Štítek: respirátory

Advokát nahoře bez vyveden ze soudní síně

Den co den sleduju úřední desku Nejvyššího správního soudu – jednak kvůli běžné advokátní praxi mého muže, kdy hledám zajímavá rozhodnutí z oblasti územního plánování, a pak taky kvůli covidím, klimatickým či ukrajinským a jiným aktuálním blbinám. Dnes jsem měla štěstí a vykoukl na mne nový rozsudek NSS. O co šlo?

V únoru 2022 si jeden advokát (a ne, nebyla to užvaněná Amazonka ani kecálista Rajchl či jiný politický génius) odmítl nasadit respirátor a soudkyni řekl, že se radši nechá vyvést jusitční stráží. Madam v taláru byla správně agilní a tak nelenila a uniformy vážně zavolala. Ty milého advokáta šupem ze soudní síně vystrnadily. Advokát se poté jal bránit zásahovými žalobami jednak kvůli požadavku na respík (advokáti měli z debilního mimořádného opatření vždycky výjimku, na což ale soudy dlabaly a šikanovaly lidi dle libosti) a jednak kvůli tomu, že ho vyvedli jako nějakého obejdu.

Co na to řekl Nejvyšší správní soud? Zase se z toho všeho snažil vybruslit skrze fůru blábolů, jako vždycky, když šlo o nejhorší virus všech dob.

„NSS souhlasí s městským soudem, že výzva soudkyně k nasazení respirátoru je výkonem soudnictví, nikoli veřejné správy. Jak městský soud správně uvedl, ačkoli pokyn k nasazení respirátoru není rozhodováním ve věci samé, výkon soudnictví nezahrnuje pouze rozhodovací činnost v úzkém slova smyslu. K výkonu soudnictví patří i další činnosti spadající do širšího okruhu pravomocí, jimiž je soud nadán ve vztahu k dosažení účelu a smyslu řízení . Podle § 117 odst. 1 o. s. ř. předseda senátu zahajuje, řídí a končí jednání, uděluje a odnímá slovo, provádí dokazování, činí vhodná opatření, aby zajistil splnění účelu jednání, a vyhlašuje rozhodnutí. Dbá přitom, aby jednání probíhalo důstojně a nerušeně a aby věc mohla být úplně, spravedlivě a bez průtahů projednána. Je zřejmé, že ohledně „vhodných opatření“ k zajištění splnění účelu jednání zákonodárce záměrně zvolil neurčitou formulaci právní normy. Taková formulace svěřuje do rukou předsedy senátu i v zákoně výslovně neuvedené pravomoci, aby zajistil splnění účelu jednání. Proto platí, že bez ohledu na to, zda soudkyně v nynější věci použila sporná pandemická opatření, šlo stále o výkon soudnictví. Byť soudkyně výzvou sledovala snížení rizika šíření viru, primárním objektem, který chránila, stále zůstal nerušený průběh jednání... NSS tak dává za pravdu městskému soudu. Pokyn soudce advokátovi (zástupci účastníka řízení), aby si během jednání nasadil respirátor, je výkonem moci soudní, nikoli veřejné správy. Přezkumu tohoto pokynu se tak nelze domáhat ve správním soudnictví. Není proto ani možné, aby správní soudy jakkoli hodnotily zákonnost tohoto pokynu.“

Hahahahaha, tak prej advokáti, soudci, svědci a účastníci měli roušky proto, že to zajišťovalo smysl a účel soudního řízení a důstojný a nerušený průběh soudního jednání. Tak to jo, to jo. Nepřijde vám to jak z Televarieté nebo z Ein Kessel Buntes? Možná na NSS nakonec přijde i kouzelník. Třeba to pak s justicí vezme nějaký dobrý konec, říkám si. Jiná šance na normální soudce, než černá magie, totiž evidentně není, když se zázračnými rouškami chránícími před virem stále ještě nedali pokoj.

Zpracováno podle rozsudku NSS čj. 10 As 194/2022 – 38 ze dne 19. 9. 2022

Brčka pryč, roušky sem a nizozemské farmáře ať vezme čert!

Když člověk přemýšlí o největších absurditách dnešní doby, musí mu nepochybně vytanout na mysli tolik let diskutovaný a nyní konečně do praxe uváděný zákaz brček do limonád. Jistě se skrze eliminaci toho nejzlovolnějšího produktu na světě – slámky na pití – dočkáme klimatické spásy! Muži už nebudou muset trpět environmentálním žalem, děti se budou v dějepise učit, že předci byli takoví tmáři, že cucali kofolu kusem plastu z voskovaného kelímku a minimálně jedno koťátko neumře.

Na Deník.cz se dočtete:

Změna by měla prospět životnímu prostředí. Podle odhadů ministerstva životního prostředí se v Česku ročně prodá zhruba 300 milionů plastových brček, 20 milionů talířů, 60 milionů příborů, 40 milionů nádob na jídlo a 40 milionů kelímků z expandovaného polystyrenu. Každý rok se tak v tuzemsku spotřebuje až 20 tisíc tun plastového nádobí.

Je vtipné, když těmto nářkům tváří v tvář postavíte adoraci ústenek a respirátorů, které jsou vyrobeny – pozor držte se – taky z plastu. Přidat můžete zbytečné testy, odpady z vakcíny a taky igeliťáky, do kterých se balili lékaři a sestry, aby vypadali dost strašidelně a agilně v boji s hrozivým bububu virem.

Světová zdravotnická organizace (WHO) ve zveřejněné zprávě uvedla, že jen z vyočkovaných osmi miliard dávek vakcín vzniklo 144 tisíc tun odpadu ve formě použitých stříkaček a jehel. Zároveň vyzvala, aby země věnovaly odpadu v souvislosti s pandemií větší pozornost a investovaly například do recyklovatelných pomůcek.

Už v listopadu 2021 se psalo toto (o kolik tisíc tun odpad narostl?):

Podle expertů z univerzity v Nankingu si od počátku pandemie zatím našlo cestu do světových oceánů okolo 1,56 miliard kusů jednorázových ochranných pomůcek. Což už vypadá jako slušná ekologická katastrofa. Dohromady ale tato nálož odpadů, vážící 5460 tun, bledne před 26 000 tunami dalších jednorázových zdravotnických pomůcek, rukavic, injekčních stříkaček, obalů od infuzí, plastových obalů léčiv, zástěn a prostěradel, jež se v oceánech zabydlely též.

Další hrůzná čísla si dohledejte sami. Zpráv o ekologické katastrofě způsobené nesmyslnými kroky vlád je všude plno.

České soudy setrvale odmítají chránit právo na příznivé životní prostředí a tváří se, že nechutný a zbytečný pandemický odpad neexistuje. Proto jsme včera poslali další vyjádření do řízení o kasační stížnosti, se kterou se teď aktuálně snažím uspět u Nejvyššího správního soudu. Tvrdím, že tisíce tun plastů poškodily výrazně životní prostředí (zvýšily produkci onoho děsně děsivého CO2) a zničili mnoha lidem zdraví. Jsem opravdu zvědavá, jestli NSS konečně přestane lhát a uzná, že mám už od března 2020 ve všem pravdu. Jestli ne, tak si justice tu čistku vážně zaslouží.

Mimochodem, když už jsme zase u zatraceného CO2, věnujte pozornost tomu, o čem naše média mlčí a co je pro svobodu klíčové – protestům nizozemských farmářů proti omezování zemědělské produkce (jo, samozřejmě – kvůli snižování emisí toho slavného CO2, bla bla bla). Nizozemci nasazují do bojů, co mají, a to na obou stranách barikád. Těm nahoře jsou, jako všude jinde, občané ukradeni. Ať je klidně vezem čert! V Holandsku to vypadá na slušnou občanskou válku, která může být velmi brzy vyhlášena i u nás. Jsem totiž zvědavá, co se stane, až nám naše vláda doopravdy zavře plyn a zničí kritickou infrastrukturu. To bude teprve rodeo. Ještě že mám nakoupenou slušnou řádku bas s pivem, to se bude tahleta nová reality show sledovat o dost líp.