Občas při práci narazím na zajímavý judikát. Před chvilkou mne zaujal tento názor Ústavního soudu z nálezu Pl. ÚS 10/22:

„Ústavní soud již v minulosti rozhodl, že poskytnutí jednorázové peněžní částky není samo o sobě základní svobodou ani právem, avšak „rozhodl-li se stát takovou částku vyplatit za stanovených podmínek, platí zde stejná zásada zákazu diskriminace jako v případě restitučních zákonů…Přestože v obecné rovině platí, že stát „může rozhodnout, že jedné skupině poskytne méně výhod než jiné, nesmí však postupovat libovolně a z jeho rozhodnutí musí být patrno, že tak činí ve veřejném zájmu…I u jednorázových plnění poskytovaných státem platí, že zkoumání okruhu oprávněných subjektů vyžaduje rovněž posouzení z pohledu dodržení kautel plynoucích z ústavního principu rovnosti, a to jak neakcesorické (čl. 1 Listiny), tj. plynoucí z požadavku vyloučení svévole při odlišování subjektů a práv, tak i akcesorické v rozsahu vymezeném v čl. 3 odst. 1 Listiny.“

Je to vskutku zapamatování hodná myšlenka v situaci, kdy stát přistupuje zjevně k tomu, že bude plošně dotovat různé skupiny obyvatel tu jednorázovou dávkou na dítě, tu rouškovným, tu příspěvkem na energie nebo na to, aby domácnosti nevynakládaly více než 30 % příjmů na bydlení (což již dnes řada rodin tak jako tak dělá, jenom si toho vláda zřejmě nevšimla). Pokud bude inflace nadále šplhat ke hvězdám a pokud budou šíleně růst ceny energií a pokud stát bude dělat vše pro to, abychom na jeho dotacích byli totálně závislí (např. tím, jak politováníhodnou zahraniční, ale i domácí politiku vede), pak bude podobný nález týkající se v pdostatě i těchto nepodmíněných příjmů od státu více než cenný.

Mnozí občané totiž mohou mít zcela legitimní obavy, že tyto příjmy budou tzv. nepodmíněné jen na oko, přičemž fakticky budou podmíněny zřízením bankovní identity bez možnosti volby, podvolení se určitým požadavkům tyou očkování proti jánevímčemu (zde připomínám, že podmiňování předškolního vzdělávání absolvováním očkování Ústavní sodu nedávno zkritizoval), ale uvedený nález Ústavního soudu by měl tyto černé myšlenky dostatečně rozptýlit. Soudci jistě budou spravedliví a budou měřit všem stejně – těm, kdo reagují na každičkou current thing, i těm, kdo proti nim boují, že. To, co řekli k Vrběticím, nepochybně zopakují v situaci, kdy si stát bude určovat, kterým lidem nějaké „výhody“ dá a kterým ne třeba podle očkovacího nebo klimatického statusu. A my všichni tomu určitě pevně věříme.