Poslední dobou jsem měla jen málo času věnovat se pomníkům, ale to musím napravit. Můžete se tedy „pokochat“ vděkem lidstva. Tihleti hlupáci, kteří zbytečně položili život, jsou jistě rádi za listovím zapadaný zapomenutý pomník, kolem kterého asi běhají jen kočky a v noci myši. Ještě že je mohyla z kamení téměř nepodléhajícího zubu času a lhostejnost potomků je tak patrná jen na pomalu mizejících omšelých písmenech…
