Vůbec nepobírám, jak jsem si kdy mohla myslet, že Masaryk byl dobrý politik. Stane se, i mistr tesař se holt někdy utne. Dnes už se slavnému tatíčkovi a víře v něj jenom směju, stejně jako všem ostatním prezidentům. Tomu novému šašourovi asi budu říkat taťka Šmoula, protože přesně tak vypadá. Navíc to tak pěkně navazuje na masarykovskou tradici, že mi to prostě nedá.

O tom, že se taťka Šmoula chystá kandivovat, vím řadu let, proto jsem vůbec nechápala, proč bylo tolik lidí přesvědčených, že ho vládní koalice vytáhla jak králíka z klobouku. V temných dobách, kdy jsme ještě já i můj muž byli součástí nevládní sféry, zahájila Pavlovo tažení na Hrad organizace Evropské hodnoty, se kterou tehdy David spolupracoval. Radko Hokovský už tehdy dělal vše pro to, aby byl Pavel jednou „korunován“. Od roku 2015 do teď to bylo sakra hodně práce.
Evropské hodnoty jsem nikdy neměla v lásce, mě vždycky zajímala z NGO sektoru jen účast veřejnosti na územním plánování, a tyhleti málem mladiství frajírci, kteří se chovali, jako by zbaštili všechnu moudrost světa, mi dost lezli na nervy. (Pokud si kladete otázku, proč jsem se v tom případě vdala za Davida, nejste sami, asi jsem jako většina ženských věřila, „že ten můj je úplně jiný“.) Je fakt, že ani dnes nechápu, kdo si ty jejich studie zpracované nezralými adolescenty vlastně čte a komu slouží, ale moje názory a pochyby nejsou evidentně důležité, když je to organizace natolik silná, že dokázala „zvolit“ českého prezidenta.
Z našeho milého známého Hokovského se patrně stane vlivná osobnost. Třeba i náhradník Mynáře! Možná, že to David celé pokazil. Kdyby byl dost progresivní a věděl, na čí stranu se včas přiklonit, mohli jsme úplně jinde. S Hokovským přitom sepsali takové hezké články o zahalování muslimek a mektali na významných konferencích v Poslanecké sněmovně. Když se podívám na staré fotky, kde sedí téměř vedle Hokovského, je mi skoro do breku, kam to ten můj dotáhnul (a já s ním).

Namísto toho, aby byl David v nejvyšších patrech politiky, uklízí den co den slepičince a psí bobky, stele slámu, loví myši a aktuálně vedle zednických prací shání taky sadbové brambory. Častokrát přemýšlím, jak se mi stalo, že osobně znám tolik grázlů z veřejného života. Vždyť jsem přece úplně obyčejná a nijak zajímavá postraší paní.
Ať je to jak chce, vůbec nerozumím tomu, jak může někdo tohle všechno brát jinak než jako hru a jak může být být šťastný nebo nešťastný z toho, který starý osel aktuálně sedí na Hradě. Jestli je tam Babiška nebo taťka Šmoula je úplně fuk, komouš jako komouš a chleba díky tomu levnější nebude. Co se má stát, to se stane a nic tomu nezabrání. Jediné, co můžeme udělat my, je se tomu zasmát, stejně jako se já může jedině bavit nad tím, tomu, že existují fotky mého muže s někým takovým, jako je Hokovský. Ještě, že jsou na nich oba dva oblečení a dost daleko od sebe, říkám si. Taky to tehdy ještě mohl být Janda, když už Davida napadlo spolčit se s Evropskými hodnotami!