Štítek: klimatická přiznání politiků

Naše vláda je banda klimatických zločinců (Dny NATO a CO2)

Začínám mít pocit, že Petr Fiala a jeho kabinet jsou banda klimatických zločinců. Přitom na stránkách vlády se dočtete třeba tento žblecht:

Jako členský stát Evropské unie je ČR plně zapojena do společného evropského úsilí o snižování emisí skleníkových plynů, ochranu životního prostředí a dosažení klimatické neutrality. Důraz na inovativní a chytrá řešení v oblasti klimatické změny a ochrany životního prostředí je klíčový. Sekce pro vědu, výzkum a inovace Úřadu vlády ČR, Ministerstvo životního prostředí a Akademie věd ČR budou v rámci svých priorit v průběhu českého předsednictví tato témata reflektovat.

Jak je tedy pak možné, že se konala taková zbytečná blbost, jako jsou Dny NATO? Při zahájení Fiala mlel takto:

Válka na Ukrajině celé Evropě dokazuje, že svět je stále plný hrozeb. Těch tradičních, jako je dnešní ruská agrese, i těch novějších, jako jsou různé hybridní útoky. Nikdy se to nezmění, takže záruky, které nám NATO poskytuje, budou neustále potřeba. Na světě není silnější vojensko-politické spojenectví, které by svým členům garantovalo takovou bezpečnost, jakou si dnes užíváme my.

Ve skutečnosti jsou samozřejmě celé směšné Dny NATO demonstrací vojenské síly, přičemž benzín a naftu spalovaly desítky reprezentantů vzdušné a pozemní techniky. Nechci si ani představovat ty tuny oxidu uhličitého. Vyklepanci z Extinction Rebellion by z toho jistě nespali aspoň týden.

To, že je to ministerstvu obrany totálně volný, dokládá odpověď na moji další žádost o informace, kdy jsem chtěla vědět, jestli si úředníci udělali nějaké cost benefit analýzy a zjistili si, jestli má chrastění zbraněnimi a poměřování pinďourů větší přínos než ochrana zeměkoule před změnou klimatu.

Ministerstvo obrany nedisponuje žádnou informací ohledně produkce CO2 během akce Dny NATO20 22, přičemž žádný zákon mu explicitně neukládá takovou informací disponovat. Ministerstvo obrany nevytvářelo žádné analýzy k poměření přínosu konání akce a nebezpečí dopadů spojených s nadměrnou produkcí CO2.

Takže tak. Takhle ve skutečnosti stát přistupuje k té slavné klimatické neutralitě. Doporučuju vám to mít stejně na háku jako tihleti nahoře.

Důkaz: Fialovi je klima „vy víte kde“

Nevím, jestli si to ještě v dnešní mediálně instantní době pamatujete, ale před pár týdny letěl náš signalizující premiér na pohřeb královny vládním speciálem.

Londýn doporučil, aby státníci pro cestu na pohřeb Alžběty II. využili komerční lety. Premiér Petr Fiala i tak letěl státním speciálem. Z provozních důvodů se letadlo muselo vrátit do Prahy a následně pro premiéra letět znovu.

Protože mi není lhostejné, co se děje s životním prostředím a tuto problematiku beru hodně vážně, nelenila jsem a zeptala se Úřadu vlády na následující:

Jaká byla celková produkce CO2 během veškerých cest (včetně zpátečních) vládního speciálu do Londýna na pohřeb královny Alžběty II. a z jakých analýzy Úřad vlády vycházel, když vyhodnotil tento postup jako klimaticky méně zatěžující než cestu autobusem (kterým mohl premiér stejně jako „běžní lidé“ cestovat vzhledem k nezbytnosti se maximálně omezovat kvůli dopadům změn klimatu, nebo přinejhorším běžným leteckým linkovým spojem? Tyto analýzy požaduji poskytnout.“

Úřad vlády nezklamal. Vůbec se neobtěžoval klimatickou stopu toho osla ze Strakovky řešit.

Úřad vlády žádným způsobem nezaznamenal žadatelkou požadované informace. Úřad vlády nedisponuje údaji o produkci oxidu uhličitého (CO2) během letů vládního speciálu. Při plánování vrcholných státních návštěv předsedy vlády České republiky Úřad vlády nevychází z analýz klimatických dopadů, kterými ani nedisponuje, ale z bezpečnostních, organizačních, protokolárních a logistických aspektů. V tomto případě se tedy nejedná o informace, které by měl Úřad vlády jakýmkoliv způsobem zaznamenány v jakékoliv evidenci, ani o informace, kterými by byl Úřad vlády ze zákona povinen disponovat.

Až se vás budou kojoti nahoře snažit přesvědčit o tom, jak máte být děsně klimaticky odpovědní, vzpomeňte si na tuto situaci a ukažte jim prostředník. To by se jim tak líbilo – kázat vodu a chlemtat víno.

Myslím si, že přesně tohle je cesta,jak se nenechat uzavřít do klimatické pasti. Ptejte se úřadů, politiků nebo korporací na skutečný přístup jejich vedení ke klimatu (nestarejte se o bláboly na webu, ale o skutečné činy – ono se totiž těm bohatým do omezování vlastního pohodlíčka moc nechce, přáli by to peklo jen svým „poddaným“). Neodevzdávejte vlastní svobodu bez boje. A jestli můžu prosit, buďte prosím sami a dobrovolně hodnější na životní prostředí. Je to sakra důležité, ale není možné dosáhnout ochrany přírody a krajiny fanaticky a terorem.

P. S.: Protože Lidl nereagoval, píšu už spotřebitelskou klimatickou žalobu. Docela se u toho bavím a jako pravá nefalšovaná ekosexuálka si to skutečně až nemravně užívám.

Zákon o klimatických přiznáních nejen politiků

Banky i jiné finanční instituce už delší dobu odmítají financovat takzvané špinavé projekty, které vyhodnotí jako nešetrné ke klimatu, a podporují jen ty „společensky odpovědné“. Nově však banky chtějí jít ještě dál a pomocí speciální aplikace měřit klientům přes jejich platební transakce uhlíkovou stopu. Lidé by tak například mohli zjistit, jak moc „zhřešili“ nákupem masa, a byli by poučeni o tom, jak to napravit.“ Zdroj: Echo24.cz

Jako zarytá ekoložka hrubě nevěřím na CO2 povídačky. Možná se to může zdát divné, ale je to tak. Myslím si, že se jako lidstvo chováme k přírodě, krajině, zvířatům, životnímu prostředí a k planetě jako takové opravdu hnusně, plýtváme, jsme líní, jedzíme všude auty, domníváme se, že máme nárok na umaštěné letecké all-inclusive dovolené v Egyptě, jsme přemnožení, v naprosté většině zbyteční tvorové, kteří se rozlezli všude jako rakovina, a ničíme, co nám přijde pod ruku, ale opravdu, opravdu a ještě jednou opravdu nikdy neskočím na špek těm, kdo pod záminkou uhlíkové lži chtějí realizovat úplně jiné cíle. CO2 je pro mne stejná blbost jako covid nebo naprosto nevyhratelný boj s urputným ruským medvědem po boku korupcí a mafií prolezlé země jako je Ukrajina za cenu našeho zničení (mimochodem, kdo neví, že Rusko vždy používalo zimu jako nástroj ke zničení protivníka, měl by si zopakovat dějepis pro 8. ročník ZŠ – napoleonské války a pak plynule přejít ke druhé světové).

Proto se mi nelíbí představa, že by stát nebo korporace měly mít moc nad mým životem a smrtí a mohly mě mučit skrze požadavky na chování zodpovědné vůči klimatu.

Že se k něčemu takovému více než schyluje (popravdě je to už tady a těžko říct, zda se tahleta tsunami dá ještě zastavit), je jasné dávno. Stačí se podívat do designových brožurek. Korporace mají spoustu opravdu drzých keců, které maskují za vznešené a bohulibé cíle:

Plán řízení uhklíkové stopy KB: Komerční banka, a.s. bude hledat řešení, která povedou ke smysluplným investicím, jejichž důsledkem bude snížení emisí skleníkových plynů, a to vlastních i řešení pro klienty.

Obludné organizace typu Greenpeace si libují v sestavování žebříčků bank podle klimatické odpovědnosti (taky se vám ze slova odpovědnost chce vysloveně blít?):

Vliv bank na klima nespočívá jen v tom, kolik energie spotřebují jejich pobočky a služební auta. Mnohem důležitější je efekt toho, jak banky použijí peníze, které vlastní či spravují. Banky disponují ohromným množstvím finančních prostředků a část z nich jsou vlastně i úspory a investice každého z nás. Standardně banka za vklady střadatelů vyplatí úrok, ale většinou se nikdo neptá, jak na ten úrok vydělala a jak s uloženými penězi nakládala. Tato situace se v poslední době mění a stále více bank v rámci agendy společenské odpovědnosti přijímá etická pravidla, která znamenají omezení aktivity bank v sektorech ekonomiky, které přispívají ke změnám klimatu. Například v současnosti již většina bank u nás odmítá úplně či částečně půjčovat peníze na investice v uhelném sektoru. 

Zatím se na věc jde zlehka, srkze ty fuj, fuj uhelné projekty (což nedává smysl v kontextu boje za hrdinné Ukrajince, kdy stát sám nabádá ke spalování kdejakého bordelu včetně uhlí, že ale nežijeme v éře rozumu, to už víme).

Žaloba na ČR za tuhletu neekologickou hnusárnu už byla podána.

Časem může přijít na staré uhlíkově náročné domy, které nebudeme smět vlastnit (nebo minimálně zcizovat), pak na ty, kdo jezdí diesly a o něco později na majitele benzínových aut. Pak si banky došlápnou na konzumenty masa a nakonec i na ty, kdo ještě dýchají a dovolují si vycházet z domu. Možná bude pořadí jiné, ale na všechny tyto agendy asi dojde, pokud to necháme být.

K naštvání je to zejména v kontextu života šéfů bank a podobných, kteří nepochybně nežijí ve skromné jurtě, netopí si jačím trusem a neživí se jen výhonky čočky. Naopak – každý z nich má skvělá sídla, letní byty, vlastní letadla, několik Jaguárů nebo jiných bouráků, spousty drahých obleků z nejlepších materiálů, u kterých absolutně neřeší uhlíkovou stopu, požírá steaky z Jižní Ameriky k večeři a chodí v botách z nejjemnější teletiny. Historie se holt opakuje, pořád dokola.

Ano, přesně tak – politikové a majitelé korporací kážou vodu a pijí víno. Po nás, lůze, která jim jejich pohádkový, klimaticky mimořádně náročný, život financuje chtějí, abychom žili jako krysy v kanále, a sami jsou ve sféře bohů.

Proto si říkám, že by nejlepším řešením bylo, kdyby všichni politikové, kteří nám chtějí ordinovat nuzný život, stejně jako majitelé bank a bossové z korporací, jednoduše museli dokládat, jak uhlíkově skromně žijí. Veřejnost by měla mít právo vidět, že se právě oni ze všeho nejvíc snaží a jdou příkladem.

Chtějme proto, aby státy přijaly zákony o klimatických přiznáních po vzoru majetkových přiznání, kde by každý politiky a velký šéf musel doložit, že jeho uhlíková stopa je naprosto, ale naprosto minimální.

Nabízím, že ten zákon sama a zdarma napíšu, poslanci a senátoři ho budou moci už jen schválit a řídit se jim. Docela bych se tím totiž pobavila.