Dnes je opravdu parádní počasí, přesně podle mého gusta. Prší. Prší dlouho, mnoho hodin. To si snad pamatuju jen z dětství, tyhlety nádherně pošmourné dny. Za šumění deště se dokonce hned lépe čtou i tragická rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. To dnešní (zastupoval advokát Koudelka), zase stojí za pozornost, nicméně radost nepřináší.

Navrhovatelka na tom byla stejně jako já, můj muž nebo moje děti – neočkovaná, neprodělavší – ano, vážně pořád existujeme – měli jsme obrovskou smůlu a covid jsme nikdy nedostali a očkovat se z různých důvodů nechceme). V jedné fázi boje s nejhorší pandemií všech dob nám, podobčanům z této skupiny, nebylo umožněno testovat se na náklady státu, zatímco různí očkovaní tuto možnost měli. Odpírání přístupu k testování „zdarma“ (tj. na účet nás všech platících daně) mělo řadu nepříjemných důsledků, třeba praktické vyloučení ze sociálního života, pokud jste nebyli ochotni vytáhnout šrajtofli a zbytečný test si zaplatit sami.

To, co k této diskriminaci řekli soudci NSS, se na první pohled může zdát jako výhra, ale ve skutečnosti je to další prohra na celé čáře. Co z lidí v talérech zase vylezlo (připomínám, že řešili skutečně a pouze diskriminaci v přístupu k testování na úkor zdravotního pojištění)?

Stejně jako tomu bylo ve věci přezkumu mimořádného opatření, které nyní napadenému opatření předcházelo, jde i v nyní projednávané věci o posouzení toho, zda skupiny očkovaných a neočkovaných osob mají, anebo nemají z hlediska předmětu úpravy napadeného opatření stejné či srovnatelné postavení. Pokud by se totiž jednalo o rozdílné zacházení s rozdílnými skupinami, nemohla by být námitka diskriminace důvodná (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 2. 2022, č. j. 8 Ao 2/2022-53, bod 72). Nejvyšší správní soud ve výše uvedeném rozsudku vyšel ze srovnání postavení očkovaných osob s postavením osob neočkovaných, a to z hlediska podmínek pro hrazené testování…

Zvýrazněné je důležité. Jde skutečně jen o toto a ne jiné posouzení. NSS totiž nezapomněl ani v tomto rozsudku opět poukázat na předchozí Koudelkův „úspěch“, kterým posvětil diksriminaci enočkovaných v jiných situacích, než je přístup k nějakému blbému testování. Tak dál k citování NSS.

Stejně jako předchozí mimořádné opatření tak i to nyní přezkoumávané odůvodnilo hrazené testování plně očkovaných osob potřebou ověřit zdravotní stav při podezření na onemocnění covid-19 bez výskytu klinických obtíží charakteristických pro tuto infekci nebo cestou do zahraniční. Nacházejí-li se neočkované osoby v těchto typových situacích, pak z hlediska vymezení podmínek pro hrazené testování jsou podle citovaného rozsudku Nejvyššího správního soudu fakticky ve srovnatelném postavení jak s osobami rozočkovanými, tak s osobami plně naočkovanými. Stejně jako tyto osoby se totiž i osoby neočkované účastní systému veřejného zdravotního pojištění, mohou chtít podstoupit test se stejnými motivy a pozitivní či negativní výsledek testu má pro ně stejné následky.

Nejvyšší správní soud proto ve svém rozsudku dospěl k závěru, že „[z] hlediska samotného vymezení podmínek pro hrazené testování se postavení očkovaných a neočkovaných osob nijak lékařsky či epidemiologicky neliší.“ S tímto závěrem třetí senát Nejvyššího správního soudu souhlasí a nehodlá se proto od něj v předložené věci odchýlit. Souhlasí totiž, že důvodem pro nesrovnatelnost postavení očkovaných a neočkovaných osob „nemůže být jen to, že odpůrce chce z určitých (byt i legitimních) důvodů preferovat jednu skupinu před jinou, tj. že by nesrovnatelnost postavení založil samotným svým rozhodnutím“ (rozsudek Nejvyššího správního souduč. j. 8 Ao 39/2021-47).

NSS bohužel nadále setrvává na svém směšném názoru, že cíle, které sledovalo ministerstvo vydáváním všech nablblých opatření, byly tzv. legitimní – ministerští totiž prý vůbec nechtěli pokoutně všechny dunutit se vopíchat odshora až dolů, ne, ne, kdepak.

Z uvedeného je zřejmé, že primárním cílem mimořádného opatření bylo omezit šíření onemocnění covid-19. Dalším (druhotným) cílem byla motivace dosud neočkovaných osob k vakcinaci představující epidemiologicky a ekonomicky nejefektivnější nástroj pro omezování šíření tohoto onemocnění. Žádný jiný cíl, který by konkrétně odůvodňoval rozdílné zacházení mezi očkovanými a neočkovanými osobami z hlediska vymezení podmínek pro hrazené testování, nelze ze znění mimořádného opatření ani z jeho odůvodnění dovodit.

Jak vidíte, NSS plně schvaluje, že se skrze psychoopatření vláda sněží „motivovat“ lidi k očkování. Je to legitimní cíl. NSS přišlo v tomto případě zkrátka jenom divné, že když chce ministerstvo zamezit šíření epidemie, brání lidem k přístupu k testům, které jsou přitom podle názoru odpovědných soudců jedním z hlavních zázračných prostředků boje s virem, jak dobře všichni víme. Nic víc za tím nehledejte. NSS totiž nakonec sdělil světu, že je nucení k očkování skrze nejapná oaptření dokonce racionálním postupem a že očkování je prostě božííííí.

Racionalitu napadené části mimořádného opatření lze ve vztahu k účelu přezkoumávané úpravy spatřovat pouze v deklarovaném cíli zvýšit proočkovanost populace prostřednictvím motivace dosud nenaočkovaných osob k očkování. Z judikatury Nejvyššího správního soudu přitom vyplývá, že očkování je efektivním a legitimním nástrojem k omezení šíření onemocnění covid-19. Zvyšování proočkovanosti je tedy v souladu s deklarovaným (ovšem druhotným) cílem mimořádného opatření (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 3. 2022, č. j. 9 Ao 41/2021-38, bod 43, v němž soud uvedl, že i motivování k očkování je cestou k omezení šíření viru).

Zkrátka a jednoduše: z NSS lezou věci k poblití za každého počasí. Že by se za své rozhodování styděli, to asi čekat opravdu nemůžeme.

Zpracováno podle rozsudku NSS ze dne 22. 8. 2022, č.j 3 Ao 24/2021 – 58, dostupné na www.nssoud.cz