Měsíc: Únor 2023 (Strana 1 z 3)

Právníci na venkově 29: Pomoc! Covid mě srazil na kolena.

28 února, 2023 / Vendula

Ještě pořád jsem se nevyhrabala z covidu. Je to s podivem, vždyť už je to přes měsíc, vůbec to nechápu. Nakonec ještě začnu věřit na záhadný post covidí syndrom. U mně se projevuje rozhodně velmi zvláštně.

Dneska jsem byla na zahradě u naší nové staré barabizny, musela jsem tam rozházet kravský hnůj a ledek, aby pořádně vyrostly brambory, cukety pro slepičky, hokkaida, cibule, červená řepa, rajčata, papriky a aby se dobře uchytily nové jabloně a ořešák. Na předzahrádce jsem založila bylinkovou skalku pro levanduli a tymián s rozmarýnem. Pak jsem ještě zkontrolovala naši nádherně zfajnovanou technickou místnost, pokochala se představou vydlážděné chodby (tohle a komínová revizní dvířka jsou poslední věc, kterou nezbytně nutně musí udělat zedník, než vypukne finální fáze přípravy na stěhování – pokládání koberců a mnou silně nenáviděná montáž linky a skříní z IKEA) a odvlekla své zmožené tělo do babiččina domu.

Po práci jsem byla strašně unavená. Jsem polomrtvá prakticky pořád, k tomu se mi ještě motá hlava a hrozně se mi nedaří se soustředit nebo vůbec udržet myšlenku. S tím jsem přitom až do ledna 2023 neměla nikdy problémy! Čert ale vem‘ lenost a únavu, to přejde. Nejhorší ze všeho totiž je, jak příšerně se mi změnily chutě. Pořád mi nechutná pivo, to je hodně smutné. Včera jsme se dívali na jeden seroš a tam hlavní hrdinové pili dvě krásně načepovaná pivka. A já si řekla: „No fuj.“ Chápete už hloubku mojí krize? Pořád se tedy pokouším tuhletu neblahou situaci napravit, ale nejde to a nejde. Jakž takž mi jede pořádně hořká IPA či APA, ale ani na ni nemám závratnou chuť jako dřív. Pevně věřím, že usilovným tréninkem se dostanu ke svým předinfekčním výkonům do léta, jinak to bude na provaz. Na venkově navíc nemáte mezi spoluobčany žádnou úctu, když nedokážete obrátit 3 škopky za 15 minut! To nedopustím. Reputaci si obhájím, i kdybych měla vypustit duši.

Kdyby to bylo ale jenom pivo! Já dokonce nemůžu ani cítit moje po nejoblíbenější jídlo, které jsem byla schopna jíst kdykoliv, kdekoliv a v jakémkoliv množství po čtvrt století a ani těhotenství na tom nedokázala ničeho změnit. Myslela jsem na milovanou pochoutku asi tak často jako chlapi na sex. Kdybych si měla vybrat mezi ní a čokoládou, vždycky si vyberu moje jídlo! Ale covid to všechno zničil. Začínám ten virus dost nenávidět.

Pak je tu ta situace se šunkou. Od ledna jsem posedlá chutí na uzeniny. Je to samozřejmě prekérka, jako vegetariánka a ekosexuálka si musím šunečku odpustit, ale usínám a vstávám s pomyšlením na křenovou rolku! Kdyby navíc šlo jen o tu růžovou pochoutku. Onehdy jsem tu seděla a vzpomínala s láskou na babiččiny řízečky z vepřového nakládaného v česnekovém láku s vídeňským salátkem… Ach.

V neposlední řadě je tu ta zvláštní závislost na grepech. Tyto citrusy jsme jedla naposled snad jako dítě. Od té doby se jim vyhýbám, neboť mi vadila ta hořká slupka okolo jednotlivých měsíčků a nahořkle kyselá šťáva. Teď ale nedokážu jít do obchodu, aniž bych si koupila červený grep. Je to trochu děsivé.

Můj život se zkrátka stal kvůli covidu jedním velkým zoufalstvím. Jako by nestačilo, že pořád kašlu, bolí mne hlava a oči, mám pořád plný nos a návyk na Nasivin. Ne, covid je prostě mrcha odporná a hodlá mi přeprogramovat mozek já se ale nedám, to ti, ty odporná částice RNA povídám! Přeperu tě, udržím si lásku k fauně a pracovat budu usilovněji než kdy předtím. Za 14 dní určitě! Teď si ale psutím Sex ve městě a trochu si odpočinu! Jsem přece tak moc skrz covid unavená.

P. S.: Jak já bych si k večeři dala svíčkovou na smetaně se šesti… chlebíček s ruským vejcem… nebo bramboráčky, zelí a výpečky… nebo tatarák!

Všechny texty série „Právníci na venkově“ najdete zde.

Řekni mi, co jsi dělal 24. 2. 2022, a já ti řeknu, kdo jsi

26 února, 2023 / Vendula

„Kde jsi byl, co jsi dělal 24. února 2022?”, ptají se už rok lidé jeden druhého. Příčinou je vojenská agrese Ruska na Ukrajině. Od tohoto data přestaly v části Evropy platit hodnoty, práva, úmluvy a pravidla, na kterých demokratický svět vystavěl svou moderní existenci.

Rozhodně (díky Buddhovi) jsem nebyla 24. 2. 2022 členem Advokátní komory. To bych se totiž musela studem červenat až na zadku. Málokde si totiž můžete přečíst tak stupidní text sesmolený k ročnímu výročí hrdinného odboje Ukrajiny hájící tu naši drahocennou svobodu a demokracii jako na Advokátním deníku, ze kterého je úvodní citace.

Advokáti vytasili hned na začátku strašlivé války, jaká tu nikdy nebyla, ty nekrutější zbraně – napsali na Twitter! No z toho musely nepříteli spadnout trenky. Umíte si představit, že by tyhle tweetující bačkory fakt stát povolal na vojnu? Že by neměli kapučína, mobily, bavoráky a měkké postýlky? Já ne, a proto se taky branné povinnost nebojím. Co by tam dělali s někým, kdo potřebuje přebalovat?

Mimochodem, s hysterií okolo tvrzení, že tu taková válka prakticky nikdy nebyla už mne všichni ti cvoci od Řehky po psavce na Advokátním deníku celkem baví. Milí zlatí, moje babička, která ještě žije, se narodila v lednu 1939. Válka tu byla ještě za jejího dětství, tj. zcela nedávno a navíc v době, kdy stejně jako dnes existovaly tzv. moderní demokratické právní státy, jejichž nablblá pravidla a hodnoty taky přestaly platit, protože se státy uchýlily zcela svévolně slovy Řehky k organizovanému násilí a začaly po milionech vraždit lidi). V devadesátkách jsme měli moc pěkný masakr prakticky za hranicemi – v bývalé Jugošce. Copak to nevíte? Nebo to nebyla „ta správná svatá válka“, ze který by se celý svět měl pominout?

No ale vraťme se k onomu dotazu z úvodu, co jsme dělali v ten nejčernější den 21. století – 24. 2. 2022. Já to vím přesně, a tak mileráda odpovím:

Určitě, ale na beton, jsem 24. 2. 2022 pila pivo a jako jindy zcela kašlala na Ukrajince a miliardy jiných lidi, protože jejich existence či neexistence je mi naprosto ukradená.

Taky jsem napsala v ten den celkem dobrej článek na blog Echa. I po roce se za něj skoro nestydím, to je co říct (až na ta nasyslená kila mouky, který nám sežraly v nové staré barabizně myši a na celkovou mírnou psychózu s vytvářením zbytečných zásob – to už bych dnes rozhodně nedělala).

Článek se jmenoval „Pěstujme odolnost v rozbouřeném světě“. Dovolím si z něj ocitovat úvod a závěr.

Nejsem zhrozena, ani překvapena z mediální smrště zpráv o Ukrajině, bylo nepochybně možno čekat, že po covidím spektáklu přijde jiný. Nemám strach z války, stejně jako jsem netrpěla obavami z koronaviru. Obojí je pro mě nepodstatné, nezajímavé, jen takové kosti hozené prostému lidu k ohlodávání, k odvedení pozornosti, zatímco se svět mění k nepoznání a děje se v něm spousta nekalostí, které ohrožují a ničí lidskou svobodu a volnost. Z téhleté změny našeho bytí mám strach, to se přiznám. Je obrovská, černá a nenabízí nic pěkného. Utažené šrouby a kontrola jen tak nepovolí. Uklidňující je, že lidstvo přežilo všechno: vojenské konflikty, nemoci, hospodářské havárie, pády říší a snahu mocných uzurpovat si moc právě pro sebe. To všechno proplouvalo okolo („jen“ to holt pokaždé stálo mnoho životů a mnoho dobra a většinou snahy o změny zavedených pořádků vrátily lidstvo ve vývoji o desítky či stovky let zpět), zatímco lidé se rodili a umírali, veselili a jednoduše žili. Jak to udělali, měli bychom se ptát? Zdá se totiž, že přes to, že jsme obklopeni moderními vymoženostmi, jsme stejně bezbranní a stejně ponecháni napospas osudu a hrátkám vůdců, světských i náboženských, a panovníků jako lidé ve středověku, jen to neumíme přijmout…
Vím, že jsou moje snahy o dobrý život v tomto šíleném světě asi jako snaha mravence zdolat Everest. Přesto se nehodlám vzdát, podvolit se a jen nečinně čekat, kam mne budou „ti nahoře vláčet“. Zkouším dělat aspoň něco, protože jen tím, že posílím sama sebe a svoje děti budu doopravdy svobodnější. A pak nad budu moct dělat i něco užitečného pro druhé. Mimo stát, mimo systém, ale o to líp.

Ano, ptejme se, co kdo dělal 24. 2. 2022. Není to vlastně vůbec blbá otázka. Dost to totiž o člověku vypovídá. Buď jste totiž „stříleli tweety“ nebo jste se na to vykvajzli a dělali to, co je normální a žili bez ohledu na organizované násilí států.

Nechaj‘ švestky Hamplovou na pokoji, když neřešily ani Flegra?

26 února, 2023 / Vendula

To, co provedla Hamplová za účelem získání popularity s šířením blábolu „od KHS“ ohledně tubery, kterou tady všude plivou Ukrajinci, je bezpochyby hnusné. Měla by za to být samozřejmě potrestána, ale jen na úrovni morální, a to:

nedůvěrou voličů,
odsouzením ze strany klientů, kterým lhaní vadí,
posmíváním se,
tím, že se s ní nebudou někteří bavit a třeba by nešli na akci, kde se tato lhářka vyskytuje, stejně jako by mnozí nešli někam, kde je Fiala, Taťka Šmoula, Pekarová a jiné obludky.

Je ale naprosto, ale naprosto odsouzeníhodné, vyšetřuje-li naši První dámu policie, stejně jako je směšné to, co provedla Advokátní komora.

Policie prověřuje senátorku Janu Zwyrtek Hamplovou kvůli možnému šíření poplašné zprávy. Senátorka v úterý na sociální síti nabádala k návštěvě doktora. Za vším stálo sdílené smyšlené upozornění hygienické stanice na výskyt tuberkulózy, kterou mají šířit ukrajinští vojáci na výcviku na Olomoucku. Hamplová ještě v úterý večer zaslala novinářům zprávu, kde se omlouvala a odkazovala se na důvěryhodný zdroj.

Můžeme být každopádně vděční, kolik odporností vyblily soudy, státní zástupci, policajti a jiné nemilé existence během covidu, protože dost těžko je vůbec možné použít normy trestního práva na počin Amazonky.

Pamatujete ještě na bláznivého Flegra, který už je na smetišti dějin a jeho čas vymezený 5 minutami covidové slávy dávno skončil? V době, kdy jsem ještě naprosto imbecilně věřila, že jde něčeho vůči státu dosáhnout, jsme na toho hajzlíka podali trestní oznámení (i když už tehdy jsme si myslela, že je to zbytečné, ale dost se mě osobně dotkly ty děti označené za toxický odpad, i když přitom právě ony tu trapnou ochranu zranitelných odskákaly třeba tím, že neměly ani svoje milované sportovní kroužky).

Mj. jsme tehdy říkali, že ten plešatej blbec šířil poplašnou zprávu tím, že opakovaně a s gustem v médiích uváděl, že:

„Protože ty lidi, když budou vidět ty mrazírenský vozy nebo chladírenský
vozy před těma nemocnicema, tak do práce chodit nebudou…a zdá se, jako to ještě nemám úplně potvrzený, že to bych chtěl, aby dělali pořádně statistici, ať se na to podívají, mám prostě dojem, že mám dojem, že stoupá i ta smrtnost.

„S dětmi by se mělo zacházet jako s nebezpečným odpadem – když se
nákaza dostane na seniora, tak je extrémně ohrožený na životě.“

Já se bojím, že jsou lidi příliš málo vystrašení. Já jsem teď dělal dotazník,
který mi vyplnilo už 38 tisíc lidí, na kterém se ukázalo, že ti, kdo mají úzkost, tak mají menší pravděpodobnost, že se nakazí koronavirem. Úzkost nebo deprese není legrace, tím nás vybavila příroda právě pro tyhle případy. To, že se toho lidi přestali bát, naštěstí teda většina ne, ale ta křiklavá menšina tady je, tak to je tragédie. Kdyby se lidi víc báli, tak tady nemuselo být přes 7 tisíc mrtvých,” prohlásil Flegr.

Haha, když si to člověk čte zpětně, řekl by, že to fakt musel šířit prominentní chovanec z psychiatrický léčebny?

Jedna z mnoha odporných krys ze státního zastupitelství k tomu tehdy řekla:

„Je třeba uvést, že je třeba striktně rozlišovat mezi informací jako takovou, která může být pravdivá či nepravdivá, a analýzou, názorem či komentářem, který může sice vycházet z nějaké odbornosti, ale v zásadě vyjadřuje subjektivní přesvědčení či postoj toho, kdo tuto analýzu či názor podává. V takovém případě se lze jen stěží posoudit pravdivost či nepravdivost takového názoru a je pak na každém jednotlivci, jak si ho vyhodnotí, a to jak s přihlédnutím k osobě autora, tak i v porovnání s informacemi a dalšími názory, které má k dispozici. Vzhledem k nedostatku objektivní stránky trestného činu šíření poplašné zprávy podle § 357 tr. zákoníku, tedy šíření nepravdivé zpráv, je pak již úmysl autora z hlediska trestního práva lhostejný, je tedy irrelevantní že prof. Flegr v některých rozhovorech připustil, že jeho záměrem bylo „strašit“.

Tak chcu vidět ty policajty, co s Hamplicí udělaj‘. Měla prostě názor, no ne?

Je umělá inteligence lepší než Kuní ksicht Řehka?

25 února, 2023 / Vendula

Když jsem byla mladá, milovala jsem M*A*S*H. Dokonce do té míry, že jsem ve třeťáku skutečně uvažovala nad studiem medicíny, ale pak z lenosti převážila právnická fakulta, kde se nemusí prakticky nic dělat. Každý fanda onoho amerického seriálu si jistě okamžitě vybaví Kuní ksicht – Franka Burnse. Nemůžete popřít, že náš největší voják generálmajorplukovník Řehka je mu prostě podobný (zdroj obrázku Řehky, zdroj obrázku Kuního ksichtu). Myslím, že se to vztahuje i na charakterové vlastnosti, které jsou o obou těchto komických postaviček nedobré.

No ale abych se od nepohledného zeleného mozku dostala k podstatě věci. Řehkovi na Reflexu otiskli jakýsi projev. Dovoluji si kousek citovat:

Žijeme ve světě, který není bezpečný. Nikdy nebyl a nikdy nebude. Lidé nikdy nebudou mít stejné zájmy a přirozeně se budou dostávat do konfliktů. Při jejich řešení občas státy sáhnou k organizovanému násilí, tedy na světě budou války. Pro někoho je to možná šokující zjištění. Tak to ale bylo vždy. Pouze jsme měli to štěstí, že jsme jako společnost dlouhá desetiletí bezprostředně neprožili klasickou válku. Zvykli jsme si, že o válce slýcháme jako o něčem vzdáleném, abstraktním, co se nás týká okrajově. Maximálně tu a tam pošleme profesionální vojáky do krizové oblasti, aby tam společně se spojenci pomohli řešit nějaký problém, aby se nedostal k nám domů. To je pohodlný stav, protože jsme nemuseli pro vlastní obranu obětovat příliš úsilí, peněz ani lidských životů. Namlouvali jsme si, že velká válka přece v naší civilizované Evropě nehrozí. Kdyby snad hrozila, budeme o tom vědět dostatečně dopředu a problém začneme řešit, až když přijde. Bohužel to neplatí.

Z termínu „organizované násilí páchané státy“ budu mít asi ještě dlouho noční můry (a ne, ty gumo, není pro mne šokují, že jsou státy sviňky ochotné jen tak z plezíru, a protože je to možné, zabít nevinné lidi a poslat je na válečná jatka, to fakt ne), ale zpět k tomu, proč píšu příspěvek.

Na našem pravidelném čtvrtečním setkání v Novém Kyjevě nám jeden kamarád popisoval jakýsi nástroj „umělé inteligence“ pro tvorbu textů. Něco zadáte a ono vám to sesmolí třeba projev nebo diplomku.

Zadala jsem tedy následující požadavek:

Vypracuj projev o válce, Rusku, nutnosti chránit demokracii, branné povinnosti, odpovědnosti, těžkých časech.

A ono to napsalo:

Dnes se musíme bavit o tématu, které bychom nejraději odsunuli stranou. Tématu, které nás však bohužel v posledních letech pronásleduje a s nímž se musíme vypořádat. Mluvím o válce a ohrožení naší demokracie. V současné době se nacházíme v situaci, kdy naši sousedé na východě, Rusko, ukazují stále větší agrese vůči nám a našim spojencům. Sledujeme nejen vojenskou expanzi a okupaci sousedních zemí, ale také informační válku a dezinformace, které nás chtějí oslabit a rozdělit. Mnoho lidí se ptá, co můžeme udělat pro ochranu naší země a demokracie. A já na to říkám – je třeba převzít odpovědnost. Odpovědnost nejen za sebe, ale i za své blízké a za celou naši zemi. Jedním z prostředků, jak můžeme pomoci chránit naši zemi a demokracii, je branná povinnost. Někdo by mohl namítnout, že jsme v Evropě a že válka se nás netýká. Ale bohužel to není pravda. Naše země je členem NATO a naše bezpečnost je navzájem propojena s bezpečností našich spojenců. Pokud nebudeme schopni bránit své hranice a přispět k obraně demokracie, ztratíme nejen naši svobodu, ale také důvěryhodnost a respekt v očích našich spojenců.

Jelo to pořád dál s tímto slovním průjmem, ale já už raději klikla na stopku. Nedozvíme se tedy, kam by to AI až dotáhla s válečným štvaním. Možná, že by překonala nakonec i Řehku, těžko říct.

Přišlo mi každopádně dosti děsivé, že texty obou stvoření jsou vlastně totožné. Ten od AI je tedy trochu kostrbatý, to nebudu zapírat, ale neupravovala jsem ho. Používat ho už nebudu, předpokládám totiž, že se AI i tímto mým nepatrným počinem něco naučila, svoje schopnosti vycizeluje a za pár let se vrátí v čase a zabije Sáru Connorovou. Vysvětlení tohoto, proč umělá inteligence i zelená inteligence chrlí tytéž bludy, je několik. Já třeba váhám mezi tím, že je Řehka právě ten první terminátor nebo přiletěl s nějakým UFO. Těžko říct, kde je pravda, asi tam někde venku.

Přemýšlím teď, jak vlastně dál vzdělávat děti. Když vidím, co za dnešek dokázal udělat náš nový a extrémně zručný zedník, říkám, si, že na gympl je těch mých báječných potomků škoda. Ve světě, kde je pak jako ajťáky nebo právníky, učitele či překladatele lusknutím prstu nahradí umělá inteligence, bude možná lepší umět nakonec něco rukama. Nebo bych je mohla dát na vyučenou k mafiánům. Ti asi budou profitovat vždycky a ani AI je nedostane na kolena. Vilda se chce učit od sedmé třídy rusky, tak teď bude mít možnost si z práce u cizojazyčných gangů operujících nově (nebo už zase) na našem území ve zvýšené míře vybírat.

Vyloučí snad ČAK Hamplovou a Rajchla z řad advokátů?

25 února, 2023 / Vendula

Dnes jsem výjimečně nečerpala informace o blbosti advokátního stavu z fejsáče Hamplové či Rajchla, ale z webu České advokátní komory. Po starém oslizlém fousáčovi je jejím předsedou jakýsi mně neznámý Němec. Svého času, když jsme podali s Davidem první žaloby na pitomá covidí opatření, předseda ČAK Jirousek mj. napsal, že jsme vážně kreténi, ale zahalil to do hávu obvyklých masarykovských keců:

Jenže vedle zmíněných aktivit a Koronaporadny máme i „koronavirovou“ žalobu, která samozřejmě a bez ohledu na počet svých „reprezentantů“ vzbudila náležitou mediální pozornost. A jestliže k vlastnímu podání žaloby přičteme i související aktivity jejích tvůrců, kteří prostřednictvím osobních výzev zasílaných elektronickou poštou vyzvali mimo jiné i ústavní soudce „k veřejné podpoře v souvislosti s věcí, v níž mají (pozn.: žalobci) postavení strany v probíhajícím soudním sporu“, nemohu jinak, než efekt a žádanou efektivitu „koronavirové“ žaloby z lůna Mgr. Davida Záhumenského a jeho manželky přirovnat k efektu a efektivitě výstřelu z Aurory. Obávám se, že na tomto místě nejmenovaný ústavní soudce, který se v dané věci obrátil na ministryni spravedlnosti s tím, nechť jako oprávněný orgán posoudí „toto nevhodné chování“, má právem o důstojnosti jednání jmenovaného advokáta jinou představu než on. Podobně „reprezentativní“ jsou v této chvíli (!) odborné úvahy na téma „zdali usnesení či rozhodnutí“ se závěry o budoucí vymahatelnosti sankcí (JUDr. Jiří Vaníček). Medvědí službu kreditu advokacie odvádí též ti kolegové, kteří momentálně nemají lepší nápady než nabízet potenciálním klientům zastupování proti státu o náhradu škody, případně, když podobná podání už přímo koncipují.

Ten nejmenovaný ústavní soudce byl krysák Fenyk. To jen abyste věděli, kdo to tam v těch talárech zabírá místo a pobírá miliony z našich daní.

Nový předseda, který je sice o něco mladší, ale evidentně stejně praštěný jako jeho předchůdce, se teď pustil do Hamplové a Rajchla. Ne že bych si nemyslela, že si ti dva ulhaní pitomci zaslouží pořádnou čočku a kritiku, ale způsob, jakým to uchopil Němec, je teda politováníhodný, nicméně co dobrého čekat od advokátů. Nejvíc se mi líbí, že se advokáti (!), kteří hájí zločince, všelijaké vrahy, zloděje, podvodníky a jinou bohu nemilou masu lidí a pomáhají jí přežít, hájí etikou. To jednoho fakt pobaví. Co teda ten ulízlej nudnej brejloun napsal?

Domnívám se, že v dané situaci je na místě apelovat na politicky angažované advokátky a advokáty, a to zejména ty, kteří se v rámci politické soutěže orientují na skupiny voličů, jež nejsou spokojeny se stávajícím demokratickým systémem a převažující zahraničně politickou orientací České republiky, aby zvážili, zda by neměli po dobu své politické angažovanosti výkon advokacie pozastavit, aby jejich projevy nebyly dávány do souvislosti s advokacií.

Dost se mi zamlouvá ta část, kde říká, že se Hamplová s Rajchlem orientují na jakési skupiny, které „nejsou spokojeny se stávajícím demokratickým systémem.“ To je fakt boží, musím si to spojení zapamatovat. To je ještě snad lepší než ty Jirouskovy hemzy. Proboha, hochu, se vzpamatuj. Kdo asi tak je doprčic spokojen se státem a tzv. demokracií? Leda nějaký pošahaný cvok.

Korunu všemu nasadil Němec tímto:

Česká advokátní komora veřejné projevy advokátů v médiích a na sociálních sítích sleduje, eviduje podněty týkající se chování advokátů a předkládá je své Kontrolní radě k prověření, zda nedošlo ke kárnému provinění. Ani pro Kontrolní radu a Kárnou komisi, jakožto nezávislé orgány Komory, které dohlíží na dodržování advokátní etiky, však není jednoduché rozlišit, zda má převážit zájem na svobodě politického projevu nad advokátní etikou. To platí zejména ve světle skutečnosti, že rozhodnutí orgánů Komory podléhají soudnímu přezkumu, v rámci kterého soudy posuzují, jaký zájem má v daném případě přednost, přičemž se často setkáváme s tím, že soudci, kteří v prostředí advokacie nepůsobili, nemají přirozený cit pro význam a smysl advokátní etiky.

Já padnu: „přirozený cit pro význam a smysl advokátní etiky“. Jo, tak to ti milej zlatej garantuju, že normální člověk doopravdy nemá a ani mít nemůže smysl pro tu vaši etiku. To totiž jednomu hlava nebere.

K popukání je, jak opakovaně kňourá, že soudci dávají od nesmyslných trestů, které ČAK udílí těm špatným advokátům, ruce pryč. Fakt. Měl by si jít, chlapec, stěžovat mamince, že ho nemají ostatní rádi a nesouhlasí s ním, bééé.

Já osobně si myslím, že by měla ČAK sáhnout k osvědčeným fíglům a Hamplovou zkusit označit za čarodějnici, jako to udělali svého času se Samkovou. Ta proklela jakéhosi tureckého šaška, dokonce třikrát, a dostala od Komory celkem tučnou pokutu:

„Proklínám vás, proklínám vás, proklínám vás. Umřete dřív, než zplodíte syny, a umřete beze cti,“ prohlásila advokátka, která se dovolávala příkladů českých žen z historie. „Budete-li zasahovat do našich věcí, pošleme na vás své syny,“ pohrozila.

Jenže Samkové se právě zastali zlí soudci, kteří nemají ty pravé zkušenosti jako Němec:

Pražský městský soud zrušil rozhodnutí České advokátní komory (ČAK), která před třemi lety uložila advokátce Kláře Samkové pokutu ve výši 25 000 korun za její výroky, kdy na veřejnosti v červnu 2016 proklela tehdejšího tureckého velvyslance Ahmeta Bigaliho. Vyjádření není podle soudu kárným proviněním, protože ho právnička nevyslovila při výkonu advokacie, takový výklad ale komora odmítá.

Nevím, jestli ČAK nakonec od pronásledování Samkové definitivně upustila, nechce se mi to hledat. Z celé téhleté kauzy se ale každopádně zdá, že velvyslanci musel v důsledku prokletí minimálně zčernat a odpadnout šourek, vzhledem k tomu, jak moc ČAK plná klobás různého věku baží po potrestání oné ježibaby vládnoucí černou magií!

Milá ČAK, jdu si pro popcorn a budu s nadějí v dobrou zábavu sledovat tvoje další kroky.

No nepřipadá i vám náš svět báječně komický a vtipný? Podle mě rozhodně ano. Já se bavím přímo královsky.

Návod (nejen) pro Hamplovou: jak poznat právní fejk

24 února, 2023 / Vendula

Je komické, jak se Hamplová a kol. snaží předstírat, že naše Amazonka dostává čočku za to, že konečně řekla pravdu o Ukrajincích a tubeře. To je prostě jen další lež, protože sdílet a šířit informace o tom, že Ukrajina je prolezlá nejen tuberou, ale i jinými nepěknými chorobami, je zcela přípustné a doopravdy se vůbec nic nestane, když o tom napíšete. Já sama jsem toho dostatečným důkazem. Již je to rok, co jsem na blog tehdy ještě na Echu sesmolila normální ozdrojovaný text s názvem „Běsnění, TBC a jodidové tablety“. A víte co? Vůbec, ale vůbec ni se nepřihodilo, protože tytéž informace najdete na webech WHO anebo jiných oficiálních stránkách.

V případě převlékačky kabátů Hamplové šlo o to, že ze své vlastní hlouposti sdílela falešnou výzvu KHS Olomouckého kraje s úmyslem vyvolat strach a paniku mezi svými ovečkami. Rajchl může brečet jak chce, ale tohle rozlité mléko už do bandasky nedostane.

Protože je smutné, že oba advokáti se domnívají, že ona informace mohla být považována za pravdivou, poradím jim zcela zdarma bez žádostí o poslání peněz na netransparentní účty, jak mohli poznat, že jde o fejk, který se nesdílí, nešíří a kterému je záhodno se vysmívat, protože naprosto ničí veškeré snahy mluvit o problémech normálně a dělá ze všech, kdo kritizují přitroublé kroky státu, naprosté idioty.

Nejprve si sem dejme onen text:

Jako první musí každého právníka trknout způsob označování předpisů. Nikdo, kdo má všech pět pohromadě a doopravdy používá v praxi právní předpisy, nepíše slovo zákon s velkým z. To stejné pak platí o tuberkulóze (resp. o onemocnění „Mycobacterium tuberculosis“, jak se píše ve sdělení – to je přece původce onemocnění tuberkulózou, nikoliv název nemoci). Tu přece taky nikdo příčetný nenapíše s velkým počátečním písmenem.

Za druhé musí dobrého právníka uhodit do očí to, že se vedoucí oddělení z KHS odvolává na zákon č. 4/1952 Sb., o hygienické a protiepidemické péči. To je samo o sobě směšné. Tento zákon v hluboké totalitě skutečně existoval, ale byl zrušen k 1.7. 1966. To už je fakt trochu dávno na to, aby se jím KHS řídila. Někdo, kdo o sobě prohlašuje, že je odborník, by to měl sakra vědět.

Za třetí stačilo si přečíst celé oznámení. Tak stupidně pospojované věty a podivné argumenty přece nikdo, ale opravdu nikdo s IQ větším než 80 nemohl brát vážně! Podívejte se na některé části sami: třeba první věta odůvodnění snad nedává ani smysl. Nebo spojení „zločinné ničení zdravotnické a civilní infrastruktury“… na tohle může naletět dospělý terciárně vzdělaný jedinec s advokátní zkouškou? ČAK by se měla zamyslet nad tím, kdo všechno může být advokát…

Za čtvrté – věc není na úřední desce nebo alespoň na webu dotčeného úřadu a není ani na hlavičkovém papíře. To, že by KHS něco takového vytiskla a nastrkala lidem do schránky nebo všem rozeslala e-maily, je dost nepravděpodobné, spíše z říše pohádek pro dospělé.

Někdo Hamplové vyčítá, že měla na KHS zavolat. Nebylo to nutné. Stačilo jít na web KHS, kde na titulní straně svítila zpráva jako hrom, že jde o fejk. Jako právnička poskytující služby samosprávám bych se styděla, že neumím pracovat s weby státních institucí a nepoznám oficiální dokument od podvrhu, když ho vidím. Fujky.

Takže do budoucna nejen pro Hamplovou a Rajchla, ale pro všechny, kdo nechtějí vypadat jako imbecilové a kdo nechtějí ničit snahu něco změnit:

Ověřujte, ověřujte, ověřujte. Podívejte se na použité zákony, mrkněte na weby institucí, důkladně si přečtěte celý text, ne jen hysterický nadpis. Fakt to není těžké a uděláte pro dobro světa hodně. Jinak jste naprosto stejní jako ti, kterým se vysmíváte, že baští zprávy od ČT a ty z vlády. To, že obsah zprávy rádoby konvenuje s vaším přesvědčením vůbec neznamená, že je pravdivý nebo že jej na 100% dal dohromady někdo, kdo to s vámi myslí dobře. Dost často je to přesně naopak. Věřit totiž můžete jen sobě (a někdy ni to ne).

Na celé situaci se bavím jedním – další částí Rajchlova srdceryvného apelu:

Jako Jindříšku, proč mi tohle děláš? Vždyť mně už se všechna ta přízviska ani nevbejdou do blogového příspěvku: Jana Amazonka Dezinfo První dáma Zwyrtek Hamplová, to už je horší jak Franta Pepa Jednička.

Právníci na venkově 28: 12. 3. slavme Den covidího díkuvzdání!

23 února, 2023 / Vendula

„Bezmála tři roky nezvládnuté covidové krize zanechaly hluboké stopy v celé společnosti. Jejich následkům, zejména v kombinaci s dopady dalších souvisejících krizí, budeme čelit po dlouhou dobu. Navzdory tomu, že šlo o nejhlubší společenský a politický propad od roku 1989, neexistuje snaha o reflexi a poučení a tak získání odolnosti k dalším krizím. Od nejvyšších pater politiky přes úřady, vědce, lékaře až po běžné občany zcela převládá přístup: „Covid skončil, zapomeňme!“ Strkání hlav do písku je však vždy krátkozrakou, slepou uličkou zákonitě vedoucí ke ztrátám, kterými utrpí všichni.“

Zjistila jsem, že se koná další akce covidových disidentů pořádaná tentokrát Inciativou 21. Vystupují na ní samí na slovo vzatí odborníci, kteří se zajisté budou bít v prsa a přesvědčovat ostatní, jak moc jsme všichni v p*deli a jak máme být zoufalí, nešťastní a ještě jednou zoufalí. Přijde mi to jednak komické a jednak smutné a jednak taky podlé. Proč má pořád někdo zvrhlou radost z toho, že deptá ostatní?

Osobně se cítím stále lépe, ba dokonce i velmi dobře a nikdy, nikdy a ještě jednou nikdy bych si nepřála, aby covid neproběhl. Ve skutečnosti to bylo pravé požehnání pro mne a moji rodinu. To současně neznamená, že se hodlám přestat bavit na účet soudů nebo jiných bláznů a šašků, to ne, ale rozhodně mám za co vzdávat díky. Dokonce si říkám, že zavedu nový svátek – Den covidího díkuvzdání. Za co bych já sama děkovala? Nepochybně dám dohromady aspoň 10 důvodů a jsem si jistá, že vy to zvládnete stejně dobře, nebo dokonce i lépe.

1.Svoboda

Covid mi dal svobodu. Díky němu jsem pochopila (já vím, že jsem strašně opožděná), jak stupidní je věřit v právo, demokracii, lidská práva nebo dokonce ve státní instituce jako jsou soudy. Je to velmi příjemné zjištění, neboť jsem se stala méně hloupou osobou. Navíc jsem pochopila, že můžu s klidem dál pracovat jako právnička, nicméně je třeba to za každých okolností brát jako hru. Je to prostě divadlo a my jsme jeho režiséři. My sami rozhodujeme, co se bude dít a jak budeme reagovat.

2. Noví přátelé pro mne a děti

Už jsem to psala mnohokrát – noví přátelé, které jsem díky covidu získala (a bez něj bych je vážně neměla), jsou pravým požehnáním. Jsem za ně neskonale vděčná a nikdy mne nepřestane bavit organizovat výlety nebo chodit na setkání. To stejné platí o kamarádech pro děti. Děkuju za ně každý den, nejen 12. 3.

3. Odvaha žít

Covid byl fajn, protože člověk ŽIL. Kvůli všem těm policajtům, neustále novým pravidlům a jejich báječnému obcházení jsme byli tak nějak více naživu. Bylo to napětí, sranda a neotřelé dobrodružství. Člověk zjistil, že se státu není třeba bát – je to sice velká krysa, ale zuby nemá napuštěné prudkým jedem, jak říká Belmondo v mé oblíbené komedii Muž z Acapulca. Vlastně je dočista bezzubá, když ji máte na háku.

4. Domácí výuka

Covid osvobodil moje děti od okovů školní docházky a zhoubného vlivu kolektivu a učitelů. To mu nikdy nezapomenu. Bez něj bych se k domácímu vzdělávání neodhodlala, a přitom by to byla jedna z největších chyb v mém životě.

5. Home office

Pracuju doma od okamžiku, kdy jsem se v roce 2007 po opuštění fakulty zapojila do výdělečného procesu (v případě mé neziskové „kariéry“ šlo tedy spíše o prodělečný proces, ale vem‘ to čert). S covidem jsme doma tak nějak všichni a je to prima. Zbavili jsme se drahé kanceláře a nemusíme na ni vydělávat. To je bonus! Já home office prostě miluju a nechci o něj do smrti přijít!

6. Dům

Vždycky jsem chtěla vypadnout z města a z bytu. Nesnáším ten všechen hluk a ruchu a davy lidí. Myslívala jsem si ale, že musím, prostě musím žít v Brně. Že to jinak nejde. Že tam děti musí do škol, aby měly ty potřebné papíry, že nemůžu na venkov. Covid mi ukázal, že můžu. Budu mít vlastní dům! Já budu mít už za dva měsíce vlastní dům, kde bude prostor, zahrada, rajčata, brambory, hnůj a kamna na dřevo. Covide – díky!

7. Řízení auta

Víte, já strašně neměla ráda řízení auta. Hrozně jsem se bála i jako spolujezdec. Zatím si to stále neužívám, ale už mne to tolik neděsí, stalo se to součástí mé každodennosti. Já řídím! Po 20 letech řídím. Úžasné, covide!

8. Psi, slepičky a další havěť

Miluju našeho bláznivého pinče, který už není oním zlým štěnětem, které se před rokem vešlo do dlaně a neumělo skočit na psotel, teď už je jen zlým kastrovaným psím puberťákem. Je báječný, v noci hřeje a otravuje, všechno sežere, i ze stolu, a jednou mne připraví o nervy, ale je to moje miminko. Miluju ho, stejně jako zbylou kočičku (pořád ještě hledáme – nemáte někdo tip na kastrovanou kočičí slečnu?) a naši zlou kastrovanou neposlušnou fenku (že ono to nakonec bude mnou, ta nevychovaná havěť) a mám ráda i ta smradlavá morčata, přičemž za katsraci jednoho z ních příštím týden vysolím 3000,-. Miluju naše slepičky – Rajku, Sněhurku, Popelku, Fialku i Kropenku a Růženku!

Bez covidu bych zvířátka neměla a to by byl sakra smutný život.

9. Nejistota

Covid nám potvrdil, že neexistuje jistota. Nevíme dne, ani hodiny. To je báječné, neboť spoléhání na to, co máme za jisté, nás činí nesmírně zranitelnými, protože se to zuby nehty snažíme ochránit a udržet a ono to nejde, nejde a nejde. Covid nám ukázal, že nemáme jistého nic krom smrti. Super! Když budeme méně ulpívat na tom, co si myslíme, že můžeme udržet, bude nám lehčeji a lépe.

10. Příležitost

Covid nám dal tolik příležitostí. Ukázal, že je třeba se přizpůsobit, věci a zvyklosti měnit, žít jinak a neohlížet se na to, co bylo, ale být více tady a teď a do budoucnosti se snažit koukat jen opatrně a být připraven na to, že naše představy nebudou naplněny. Covid nám ukázal, že je dobře zkoušet mít radost bez ohledu na okolnosti.

No vidíte, copak není covid úžasný? Já si na něj teda rozhodně stěžovat nebudu, nechci ani kňourat ani vinit kde co okolo. Dávno nevidím to, co se stalo, nijak černě. Byla to skvělá jízda. Jednoznačně. Proto 12. 3., v den výročí vyhlášení prvního nouzového stavu, slavme. Covid byl pořádný šok a kopanec do zadku, který nám ukázal, že můžeme žít a ne jen přežívat a že je tohleto rozhodnutí jenom na nás.

Právníci na venkově 27: poděkování učitelům a nadšencům do výuky

22 února, 2023 / Vendula

Už dlouho se chystám napsat tento text, ale pořád mi do toho něco „důležitějšího“ lezlo. Nicméně teď už opravdu nazrál čas, abych odložila smolení dalšího článku o našem soudním úspěchu ve věci územního plánování, a konečně PODĚKOVALA.

Děkuju tímto všem, kdo věnovali svůj čas a natočili a poté zveřejnili na Youtube svoje edukační videa. Jsem vám dnes a denně vděčná za to, co jste udělali, protože mně a mým dětem nesmírně pomáháte s tím, aby mohly zůstat doma a vzdělávat se přitom dostatečně kvalitně. Takže díky moc!!!

Můj dřívější známý říkával, že prý učitel je podle vzoru p*del. Vždycky jsem se tomu s patřičným úšklebkem smála a říkala si: No jo, to je fakt trefné. Není to ale rozhodně pravda ve všech případech. Jsou mezi učiteli opravdoví pedagogové, to mi věřte. Já a moje děti máme za dva roky domácí školy vytipované opravdu úžasné lidi, kteří dokáží mluvit chytře, dobře a pro puberťáky přístupně i o spalovacích motorech nebo vytýkání při úpravách mnohočlenů, o popisu a líčení (to video mne fakt pobavilo) či o významových poměrech mezi větami hlavními, vedlejšími a dokonce i (to je poměr stupňovací, kdybyste to chtěli vědět) o poměrech mezi jednotlivými větnými členy.

Nebudu nikoho jmenovat a dávat příklady mých oblíbených videí, protože netuším, jestli se třeba autorům neekluji a nepovažovali by fakt, že zrovna já využívám jejich videa, za zahanbující. Děkuji ale všem, kteří umí (a na které já, protože neumím, jen čumím). Dokonce řada z nich nejsou ani učitelé, ale kupř. matematiku umí skvěle vysvětlit nadaní studenti, kteří ji jednoduše chápou. Tihle všichni jsou prostě k nezaplacení. Upřímně doufám, že dobré učitele (ať už ty s formálním vzděláním nebo i bez) nezahubí nic – ani klimamasírka, ani blbosti okolo svobody slova, ani válečná mašinerie, protože je sakra hodně potřebuju. A nejen já, my všichni.

Ať už učíte puberťáky doma nebo je posíláte do škol, věřte, že covid měl skutečně jeden obrovský přínos pro vzdělávání – vytvoření nespočtu školních videí. Jsou mezi nimi absolutní propadáky, ale i drahokamy, které prostě a bez debat pomáhají. Zajímavé, za co všechno lze covidu nakonec děkovat.

P. S.: Vymyslela jsem vzdělávací projekt pro adolescenty týkající se pacifismu. Docela se těším, až se mi ho podaří realizovat. Slibuju, že bude lepší než moje environmentálně edukační počiny. Jen se musím naučit pracovat s materiály z historických matrik. Něco mi říká, že bych měla oprášit němčinu, ach jo.

Nenechte se děsit tuberou – strach se hodí nepříteli (tj. státu)

22 února, 2023 / Vendula

Jasně, že nechcete chytit tuberkulózu, jasně, že je hrozné, že státy dovolily, aby se do ČR a do jiných zemí EU s tím vším volným pohybem kdečeho dostali nekontrolovaní občané ze zemí, které jsou TBC prolezlé jak naše nová stará barabizna myšmi. Současně je ale třeba se nenechat vycukat tím, co se píše v novinách a přijmout jako fakt to, že a) stát je velká mrcha a nikdy nebude dělat nic dobrého pro lidi, b) TBC je ve střední Evropě velmi vzácná nemoc a není třeba hysterčit. Mnohem lepší je být radostný, v klidu, dobře jíst, chodit ven, dbát na životosprávu a pít hodně piva. Pak na vás žádná mycobakterie nevleze.

Z Registru TBC vyplývá, že tubery se musíte bát jen málo (ale můžete klidně i hodně, stejně jako covidu nebo hantaviru, v tom vám bránit nebudu, já se těch myší taky štítím):

Na Ukrajině mají tubery o dost víc, ale pořád to není tak, že byste museli před Ukrajinci uskakovat, když je uvidíte na chodníku (přátelit se ale taky nemusíte):

Nevíme sice, kolik přesně Ukrajinců přivandrovalo v rámci zvací politiky naší vlády, ale i kdyby to bylo třeba 800 000, tak si spočítejte, kolik z nich má asi tak TBC. Vzhledem k přenosu TBC stačí si od nich držet odstup, jako to dělám kupř. já a moje rodina. Moje děti, které díky bohu nejsou vopíchané BCG vakcínou, tak mají prakticky nulovou šanci být s někým z UA déle než tu hodinu, kterou strávíme ve vlaku.

Mnohem zajímavější, než počítání nudných a absolutně nezajímavých tuberou nakažených Ukrajinců, je informace zveřejněná třeba na webu GAVI o mRNA vakcínách právě na TBC:

A successful mRNA vaccine for tuberculosis could be rapidly developed and save more than 1 million lives every year, say hopeful global health advocates. Researchers are pushing to capitalise on the success of mRNA technology against COVID-19 by exploring whether the platform could be effective against tuberculosis, the world’s second most deadly infectious disease… Exploration of mRNA technology for TB is not new. A 2004 study by researchers in the United Kingdom showed that an mRNA vaccine had “modest but significant protection” against Mycobacterium tuberculosis for mice. In July, the German biotechnology company BioNTech announced that clinical trials of its mRNA vaccine for TB, developed with the Bill & Melinda Gates Foundation, will begin in 2022. BioNTech’s clinical trials will begin “just about two years after the programme was initiated”, according to the pharmaceutical developer..

Jojo, vyvolávání strachu z TBC, stejně jako z covidu, je prostě dobrá voda na pošahaný vakcinologický mlejn. Jen plédujte za kolektivní očkování dětí proti tubeře, vaše praštěné přání taky může býti splněno dosti bizarním způsobem. Fakt vás baví být toho součástí? Mě teda ne.

Argument nebezpečím TBC se samozřejmě dá (a má!) použít proti nekontrolované migraci. To bezesporu. Musí být ale užíván rozumně, bez emocí, bez děsu. Pokud budete jančit, tak opravdu vůbec ničeho nedosáhnete, leda toho, že státy s radostí objednají další píchačky a utratí miliardy z peněz, které ukradly podnikatelům.

Řešení je (opět) jediné: hoďte médiím, bláznivým politikům a státům na strašení bobek a nenechte si kazit život. Já sama kupř. dost pochybuju, že to bude zrovna TBC, co mne zabije, stejně jako to nezvládl covid.

Je Jana Dezinfo Hamplová blbá nebo zlá?

21 února, 2023 / Vendula

Docela se bavím. Největší Amazoka všech dob roní krokodýlí slzy nad tím, jak ji prasátko bradavičnaté, náš ministr zdravotnictví, strašlivě uráží. V ten stejný okamžik ale Právnička roku sdílí na svém FB tuto informaci:

Pikantní na tom všem je, že na webu KHS Olomouckého kraje visí tohleto oznámení:

Doplňuji vzhledem k vtipnému vývoji: Jana Zwyrtek Amazonka Dezinfo Hamplová je sice zlá i blbá, ale vždycky za to, co provede, může někdo jiný a ona zkrátka jen skočí na špek s těmi nejlepšími úmysly pomáhat druhým. To, že je oběť, je vždy a v každé situaci to podstatné.

Stejně trapná výmluva jako svého času při spolupráci s jinou báječnou senátorkou Kovářovou. Tyhlety dvě staré ježibaby pospolu, to je vážně dílo.

Doopravdy nepěkný počin Daniely Kovářové (a mj. Jany Hamplové)

„Informaci“ přetisklo“ i Zdravé fórum. Ani se tomu nedivím, o těch nemám už dávno dobré mínění.

Bohužel je spousta zoufalých a zmatených lidí, kteří Hamplové ještě pořád věří a baští jí každou koninu, kterou sdílí. Hrozně, ale hrozně mě to štve (ráda bych napsala sprostější slovo, které by lépe vystihlo moje pocity vůči těmto lhářům profitujícím ze strachu lidí – jsou totožné jako vůči státu, který se chová stejně). Hamplová, Rajchl a kol. totiž nejen vykradli, ale i totálně zničili to, o co jsme se 3 roky snažila… Sakra. Pověsit je za uši do průvanu by se patřilo!

Lidi, prosím, prosím, prosím. zkuste přemýšlet a jednat sami za sebe a sami o sebe se starat. Jste jediní, kdo to s vámi myslí vážně dobře.

P. S.: Doufám, že se mi politická krysa Hamplová konečně omluví za napadání za podání covidových žalob!

Nejen Válek, ale i Hamplová dostala předžalobní výzvu: čekám na tu omluvu