Dnes jsem si procházela veřejnou část eKLEPu, kde jsou k dohledání nejnovější počiny bandy našich politků, které nám zásadně ovlivní život. Zaujal mne mj. návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 344/2012 Sb., o stavu nouze v plynárenství a o způsobu zajištění bezpečnostního standardu dodávky plynu. To je pane počteníčko. Už se moc těším, až v eKLEPu najdu novelu jiné vtipné vyhlášky, a to té s číslem 194/2007 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody. Nepochybně se totiž i naši soudruzi budou chtít inspirovat německými zelenými blázny a donutit lidi, aby se umývali ve studené a ještě byli vděčni, že vůbec nějakou vodu mají.

Pojďme ale od vyhlášek k zákonům. V eKLEPu jsme objevila návrh zákona směřující k tomu, aby vznikla nový instutuce – ombudsman pro děti (sněmovní tisk i s materiály najdete zde). Říkám si, že kdyby fungoval tak, jako slovenská Komisárka pre děti, byl by to dobrý krok. Musela jsem se totiž smát, když jsem četla stanovisko vlády. Prý to nejde, kvůli cenám energií, například. Jasně, za naše děti budeme šetřit, ale vyhazovat miliardy za nesmysly okolo Ukrajiny, to je cajk a ještě mám být asi ráda, že naši politikové jednají, jak jednají, hmmm. (Hádáte správně, už mám fakt celé té příšerné modrožluté země a všech jejích občanů naprosto plné zuby a vůbec, ale vůbec, ale vůbec mě nezajímají oni ani jejich potomci ani jejich minulost, současnost ani budoucnost. Když to řeknu na plnou pusu, jsou mi totálně lhostejní, stejně jako třeba celá Afrika, Asie a jiné části světa, protože není v mých ani ničích jiných silách se o ty masy lidí mající se prostě blbě z mnoha různých důvodů, z nichž ani za jeden nenesu odpovědnost, postarat. Navíc se nehodlám mít stejně uboze jako oni, protože to jim jaksi taky nepomůže a mým dětem to naopak uškodí. S tímhletím cukrkandlovým soucitem za mnou prostě nechoďte.

Vláda ve stanovisku dále uvedla:

Z předloženého návrhu zákona je patrné, že má institut ochránce práv dětí v řadě aspektů sledovat úpravu činnosti Veřejného ochránce práv podle zákona č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, přičemž podle odůvodnění návrhu by měla Veřejnému ochránci práv řada stávajících kompetencí ve vztahu k prosazování práv dětí zůstat; má tedy například nadále šetřit individuální stížnosti na úřady týkající se dětí, navštěvovat zařízení, ve kterých jsou děti omezené na svobodě či závislé na péči, zabývat se diskriminací dětí, sledovat vyhoštění nezletilých cizinců, věnovat se dětem se zdravotním postižením nebo poskytovat informace a poradenství dětem občanů Evropské unie žijícím v České republice. S ohledem na tuto skutečnost lze mít za to, že by návrhem sledovaných cílů bylo možné dosáhnout rovněž úpravou kompetenci Veřejného ochránce práv či případně jiného státního orgánu.

Aha. Tak to koukám. Náš drahocenný děděk ve funkci ombudsmana (ano, stáří si taky nevážím, pro to není a priori žádný důvod, to je možné jen v konkrétním případě podle zásluh a činů daného jedince, a obstarožních klobás řídících, správněji ničících, náš svět už vůbec ne – o radu starců, jak ji propagují Seznamzprávy opravdu nestojím, fuj) se za celou dobu „pesudopandemie“ dětí ani jednou nezastal, nebo o tom nevím. Od diskriminace očkovaných i neočkovnaých dává ruce pryč, prý to není jeho agenda. Takový je to nanicovatý úřad, pokud jde o děti (a o to ostatní taky).

Stanoviska ochránce si můžete projít v jeho databázi ESO.

Web ombudsmana určený dětem najdete zde.

Naopak když se podívám na činnost slovenské Komisárky pre deti, jsem většinou docela potěšena. Posuďte sami výběr z její činnosti:

Kéž by u nás byl někdo ve veřejné správě nebo v systému její kontroly, kdo by mluvil a přemýšlel aspoň takto! Jestliže by to mohl splnit ombudsman pro děti, rozhodně by to nebyla zbytečná investice. Nebo vám, milá vládo, naše české děti za to nestojí?