Dnes jsem ulovila nevšední pomník. Na jedné jeho části je seznam zabitých v první světové válce a vedle je menší deska, na které je uvedeno: „Obětem germánského násilí II. světové války“.
To mi přišlo zajímavé, protože před školou v téže vsi jest do kamene vytesáno u jména jiného z pokynu státu zavražděného člověka: „V bojích za sovětskou otčinu padl hrdinnou smrtí.“
Kdo by dnes zpochybňoval Germány a velebil Sověty? Oba pomníky jsou názornou lekcí toho, jak jsou jednak lidé neuvěřitelně servilní, a haní tu či ony národy podle pokynů seshora a jiné velebí, a jak moc vám může stát lhát a vy ty báchorky prostě jen hloupě opakujete. Nechápu, že to vůbec někdo dokáže. A ještě méně rozumím tomu, že za tyhlety podrazácké instituce by někdo chtěl jít bojovat anebo dokonce položit život.