Dnes jsem si přečetla, že na pražském Majálesu zasahovali těžkooděnci, protože došlo k selské bouři kvůli sedmi pětkám nevráceným za kelímek. Byla to pro mne příslovečná poslední kapka. Věnovala jsem za poslední čtyři roky mnoho dnů svého života tomu, aby se něco změnilo. Stále častěji jsem ale zakoušela pocit, že je to zbytečná činnost. Že…
Měsíc: Duben 2024
Obětem války 25: na hrobech mrtvých žijeme?
Často přemýšlím, který pitomec může vymýšlet nápisy na pomníky padlým. Na letošním prvním výletě s přáteli jsem narazila na tento „skvost“. „Na rovech vašich nám nový život vzrostl.“ Komu to má co říci? Co je to za vzkaz? Copak jsem někdy žádala, aby se ti mrtví podvolili státu, dělali nesmysly, zemřeli a ublížili svým blízkým?…
Obětem války 24: S láskou Tvoje vdova s dětmi
Svět je plný falešných pomníků vystavěných těm, kteří bez rozmyslu šli, jakmile státy zavelely, a položili svoje životy v nekonečných válkách pánů nahoře. Jedním z nich byl František Huber, jemuž nechala „jéžiška na křížku“ zbudovat manželka, vlastně už vdova s osiřelými dcerami. Paní Hubrová, stejně jako Franta, tímto počinem ocenila fakt, že namísto toho, aby…
Obětem války 23: zapomenutí mrtví
Poslední dobou jsem měla jen málo času věnovat se pomníkům, ale to musím napravit. Můžete se tedy „pokochat“ vděkem lidstva. Tihleti hlupáci, kteří zbytečně položili život, jsou jistě rádi za listovím zapadaný zapomenutý pomník, kolem kterého asi běhají jen kočky a v noci myši. Ještě že je mohyla z kamení téměř nepodléhajícího zubu času a…