Vždycky, když si říkám, že blbost novinářů a médií už nemůže dosáhnout hlubšího dna, jsem záhy překvapena. Kupříkladu dnes jsem se srdečně zasmála nad touto zprávou na Novinkách:

Slzy, bolest, ale také rozpačitost provázely setkání matek ruských vojáků padlých během invaze na Ukrajinu s gubernátorem irkutské oblasti Igorem Kobzevem. Ten během svého proslovu prohlásil, že vojáci, kteří padli během bojů na Ukrajině, „patří státu“, píše server svoboda.org.

Jak může někdo myslet tento výplod vážně? Copak se takto chová JEN Rusko? Každý stát je přece stejně zrůdný a v každém platí o občanech jediné: „Otroci nemají práva.“ Ostatně, můžete si to říkat i latinsky, protože tahle pravda je pravdou, co svět světem stojí, třeba se vám to pak bude líp žvýkat a trávit, když to budete mít předloženo v jazyku vzdělanců. Takže všichni sborem: „Servus nullum caput habet!“

Každý, každičký zrůdný stát (a samozřejmě i ty tzv. demokratické, které jsou demokratické asi stejně jako byla NDR) přece může občanům dle libosti nařídit cokoliv:

  • aby zůstali doma;
  • aby nosili roušky;
  • aby děti neposílali do školy nebo aby je tam posílali;
  • aby se očkovali;
  • aby odváděli polovinu svých výdělků do státní kasy;
  • aby nejezdili auty;
  • aby nepoužívali brčka;
  • aby netopili nebo klidně
  • aby šli do války;
  • aj.

Toto jsou výsostná práva našich jediných pánů a vládců, které si naoko svobodně volíme. Takto se k vám může (a taky to dělá) chovat stát. Je jedno, jestli se mu říká Rusko, Česko, Německo nebo třeba Čína. Stát jako stát, nepřítel jako nepřítel. Kdybychom státu nepatřili, neměl by přece žádnou možnost nám něco nařizovat, obzvláště by po nás pak nemohl chtít, abychom ho vlastním životem hájili a bránili (což se mi po zkušenosti posledních tří let ekluje ze všeho nejvíc – ona myšlenka boje za vlast).

Mějte tohle na paměti. To, jak nicotní, zbyteční, nahraditelní a podřadní pro stát jsme, dobře ukazuje smýšlení drzé soudcovské vopice Kateřiny Šimáčkové, dříve ústavní soudkyně, která má na svědomí covidové zrůdnosti, t.č. soudkyně ESLP:

Svoboda projevu je nezbytnou součástí demokracie. Na druhou stranu, pokud je bezbřehá, může poskytovat příliš mnoho prostoru pro nepřátele systému. V judikatuře Evropského soudu pro lidská práva i v poslední době najdeme různá rozhodnutí týkající se projevů z nenávisti, kdy státy byly odsouzeny za to, že v takových situacích dostatečně nezasáhly. To pak soud shledá jako zásah do práva na soukromí obětí.

Kdo je proboha v očích Šimáčkové nepřítel systému? Možná by to mohla specifikovat a vyjmenovat, kdo všechno se počítá mezi vyvrhele. Pod projevy nenávisti se totiž dá schovat leccos, podobně jako dřív pod rozbourávání socialismu

Jo a k tomu covidu naše milá oportunistická, ehm, soudkyně řekla (připomínám pro pořádek, ono se na to už asi tak trochu zapomnělo…):

„.. je to mimořádná situace, nouzový stav, ve kterém prostě vláda svými opatřeními je oprávněna zasahovat do základních práv, myslím si, že řada těch zásahů je odůvodněná, vysvětlitelná, atd. tou aktuální situací, nicméně je potřeba pečlivě vážit, zda skutečně všechny ty zásahy.“

Vážně ještě dokážete věřit tomu, že se tohleto jednou změní a bude líp, když lidé se smýšlením Šimáčkové jsou současně těmi, kteří se mají brát za vaše práva a nedovolit státu, aby je pošlapal? Tak to asi patříte do ústavu pro choromyslné.