém směšném názoru, že cíle, které sledovalo ministerstvo vydáváním všech nablblých opatření, byly tzv. legitimní – ministerští totiž prý vůbec nechtěli pokoutně všechny dunutit se vopíchat odshora až dolů, ne, ne, kdepak.
Z uvedeného je zřejmé, že primárním cílem mimořádného opatření bylo omezit šíření onemocnění covid-19. Dalším (druhotným) cílem byla motivace dosud neočkovaných osob k vakcinaci představující epidemiologicky a ekonomicky nejefektivnější nástroj pro omezování šíření tohoto onemocnění. Žádný jiný cíl, který by konkrétně odůvodňoval rozdílné zacházení mezi očkovanými a neočkovanými osobami z hlediska vymezení podmínek pro hrazené testování, nelze ze znění mimořádného opatření ani z jeho odůvodnění dovodit.
Jak vidíte, NSS plně schvaluje, že se skrze psychoopatření vláda sněží „motivovat“ lidi k očkování. Je to legitimní cíl. NSS přišlo v tomto případě zkrátka jenom divné, že když chce ministerstvo zamezit šíření epidemie, brání lidem k přístupu k testům, které jsou přitom podle názoru odpovědných soudců jedním z hlavních zázračných prostředků boje s virem, jak dobře všichni víme. Nic víc za tím nehledejte. NSS totiž nakonec sdělil světu, že je nucení k očkování skrze nejapná oaptření dokonce racionálním postupem a že očkování je prostě božííííí.
Racionalitu napadené části mimořádného opatření lze ve vztahu k účelu přezkoumávané úpravy spatřovat pouze v deklarovaném cíli zvýšit proočkovanost populace prostřednictvím motivace dosud nenaočkovaných osob k očkování. Z judikatury Nejvyššího správního soudu přitom vyplývá, že očkování je efektivním a legitimním nástrojem k omezení šíření onemocnění covid-19. Zvyšování proočkovanosti je tedy v souladu s deklarovaným (ovšem druhotným) cílem mimořádného opatření (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 3. 2022, č. j. 9 Ao 41/2021-38, bod 43, v němž soud uvedl, že i motivování k očkování je cestou k omezení šíření viru).
Zajímalo by mne opravdu moc, co se odehrává v průměrné hlavě soudce NSS, když si čte podle něj důvěryhodné zpravodajské servery typu Novinky.cz nebo dokonce web samotného nejlepšího ministerstva pro ochranu před viry. Mám konkrétně na mysli tyto záležitosti:
Jak se dokáže člověk, byť navlečený v taláru, vypořádat s tím, že má na svědomí dvouleté ničení země, odpírání zdravotní péče, trápení starců, drcení živnostníků a mrzačení duší dětí, přičemž všechna oaptření budou ještě mít dalekosáhlé následky, které si ani při výtečné předstvaivosti neumíme vykreslit?
V květnu 2020 jsem byla ještě úplně hloupá a doprošovala jsem se u Ústavního soudu o ochranu společnosti spolu s dalšími asi 70 stěžovateli. Výsledek byl tragický, i když jsme před soudci lezli prakticky po kolenou jak cvičené opice (dnes bych se už takto nikdy neponížila):
Není možné, aby kdykoli, nyní i v budoucnu, byla ochrana před nemocí jediným důvodem pro to, aby se přestala respektovat všechna ostatní základní práva a aby vláda velmi závažným způsobem ohrozila fungování dalších generací. Vláda je povinna zohlednit politické, sociologické a ekonomické důsledky svého jednání. Vláda musí vždy a za všech okolností sloužit všem občanům. Ve jménu rizika, které ani není dost veliké, ani není přesně definováno jsme upustili od dodržování zákonů, od požadavků na moc výkonnou a na fungování Parlamentu. Bez toho, že bychom věděli, na jak dlouho a proč vlastně se máme vzdát samé podstaty našeho lidství, jsme nuceni žít jako nevolníci ve vlastním státě. Pod neustálým tlakem, v neúctě a zbaveni veškeré naděje na lepší budoucnost, protože nikdy, skutečně nikdy nevíme, kdy nám vláda podobnou bolest způsobí znovu a jak dlouho nás nechá trpět podruhé, potřetí nebo kolikrát bude sama chtít, aniž by se za tyto činy musela zodpovídat. To my, kdo přežíváme a přežijeme, jsme zbaveni života. Více než deset milionů občanů České republiky je omezeno na základních právech, aniž by se stát obtěžoval jakkoli vysvětlovat, jakkoli žádat, jakkoli prosit o součinnost a hlavně o důvěru.
Jak velkou jsem měla pravdu, že? Škoda, že všichni ti dnešní bláboliví hrdinové byli někde zalezlí a mlčeli.
V listopadu 2021 jsem k NSS poslala opravdu dobrou žalobu, kde jsem mj. psala (to už jsem byla poučena a vážně jsem si nemyslela, že by se někoho justice snad zastala):
Jestli mají soudci dojem, že je k nim žalobkyně neuctivá, pak to není dojem. Žalobkyně skutečně viní jen a právě soudce NSS (a Ústavního soudu, ale k těm ztratila veškeré zbytky úcty už na jaře 2020, v NSS aspoň doufala, vzhledem k jeho reputaci) z toho, co se ve společnosti děje. Není vina exekutivy, že zkouší meze, kam až může jít. To je podstata vlády. Úkolem soudu je nabubřelou exekutivu praštit přes prsty. To ale NSS neudělal. Na jeho bedrech je veškerá odpovědnost za to, co se stalo dětem ve školách, za deprese osamělých lidí v domovech důchodců, zkrachovalé živnosti, smutek a žal lidí, kterým vláda zničila život, poškozené zdraví nebo smrt těch, kterým vláda kvůli svým šíleným opatřením zamezila v přístupu ke zdravotní péči, zničen budoucnost generace žalobkyně a generace jejích dětí a generací mladších… to všechno měly soudy zastavit. Neučinily tak. Škoda.
Všechno to, nač soudy od března 2020 Davidem upozorňujeme ve stovkách žalob, se stalo. Máme rozložené hodposdářství, zničenou společnost, ztracenou důvěru, nemocné lidi psychicky i fyzicky, zchudlé občany a drzý stát, který už nikdo nekočíruje. Za to mohou právě a jedině soudci NSS a ˇustavního soudu. Proto by mne vážně zajímalo, jak by vypadala cesta do hlubin jejich duše. Asi bych musela do té černočerné temnoty mít hodně silnou baterku, tipuju.
To je další podpásovka pro loajální soudce! Vždyť oni celou dobu tak poctivě a tvrdě hájí stát tvrdíc, že nejde s očkováním o žádný nátlak a že stát nesleduje žádné pokoutné cíle, když rozlišuje mezi očkovanými a těmi druhými, těmi podřadnými. A stát si do smlouvy sám dá toto:
Neočkovaní a anti-vaxeři: Nejhůře dosažitelná skupina. Argumentem pro očkování u nich může být strach z dalšího lockdownu, omezení neočkovaných v běžném životě a také nová proteinová vakcína, která pro ně může být cestou, jak se nechat naočkovat „se ctí“.
No sakrapárek, jak se mají soudci vypořádat s takovým špekem? Můžou se jen modlit, aby ten moula Válek opravdu chtěl ukázat, že tady máme tu jeho „demogracii“, jak vysvětloval Kubkovi, a že nejsme v Číně a že opatření se fakt vydávat nebudou. Jestli se to enstane a budeme zase žít v totálně bizarním světě zákazů pít kafe na veřejnosti, nemožnosti dát si venku pivo nebo snahy sehnat zboží schované v obchodech za páskami, tak to budou mít soudci fakt hodně těžkou práci, aby našli ještě nějaké argumenty, proč jsou takové postupy státu v pořádku, když už si hrajeme na ten právní stát. No nebavíte se taky?
P. S.: Mne teda v té smlouvě trápí něco docela jiného. O Ukrajincích, kterých už mám totálně plné zuby a jsem ráda, že tady na venkově se na ně nemusím ani podívat (už jenom kvůli nepřekonatelné kráse, umění se nalíčit a elasťákovo-leopardímu vkusu Oxan, které si díky tomu v Brně dost pletu s obyvatelkami Cejlu), se píše, že je to „obrovská skupina lidí“. O odpíračích pak, že jde o minoritu. No fuj, to je představa, že v ČR, jakkoliv ji nemám ráda, žije víc Ukrajinců než nebohých odpíračů.
Internet zaplavilo štrykování, MPA je na vrcholu své popularity, dokonce se mi zdá, že dávno přesáhla hranice, kterých dosáhl Babiš se svým slůvkem „motýle“. Já přesto mám mezi žvanícími političkami jinou favoritku – Janu Zwyrtek Hamplovou. Kdykoliv je mi neveselo nebo truchlivo, zavítám na její fejsáč určený pro kampaň a dosyta se zasměju. Někdy mi ale spadne brada nad arogancí, se kterou se prezentuje jako ta nej nej právnička. Přijde mi to snad ještě horší, než slavný svetr, protože jde o plané řeči prezentované jako odborné, jež jsou schopny značně zmást laickou veřejnost. Dnes jsem tedy valila oči nad tímto namyšleným postem:
Necháte své dítě ve věku 5 až 11 let dobrovolně naočkovat proti covidu? Rozvedení manželé Vaňkovi se neshodli. Otec lékař byl pro vakcinaci dcery, matka lékařka byla proti. Soudkyně Alena Rundová tento týden vydala možná první podobné rozhodnutí: Soud nahrazuje souhlas matky, očkovat proti covidu lze dceru ihned, bez ohledu na odvolání…
V jedné části odůvodnění soudkyně uvedla: „Pokud se jedná o samotnou prospěšnost vakcinace, soud sdílí názor Ústavního soudu, který byl publikován usnesením 24. 8. 2021, spisová značka IV ÚS 1637/2021, bod 18.“
Právě o tomto usnesení tzv. Ústavního soudu, který ale nikdy lidská práva a svobody nehájil, je celý tento text. Jestli chcete přeskočit omáčku, jděte na konec stránky. Tam najdete citaci z rozhodnutí.
Pokud jde o samotný FB post, chtěla bych doopravdy vědět, CO je ta jasná věc? Jestli tím JZH myslí, že soud nemá nahrazovat vůli druhého rodiče, pokud jde o nepovinná očkování (u povinných je to asi bez debaty?), mohla by se zeptat své dobré kamarádky, jiné advokátky s politickými ambicemi, Daniely Kovářové. Spolu vydávaly během covidu různá legrační prohlášení, a tak jsou určitě v kontaktu:
Vláda vyhlásila nouzový stav. Někdo s ním souhlasí, jiný ne, mnoho lidí tleská, zatímco jiným vadí a ubližuje. Je to téma, které štěpí národ, což považujeme za horší důsledek než roušky a rušení akcí. Možná nebylo nutné přikazovat a zakazovat – slušným by stačilo doporučení, rebelové stejně neposlechnou. Doufaly jsme do poslední chvíle, že vláda svým občanům bude víc věřit. Sami se přece chceme a umíme chránit – podle situace, podle svého zdraví, podle místních podmínek a vlastního citu chráníme sebe, své děti, své rodiče a okolí. Děláme to tak celý život už celá staletí. Vláda zvolila plošné příkazy, zákazy a omezení, které se vyhlašují snadněji než doporučení a vysvětlování. Ať si o nich myslíme cokoli, musíme s nimi nejbližší dobu žít. Jak nyní reagovat? Jak zklidnit emoce, které vidíme a slyšíme přicházet ze všech stran? Kritiky, nenávist, odmítání? Nenechme se rozdělit. Nedovolme štěpení národa na dvě nesmiřitelné části. Věřme sami sobě a udělejme pro sebe maximum možného. Proto v další dny… Dýchejme! V nezbytnou dobu v rouškách a po zbytek času v bezpečí, v přírodě nebo tam, kde to bude možné, bez roušek – svobodně vstřebávejme kyslík, jak to jen jde. Potřebují ho naše těla i naše duše.
Jak pěkně si ty politické matadorky notují, že? Zvláště ta pasáž o „slušných lidech“ na jedné straně a neposlouchajících rebelech na druhé (ti nejsou evidentně slušní, to je přece z logiky věci, jak právníci, zvláště ti s extrémně vysokým IQ, rádi říkají, zřejmé), ten je dojemný. Celkem to navazuje na předchozí nechutné názory Hamplové podporující vládu v jejím covidovém běsnění, pro které jí může věřit jen úplný cvok.
“Radíme klientům, aby se zkusili dohodnout. Troufám si totiž odhadnut, že soudy se budou přiklánět k zájmu veřejnosti a tudíž rozhodnou ve prospěch rodiče, který chce očkovat,” říká Daniela Kovářová. Lze předpokládat, že soudy budou spíše dávat za pravdu rodičům, kteří očkování chtějí. Budou to samozřejmě posuzovat individuálně, a pokud druhý rodič bude argumentovat zdravotním stavem dítěte, kvůli kterému by nemělo být naočkováno, přihlédnou k tomu.
Jak vidno, Kovářová bude přece jen lepší právnice, neboť jí dal onehdy za pravdu Ústavní soud, což se asi JZH ani neobtěžuje zjistit před tím, než vydává velkohubá prohlášení a rozesílá jednu stupidní tiskovku za druhou. V boji o hlasy nevědomých občanů se ale asi může dělat cokoliv, to víme dávno.
Dovolává-li se stěžovatel výše uvedených nálezů, považuje Ústavní soud (v návaznosti na již uvedené) za vhodné podotknout, že byť se tyto rovněž týkají očkování, řešená právní problematika není zcela totožná. Zákonem uložená povinnost očkování představuje zásah státu do svobody dotčené osoby zaručené v čl. 7 odst. 1 Listiny (stěžovatel je dokonce považuje za obdobu mučení nebo krutého, nelidského nebo ponižujícího zacházení podle čl. 7 odst. 2 Listiny), který případně může být odůvodněn veřejným zájmem na ochraně veřejného zdraví (tzv. imanentní omezení základního práva). Je-li touto osobou nezletilé dítě, jehož rodiče očkování odmítají, pak v závislosti na tom, o jaké očkování jde (tedy zda chrání jen dítě samotné či nikoliv), jsou „ve hře“ nejen zmíněný veřejný zájem, ale i ochrana zdraví a života samotného dítěte; odmítne-li totiž dospělá osoba v rámci sebeurčení vědomě a dobrovolně očkování, ponese si sama i následky takového rozhodnutí, zatímco dítě se takto rozhodnout nemůže, nicméně bude postiženo případnými negativními následky chybného rozhodnutí svých rodičů… V tomto ohledu Ústavní soud musí předeslat, že nepovažuje za potřebné (a ani možné) otevírat v obecné rovině otázku o prospěšnosti vakcinace, neboť kladně se k ní staví většina vědecké obce a odborné lékařské veřejnosti, jež přitom vychází z nejnovějších poznatků vědy v oblasti medicíny a farmakologie (viz i body 81 až 84 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 19/14), kdežto opozice k tomuto názoru je minoritní, navíc co do důvodů (jež – v lepším případě – nejsou ověřitelné uznávanými vědeckými metodami) značně nesourodá. S ohledem na to lze sotva obecným soudům vytknout, nepřikládají-li při svém rozhodování žádnou či podstatnou váhu názorům osob, které zásadně očkování odmítají, byť třeba tyto působí na poli medicíny... Dále v obecné rovině platí, že uvedení léčiv (včetně vakcín) na trh, resp. jejich registrace podléhá přísným pravidlům, jejichž splnění je kontrolováno příslušným orgánem (Státním ústavem pro kontrolu léčiv, příp. Evropskou lékovou agenturou). Mezi tato pravidla patří, že poměr rizika a prospěšnosti léčivého přípravku musí být příznivý [§ 31 odst. 10 písm. a) ve spojení s § 3 odst. 3 a 9 zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech, ve znění pozdějších předpisů]. Léčebné i vedlejší účinky léčiva jsou poté průběžně vyhodnocovány v tzv. farmakovigilančním systému Státním ústavem pro kontrolu léčiv (§ 90 a násl. uvedeného zákona), a ukáže-li se, že rizika převáží nad prospěšností, výdej a používání léčivého přípravku musí být zakázán, případně musí být uloženo jeho stažení [§ 90 odst. 3 písm. c) výše uvedeného zákona]…
Ústavní soud tak nevidí důvod, proč by obecné soudy nemohly vycházet z předpokladu, že registrované léčivo je dostatečně účinné a v relevantní míře bezpečné, a tudíž i přínosné, a to až do chvíle, kdy na základě novějších odborných zjištění či vědeckých poznatků bude zjištěn opak.
Jinak řečeno, vakcinaci lze principiálně považovat za přínosnou, nebude-li tato skutečnost vyvrácena či alespoň relevantním způsobem zpochybněna, aniž by do té doby měl právě tuto otázku (nikoli otázky jiné – např. zdravotní a jiná hlediska – srov. k tomu nejnověji nález ze dne 27. 4. 2021 sp. zn. IV. ÚS 2530/20) každý soud podrobovat přezkumu v každém jednotlivém případě.
Vedle toho mohou v konkrétním případě existovat zdravotní důvody u očkované osoby, které provedení očkování brání, případně kdy může být s ohledem na specifické okolnosti poměr užitku a rizika jiný, než tomu je v běžných případech. Takovéto skutečnosti mohou být, a to podle okolností, i předmětem odborného posouzení soudním znalcem.
Takže asi tak. Ještě někomu není jasné, jak budou soudy rozhodovat, když mají oporu v Ústavním soudu? Pokud nejsou na straně dítěte dány relevantní zdravotní důvody nebo by matka neměla sakra dobře propracovanou výhradu svědomí (což ale taky moc nefunguje), pak soudy o prospěšnosti vakcinace prostě nebudou pochybovat. Ústavní soud jim to anvíc podle men nepřímo zakázal a dal jasně najevo, jak bude rozhodovat, až se věc dostane k němu: „Jinak řečeno, vakcinaci lze principiálně považovat za přínosnou, nebude-li tato skutečnost vyvrácena či alespoň relevantním způsobem zpochybněna, aniž by do té doby měl právě tuto otázku každý soud podrobovat přezkumu v každém jednotlivém případě.„
Tohle je názor české justice na nepovinné očkování dětí. To si zapamtujte. V případě covidí vakcíny by mohlo dojít ke změně tehdy, když by se prokázalo, že vakcíny nejsou bezpečené, což by ale muselo vyplynout ne z nějakých řečí různých pro soudy jurodivých bláznů na těch internetech, ale musela by to říct třeba EMA nebo CDC a k tomu to potvrdit iks těch kvalitních odborníků ze Sněhu a tak.
Já si každopádně udělám pomyslný popcorn, otevřu dvanáctku a budu se dál bavit nad hrdinnými právními kecy našich advokátů na fejsáči, přičemž budu na rozdíl od mnoha laiků vědět, že skutek utek‘. Doporučuju i vám být hodně opatrní v tom, komu věříte a proč – právě v právu platí snad víc než jinde ono okřídlené důvěřuj, ale prověřuj, protože za špatné výklady zákonů můžete zaplatit mnohem víc než jen peníze.
Zase můžu blog uzavřít jen tím, že je třeba důvěřovat hlavně sám sobě a o ovšem ostatním pochybovat a nesedat na špek každému politikovi. Nebo vy jste snad už potkali nějakého, který to s lidmi myslel dobře i po volbách?
Doopravdy mne baví debata rozvířená nad vložkami zdarma. Menstruační chudoba musí být hrozná věc, ale neumím si ani při vynaložení veškerého sociálního soucitu představit, že doopravdy existuje. Spíš je to záležitost z říše pohádek pro dospělé, řekla bych.
Na i-tesco se totiž dají koupit ty nejlevnější „menstruační pomůcky“, jak se tomu dneska říká, za 1,- Kč/ks. Nevím, kolik se jich vyplýtvá za měsíc, dávno už tyhlety nesmysly nepoužívám, ale vražedná částka to doopravdy není. Takže jakápak chudoba? Ještě moudřejší by pak od chudých žen bylo investovat 299,- Kč třeba do menstruačního kalíšku. Můj předchozí vydržel 5 let a pak jsem ho ztratila, takže nevím, jak by to s ním pokračovalo. Třeba bych ho měla dodnes. Když to rozpočítám, je to i za těch 5 let 5,- Kč na měsíc. Kdo na to, prosím pěkně, není schopen vydělat, nejde-li o těžce mentálně retardovaného jedince? (Na tomto místě předpokládám, že to minimum žen, které jsou bez domova které skutečně, ale skutečně nemají přístup k vodě, aby si kalíšek opláchly, má přístup k hygienickým potřebám v Armádě spásy nebo tak podobně již dnes a není třeba nic měnit).
Mě osobně na celém tom nechutném menstruačním nápadu štvou dvě věci:
Ekologie – nabádání k používání jednorázových pomůcek je prostě odporné. Jen si vzpomeňte, jak zaneřáďují naši planetu haranti a jejich jednorázové plínky. Ve srovnání s brčky a uchošťoury jsou pampersky vysloveně nechutná environmentální katastrofa. Jedno šeredné dítě vyprodukuje asi 2 tuny tohoto prakticky nerozložitelného odpadu, a to jsou mezi nimi i ty hloupější nebo línější, které nejsou schopny přejít včas na nočník. Hanba děckám! Piráti by velmi rádi množství tohoto plastového bordelu rozšířili o další tuny vložek zdarma namísto toho, aby pomáhali lidem používat šetrné a levné alternativy.
Finance – vložky tzv. ZDARMA pro kdejakého neschopného obejdu pro mne znamenají, že mne stát zase o něco víc podojí na daních. To já budu muset sedět nad zákony o několik hodin měsíčně víc, to já se nebudu moci věnovat dětem, zahradě, milovaným zvířatům, sobě nebo prostě jen obyčejnému chytání lelků! Nic na světě není zdarma a psychedelické nápady těch nahoře obvykle draze zaplatí ti dole.
Milí Piráti a jiní šílenci – dejte pokoj všem okolo, nechte je laskavě být. Nedělejte ideálně nic. Lidi si bez vás poradí a bude jim dokonce mnohem líp. Jestli máte roupy, najděte si každý několik těch menstruačně chudých žen, které nemají pět korun měsíčně, a kupte jim kalíšek za tři kila. Vy přijdete o dvě pražská kapučína, ony nebohé menstruující chudery budou mít na pět let vystaráno a my ostatní budeme o něco svobodnější. Ok?
P. S.: Jestli vážně budou zavedeny vložky zdarma, aspoň budu mít další téma na ekologické a klimatické žaloby na stát. Já si zkrátka v tom běsnění vždycky svoji zábavu najdu.
Občas při práci narazím na zajímavý judikát. Před chvilkou mne zaujal tento názor Ústavního soudu z nálezu Pl. ÚS 10/22:
„Ústavní soud již v minulosti rozhodl, že poskytnutí jednorázové peněžní částky není samo o sobě základní svobodou ani právem, avšak „rozhodl-li se stát takovou částku vyplatit za stanovených podmínek, platí zde stejná zásada zákazu diskriminace jako v případě restitučních zákonů…Přestože v obecné rovině platí, že stát „může rozhodnout, že jedné skupině poskytne méně výhod než jiné, nesmí však postupovat libovolně a z jeho rozhodnutí musí být patrno, že tak činí ve veřejném zájmu…I u jednorázových plnění poskytovaných státem platí, že zkoumání okruhu oprávněných subjektů vyžaduje rovněž posouzení z pohledu dodržení kautel plynoucích z ústavního principu rovnosti, a to jak neakcesorické (čl. 1 Listiny), tj. plynoucí z požadavku vyloučení svévole při odlišování subjektů a práv, tak i akcesorické v rozsahu vymezeném v čl. 3 odst. 1 Listiny.“
Je to vskutku zapamatování hodná myšlenka v situaci, kdy stát přistupuje zjevně k tomu, že bude plošně dotovat různé skupiny obyvatel tu jednorázovou dávkou na dítě, tu rouškovným, tu příspěvkem na energie nebo na to, aby domácnosti nevynakládaly více než 30 % příjmů na bydlení (což již dnes řada rodin tak jako tak dělá, jenom si toho vláda zřejmě nevšimla). Pokud bude inflace nadále šplhat ke hvězdám a pokud budou šíleně růst ceny energií a pokud stát bude dělat vše pro to, abychom na jeho dotacích byli totálně závislí (např. tím, jak politováníhodnou zahraniční, ale i domácí politiku vede), pak bude podobný nález týkající se v pdostatě i těchto nepodmíněných příjmů od státu více než cenný.
Mnozí občané totiž mohou mít zcela legitimní obavy, že tyto příjmy budou tzv. nepodmíněné jen na oko, přičemž fakticky budou podmíněny zřízením bankovní identity bez možnosti volby, podvolení se určitým požadavkům tyou očkování proti jánevímčemu (zde připomínám, že podmiňování předškolního vzdělávání absolvováním očkování Ústavní sodu nedávno zkritizoval), ale uvedený nález Ústavního soudu by měl tyto černé myšlenky dostatečně rozptýlit. Soudci jistě budou spravedliví a budou měřit všem stejně – těm, kdo reagují na každičkou current thing, i těm, kdo proti nim boují, že. To, co řekli k Vrběticím, nepochybně zopakují v situaci, kdy si stát bude určovat, kterým lidem nějaké „výhody“ dá a kterým ne třeba podle očkovacího nebo klimatického statusu. A my všichni tomu určitě pevně věříme.
Nemůžu to už déle tutlat – jsem vrah. Zabila jsem tisíce babiček tím, že jsem se netestovala, neočkovala a ještě jsem tu a tam ke všemu nenosila zázračný záchranný prostředek. Jako by to to nestačilo, ve svých zákeřných činech pokračuju! Aktuálně jsou vražedným nástrojem domácí slepičí vejce. Ze zla mne usvědčili, jak jinak, vědci. My všichni přitom víme, že vědcům se má naslouchat! Ano, přijdu do nejhoršího z nejhorších buddhistických pekel.
Our newly published research* found backyard hens’ eggs contain, on average, more than 40 times the lead levels of commercially produced eggs. Almost one in two hens in our Sydney study had significant lead levels in their blood. Similarly, about half the eggs analysed contained lead at levels that may pose a health concern for consumers.
Tak a je to venku… já nejen že dávám ona zlotřilá vejce svým vlastním potomkům, ale nabízím je i cizím!
But there are a few surprises. Take the aforementioned Cheerios, for example. They picked up a score of 95 – coming right at the top of the ‘grains’ category. An egg omelette? That got a pitiful score of 51 in the ‘dairy’ section. ‘Cereals aren’t inherently bad. In fact, if they have a high whole grain content then they will get a good score for that, and if they don’t have added sugar, they won’t lose any points,’ said Professor Jeffrey Blumberg, one of the co-authors of the study. Part of the reason for the lower score may be because although eggs are a great source of protein, they don’t contain as many nutrients as a cereal that’s been fortified with vitamins and minerals.
Je obrovská škoda, že tihle prospěchářští ťulpasové opravdu nechutně zneužívají téma ochrany přírody a životního prostředí, které je po desítky let mojí srdcovou záležitostí – ostatně jsem na toto téma psala i diplomku, i disertaci a právě proto jsme pracovala tolik let v ekologické nevládce (než ekoNGO opanovali klimatičtí s*áči).
Skutečný environmentální žal, který vzniká ze smutku, jak se chováme k naší krásné planetě, je totiž něco úplně jiného než přitroublá klimatická úzkost neskromných městských povalečů a vynervovaných chudáčků, kteří se k smrti bojí obyčejného nanicovatého viru a stejně tak čehokoliv jiného. Tomu nemůžou lháři ze Sněhu a spol. vůbec rozumět, protože nemají ani soucit ani srdce ani rozum.
Byla bych moc ráda, kdybychom dokázali odlišit ty, kdo zneužívají klima a ty, kterým opravdu jde o životní prostředí. Hrozí totiž, že ve snaze odmítat zasněžená a jiná podobná individua vylijeme dítě i s vaničkou a budeme bagatelizovat i to, co je ve skutečnosti důležité. Cílem by nemělo být snižovat význam péče o životní prostředí, ale nepopřávat sluchu špatným lidem.
Jdu nakrmit slepice cuketou, šrotem a kostmi ze sousedovic králíka, který je určitě plný olova, s láskou posbírat vajíčka a pracovat, abych nemusela myslet na to, co s krajinou dělají developeři, mnozí úředníci, někteří zemědělci, všichni ti zbyteční letečtí cestovalelé do Egypta nebo Tuniska nebo na eurovíkendy a jiní hlupáci.
P. S.: Ono to s vajíčky vypadá jako blbý žert, jde ale o součást rozsáhlého tažení proti malým chovům slepic a brzy i zahrádkaření, protože přece co je domácí, to je strašně nebezpečné pro zdraví. Hitem dnešní doby je absolutní závislost na státu – vše svobodné je třeba rozdupat, podřezat, zničit.
Všechny texty série „Právníci na venkově“ najdete zde.
Dnes jsme jeli z Brna domů, ale dostali jsme se do pěkně ošklivé kolony, takže jsem začala strašlivě zuřit. Nicméně David to naštěstí šikovně objel a já se mohla zase začíst do oblíbeného sarkastického webu jménem Novinky.cz . Narazila jsem na vypečený textík s názvem „Válek chce od října jeden antigenní test zdarma„. V něm se píše:
Vláda pak podle něj nechystá drakonická opatření. „Potvrdilo se, že drakonická opatření, která byla zaváděna, znamenala jen ekonomické ztráty. Dnes je to zbytečné. Nehodláme se vydávat cestou pseudozemí, jako je Severní Korea,“ prohlásil.
Web konkurující svým břitkým humorem Novinkám, uvedl:
„Rozhodně nebudeme proti covidu zavádět žádná drakonická opatření. Jak se totiž ukázalo, ta v minulosti neměla větší efekt, ale znamenala obrovské ztráty v hospodářství. V dnešní situaci jsou už takové restrikce zbytečné a vyspělé státy už k nim nesahají,“ řekl ministr.
No teda! Chápete tu bombu všech bomb? David nelenil a na můj popud sepsal žádost o informace adresovanou právě Válečkovi. Ptá se, z čeho ministr při svých odvážných přiznáních o tom, že šlo o jednu obrovskou chybu, která nás stála všechno, vycházel. Gró žádosti o informace je následující:
Dobrý den, na základě zákona o svobodném přístupu k informacím žádám o poskytnutí těchto informací v souvislosti s vyjádřeními ministra zdravotnictví Válka, které byly zveřejněny v článku „Válek chce od října jeden antigenní test zdarma“, který byl na serveru Novinky.cz zveřejněn dnešního dne
1) Zda pan ministr při sdělení „„Potvrdilo se, že drakonická opatření, která byla zaváděna, znamenala jen ekonomické ztráty. Dnes je to zbytečné. Nehodláme se vydávat cestou pseudozemí, jako je Severní Korea,“ prohlásil.“ vycházel z nějakých odborných podkladů, nebo zda vyházel z nepodložených dezinformací? 2) Pokud vycházel z podkladů, tak žádám o sdělení z jakých konkrétně (žádám o přesnou citaci podkladu a pokud jde o podklad veřejně přístupný na internetu, pak také o zaslání odkazu na tento podklad)
3) Má ministerstvo zdravotnictví zpracovánu strategii (případně zda ji připravuje) k tomu, aby se něco podobného (zavádění drakonických opatření, která znamenají pouze ekonomické ztráty) neopakovalo?
3) Provede ministerstvo na základě uvedeného zjištění další kroky k tomu, aby byla vyvozena odpovědnost za přijímání a vynucování takových až totalitních opatření, která byla zbytečná a pouze poškodila ekonomiku?
4) Jak ministerstvo zdravotnictví tyto poznatky zohlední v rámci probíhajících soudních sporů, kdy žalobci poukazovali či poukazují přesně na to, že byli opatřeními zbytečně omezováni na svých právech?
Já se těším na odpověď, vy taky? A co na to soudy? Taková podpásovka za to, že hájily vládu víc než dva roky zuby nehty? No fuj.
Kromě výše uvedeného se dnes výborně bavím nad zprávami o vopičích neštovicích šířících se Prahou. Jakpak tomu, milá paní Jágrová, přispěje, že jste na můj popud nezakázala Prague Pride? Budu psát další žalobu a žádat vaši hlavu na stříbrném podnose nebo ne? Jsem jak na trní z příslibu tolika nových vzrušujících zážitků, to vám povím, Zdeňko. Už aby byl konec srpna!
Lidi, tak se na to musí – namísto brečení a anříkání dobrá zábava! Chcete-li radu, dobrá jedenáctka vám hodně pomůže dívat se na svět z té lepší stránky!
Že nesnáším právní lháře, kteří jsou kvůli politice schopni vypustit z pusy či klávesnice cokoliv, to víte. Přijde mi totiž extra nechutné parazitovat nejen na cizích úspěších, ale dokonce i na právním nevědomí, se kterým se lidé zcela pochopitelně (vzhledem k legislativní džungli) potýkají. Proto vám radím – jestli bude účinná stupidní topenářská vyhláška, víte, kterým advokátům poslat účty za pokuty v rámci odpovědnosti za poskytnutou rádoby odbornou radu.
§ 2950 občanského zákoníku totiž zní:
Škoda způsobená informací nebo radou Kdo se hlásí jako příslušník určitého stavu nebo povolání k odbornému výkonu nebo jinak vystupuje jako odborník, nahradí škodu, způsobí-li ji neúplnou nebo nesprávnou informací nebo škodlivou radou danou za odměnu v záležitosti svého vědění nebo dovednosti. Jinak se hradí jen škoda, kterou někdo informací nebo radou způsobil vědomě.
Na začátek si připoměňme, že se v případě stanovení limitů vytápění nejedná o standardní postup – jde o stav nouze. S tím už máme své zkušenosti, hlavně na 100% víme že Ústavní soud od lidských práv v nouzi dává ruce pryč. Když není krize, platí normálně vyhláška č. 194/2007 Sb. Když ale bude krizový stav vyhlášen, budeme se řídit novou vyhláškou řešící typově stejné vztahy.
Jestliže se tedy někteří advokáti se vší vážností zaklínají tím, že je něco protiústavní, a proto to nemá žádnou relevanci, pak je to známka jediného – vůbec neví, o čem mluví (anebo matou lidi záměrně, těžko říct). Kdyby totiž sledovali judikaturu okolo covidu, věděli by, že tato slovíčka jsou jen kecy vhodnými na fejsáč. Se svobodou nemají společného vůbec nic. Jsou to jen prázdná slova a záleží čistě na libovůli závislých soudů, co a jak s tím vším udělají.
Lepší než naslouchat šarlatánům bažícím po politických bodech, je podívat se do zákona, ke kterému má být topenářská vyhláška vydána. Je to zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření s energií. Podle tohoto zákona má ministerstvo oprávnění vydat vyhlášku k provedení mj. § 7 odst. 4 písm. c) zákona, který zní:
„Stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce jsou dále povinni řídit se pravidly pro vytápění a dodávku teplé vody stanovenými prováděcím právním předpisem.“
(Tyto povinnosti se nevztahují na rodinné domy a stavby pro rodinnou rekreaci. )
Prováděcím předpisem je právě uvedená vyhláška pro doby míru a pro dobu války státu s občany je to ta nová topenářská záležitost.
Přestupky fyzických osob jsou upraveny v § 12, přestupky fyzických podnikajících a právnickcýh osob v § 12a. Za porušení povinností podle § 7 odst. 4 zákona pak hrozí fyzických osobám pokuta až 5 milionů. Je to o něco lepší než za porušení covidích opatření, což byly míče jen tři. Pětimilionová pokuta hrozí i právnickým osobám a fyzickým osobám – podnikatelům.
Kontrolu zákona provádí Státní energetická inspekce (územní inspektoráty). Jak konkrétně budou SVJ kontrolována, těžko říct. U bytových domů vytápěných dálkově to nebude důležité – radiátory prostě nerozfajrujete, zařídí to městské teplárny. U bytových domů s vlastním vytápěním to bude na SVJ a kontrola je prostě možná – ke vstupům do obydlí dojít vůbec nemusí.
Pokud ale jde o tuto možnost státu lézt vám až do ložnice, pak vězte, že dávno exituje. Nic platné vám nejsou ani hysterické výkřiky, že „to přece nejde a je to v rozporu s Listinou“. Bla, bla, bla, povídali, že mu hráli. Přečtě si třeba § 17 odst. 2 zákona č. 201/2012 Sb., o ochrraně ovzduší:
„Pokud opakovaně vznikne důvodné podezření, že tento provozovatel nadále nebo opětovně porušuje některou z povinností podle odstavce 1, je kontrolující oprávněn vstoupit do jeho obydlí za účelem kontroly dodržování povinností podle tohoto zákona. Vlastník nebo uživatel těchto prostor je povinen umožnit kontrolujícímu přístup ke spalovacímu stacionárnímu zdroji, jeho příslušenství a používaným palivům.“
A jestli vám to nestačí, pak si dejte § 88 odst. 1 našeho velmi oblíbeného zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví:
„Kontrolující jsou oprávněni vstoupit do obydlí fyzické osoby ke zjištění zdroje hluku a vibrací, kterým byl překročen v chráněných prostorech upravených v § 30 odst. 3 hygienický limit hluku nebo vibrací a ke zjištění zdroje neionizujícího záření, kterým byla v místě přístupném fyzickým osobám překročena nejvyšší přípustná hodnota neionizujícího záření. Fyzické osoby jsou povinny jim tento vstup umožnit a strpět či provést opatření nařízená podle tohoto zákona k zamezení vzniku a šíření infekčních onemocnění.„
Vzhledem k výše řečenému je třeba si neustále připomínat, že svoboda vážně není to, co jsme žili doposud. Žádný konzum, žádné honění se bůhvízačím. Svobodu máme jedině sami v sobě. Je nezávislá na vnějších podmínkách. Ty mohou být hnusné a strastiplné, jednoduše takové, jaké měli všichni naši předkové, ale my si vybíráme, jak budeme reagovat. Buďto nadávám na fejsáči a vzhlížením k dalším politickým lhářům nebo činy a přijetím odpovědností sami za sebe. To poslední se dost těžce učím a jsem pořád na začátku.
Nechci být za bláznivou tetku, která vidí za roh a předvídá samé katastrofy, ale právě se dívám do veřejně přístupné části eKlepu, kde jsou k přečtení návrhy zákonů, vyhlášek a jiných nesmyslů. Hledám tam topenářskou vyhlášku, abych si ji znova prošla.
Kvůli své přehnané aktivitě jsem teď doopravdy v šoku, neboť jsem namísto zjitění, jaká bude pokuta za neprovedení příkazu v boji s Putinem, našla zákon, kterým se mj. novelizuje zákon o branné službě. Protože státu už vůbec nevěřím a nemyslím si, že je za tím něco dobrého, tak tu sedím a přemýšlím… proč to kdo dělá? K čemu to bude? Co se tím sleduje? Strašení? Nebo něco jiného? Těžko říct.
Doporučuju všem, kterým branná povinnost hrozí a současně nevoní, všem, kteří tenhle všivý zparchantělý stát bránit jednoduše nechtějí, aby si urychleně našli nějaké pěkné náboženství, které jim znemožňuje ubližovat bytostem. Jen tak pro sichr, víte. Přece jen možnost vyhnout se poslání do třetí světové není k zahození, ne?
My buddhisti to sice máme v suchu, ale řeknu vám, kdyby nade mnou nebděl Siddharta Gautama, byla bych asi docela rozhozená… jen tak z plezíru totiž stát onu novelu nejspíš nepřipravuje, říkám si. Současně už ale nevím, světu tam venku, mimo můj svobodný domov, vůbec nerozumím. Musíte se holt zařídit podle svého svědomí a přesvědčení a světonázoru.
Kromě radostí spojených s doručením povolávacícho příkazu pak doporučuju pozornosti svobodomilných lidí další podobně pěkný a roztomilý návrh zákona, a to ten o šíření teroristického obsahu online, který rovněž najdete v eKlepu. Nerozčilujme se and ním, zkrátka jenom bděme a vězmě, kdo nám škodí.
Anebo můžete být nadále spokojení a klidní, protože, milí zlatí, stát je podle médií přece rozhodně na vaší straně, moc vás chrání, nic by vám neudělal a celkově to myslí dobře. I s tím zatahováním všeho okolo do naprosto pitomé války. Tak good luck vespolek!
