Štítek: klima

MŽP vůbec není klimaticky odpovědný úřad, fuj

Jak víte, docela mne zajímá otázka klimatických přiznání politiků. Už jsem za účelem získání podkladů rozeslala řadu žádostí o informace a díky tomu nyní vím, že na uhlíkovou stopu každý úředník nebo politik zvysoka kašle. No, popravdě jsem nic jiného nečekala, neboť lidem jde vždycky jen o ně samé. Příroda a životní prostředí jsou všem u zadku a to, co mektají, jsou jen kecy v kleci.

Pokračovat ve čtení

Budu se soudit s prezidentem Pavlem o informace?

Pamatujete si ještě na zábavu se Zemanem a Peroutkovým článkem? Pokud ano, možná oceníte, že nový prezident má k poskytování informací taky svérázný postoj. Napsala jsem žádost o informace Kanceláři prezidenta republiky, že chci vědět, na základě jaké analýzy se Taťka Šmoula rozhodl nadlábnout se svíčkovou, když hovězí je pro klima extrémně nebezpečné maso, tvrdí-li současně, že mu enviromentální otázky leží na srdci a dá v nich na odborníky. Nedává to jedno s druhým smysl, že?

Pavel se kroutí jak žížala na horkým asfaltu. Informace mi prý Kancelář dát nemůže, protože o přípravu oběda se stará Správa Pražského hradu.

No, hned jsem teda žádost posla Správě, i když obě instituce mají stejný e-mail. Že si to nemohli ti Pavlovi poskoci předat na chodbě a ušetřit nebohého občana od formalitek, co? Koukejte, vždyť mají i společný web…

Pavlíku, ty naše načesaná gumo od trenek, moc ti to úřadování nejde, to ti povím. Nemáš Zemanovi co vyčítat. Ale zase mi dáváš dobrou naději na soud a na ten já se těším vždycky. Moc ráda se dozvím, proč jíš hovězí, když lidem se to má zakázat. Já jsem vegetarián, takže s výrazným omezením masa jen souhlasím, samozřejmě, a z tvého oběda se mi zvedá kufr a je mi líto zavražděného skotu, ale přesto se nehodlám vzdát bez boje, jednak pro zábavu a jednak, víš, abych lépe pochopila naduté myšlení nepřátel, rozuměj těch nahoře, tedy všech těch stejných zbytečných mamlasů, kteří ostatním ničí životy, přesně takových jako jsi ty…

Děti, jezte hovězí jako pane prezident! Kašlete na klima.

Náš nový pan prezident Taťka Šmoula mne zaujal hned při inaguaraci svým mimořádně konzistentním postojem k ochraně klimatu. Čím, ptáte se? Představte si, že vývarem a svíčkovou se šesti. To koukáte, že jo?

V médiích se k hradní baště psalo toto:

Lůze v podhradí jistě tekly sliny proudem!

Jako zatvrzelé ekologické aktivistce, vegetariánce a ekosexuálce mi vadí, že Pavel lže, jako když tiskne. Na svém webu komunistického zeleného mozku totiž píše:

Copak ten postarší chlapík, který aktuálně tyje i z mých daní a žije si jako vepřík v žitě, neví, že hovězí je naprosté, ale naprosté tabu pro každého, kdo to myslí s CO2 vážně? Jak to pak myslí, když říká, že jde příkladem? Mají tedy děti ve škole začít shánět kus hovězího, aby byly stejné jako prezident? Je to tedy od všech těch odborníků jedna velká rajda majda a s klimatem se vůbec nic neděje a ve skutečnosti je to skutečně vymyšlená agenda sloužící k zbídačení mas, jak se domnívají mnozí?

To mne zajímá. Proto jsem Pavlovi hned zatepla poslala žádost o informace, z jakých analýz vycházel, když se rozhodl dát si tu proklatou svíčkovou. Už se těším na odpověď tédle četsné a mravné gumy. Nemůžu se dočkat, až bude obhajovat, že on má právo jíst, co chce, ale my, plebs, si máme dát brouky.

Žádost o informace si přečtěte zde.

Lidi (zatím) vyhráli: Česká klimatická žaloba to u NSS nezvládla

Myslím, že dnes máme všichni malý důvod k oslavě: NSS vrátil Městskému soudu rozsudek o české klimatické žalobě. Důvodů měl pro tento postup několik a teď si o nich řekneme více. Abyste byli v obraze, o čem v poměrně složitém případu vůbec šlo, ocituji shrnutí od soudců NSS (je celkem fajn, to zas musím soudu přiznat, že tahleta shrnutí začaly některé senáty dělat):

V tomto řízení musel Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) posoudit otázku, zda žalovaní, jimiž jsou vybraná ministerstva a vláda, postupovali protiprávně tím, že nepřijali dostatečná opatření, jimiž by v reakci na klimatickou změnu poměrně snížili emise skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 ve srovnání s úrovní v roce 1990. Tímto postupem mělo dojít k zásahu do práv žalobců. Jak bude podrobně rozebráno níže, na tuto otázku odpověděl NSS záporně.

Česká republika totiž v oblasti sjednávání závazků plynoucích z mezinárodního klimatického práva jedná kolektivně v rámci EU. Evropská unie sice přijala v roce 2020 kolektivní závazek snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 o 55 % ve srovnání s úrovní v roce 1990. Dosud ovšem nedošlo k závaznému „rozpočítání“ tohoto kolektivního závazku mezi jednotlivé členské státy v těch sektorech, v nichž je takové rozpočítání možné.

Odporovalo by zdrženlivosti soudní moci, pokud by správní soudy vstupovaly již nyní do politických a legislativních procesů dosud probíhajících na unijní úrovni s kategorickými závěry o tom, jak má vypadat individualizovaný závazek ČR. Na ČR tak v tuto chvíli dopadají pouze výrazně méně ambiciózní povinnosti, jež jsou odrazem kolektivního závazku přijatého Evropskou unií již v roce 2015 a jež již byly promítnuty do nyní platného a účinného sekundárního práva EU.

Závěr Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), že kolektivní závazek EU ke snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 o 55 % ve srovnání s úrovní v roce 1990 znamená závazek každého jednotlivého členského státu, včetně ČR, ke snížení právě v této výši, neobstojí z důvodů podrobně vyložených níže. Takový závěr nelze opřít ani o mezinárodní či ústavní garance lidských práv, a to zejména z důvodu jejich obecnosti.

Rozsudek je poměrně dlouhý a zajímavých pasáží je v něm víc než dost. Za zvěčnění stojí kupř.:

Správním soudům nepřísluší při projednání klimatické žaloby ukládat žalovaným ministerstvům povinnost vydat správní akt, ani deklarovat nezákonnost nevydání takového aktu, za situace, kdy taková povinnost nevyplývá ze zákona, ústavního pořádku, unijního práva či mezinárodní smlouvy. Konstatování nezákonnosti, nezaložené na rozporu s konkrétním příkazem či zákazem obsaženým v některém z právě jmenovaných okruhů právních předpisů, by totiž bylo založeno spíše na názoru správního soudu o vhodnosti, morálnosti či jinak definované správnosti postupu žalovaných.

Docela hrozivě zní jiný závěr soudců:

Tímto závěrem NSS nijak nepodceňuje závažnost hrozeb, jimž ČR i svět v důsledku globálního oteplování čelí a bude čelit. Naopak, skutečnost člověkem zapříčiněného globálního oteplování a závažnosti jeho důsledků je i podle právě citovaných mezinárodních dokumentů (zejména Pařížské dohody) předmětem globálního konsenzu a z hlediska českého právního řádu je možno je označit za notorietu... Je proto legitimní požadovat po žalovaných ministerstvech, aby v rámci své působnosti na současnou situaci i hrozící nebezpečí adekvátně reagovala. Správním soudům však nepřísluší, aby si samy stanovovaly měřítka, podle nichž by posuzovaly nezákonnost tvrzeného zásahu. Zároveň však musejí být připraveny poskytnout účinnou ochranu jednotlivcům dotčeným důsledky nedostatečné aktivity českých státních orgánů v oblasti boje proti klimatické změně a jejím důsledkům; tato potřeba se může zvyšovat postupem času s narůstajícími důsledky klimatických změn.

Ano, notorieta, o které se nediskutuje. To už jsme tu měli s covidem… uvidíme, co se z toho všeho ještě vyklube.

Zajímavé je toto:

V případě tvrzené nečinnosti, respektive nedostatečné činnosti, žalovaných nelze na půdorysu nynější klimatické žaloby dost dobře provést třetí a čtvrtý krok, které mají posuzovat rozumnost zákonné úpravy z hlediska sledování legitimního cíle. K tomu by žalobci museli označit zákonnou úpravu, kterou má být konkrétně naplněno právo na příznivé životní prostředí v oblasti ochrany klimatu. Vzhledem k tomu, že dosud nebyl přijat obecný klimatický zákon, a žalobci neuvedli jinou právní úpravu, kterou by bylo možno posuzovat testem rozumnosti podle třetího a čtvrtého kroku algoritmu nastíněného Ústavním soudem, zbývá pouze zvážit, zda tvrzená nečinnost žalovaných nezasahuje samotné esenciální jádro práva na příznivé životní prostředí. Právě toho se ostatně žalobci (mimo jiné) klimatickou žalobou domáhali.

Tvrzení žalobců nesvědčí o tom, že by již v současnosti docházelo k zásahu do takto vymezeného jádra práva na příznivé životní prostředí, tedy že by důsledky klimatické změny na území ČR byly již nyní natolik závažné, že by „znemožňovaly realizaci základních životních potřeb člověka“, nebo že by docházelo k zásahu do výše vymezené procedurální složky práva na příznivé životní prostředí. Takové důsledky predikují do vzdálenější budoucnosti, nicméně na základě budoucích hrozeb lze v současné době jen stěží konstatovat zásah do samého jádra daného práva. Ve vztahu k aktuální situaci pak klimatická žaloba nenamítá např. nešetrné využívání přírodních zdrojů odporující čl. 7 Ústavy, které by již dosáhlo intenzity zásahu do jádra práva na příznivé životní prostředí…

Nejvyšší správní soud nezpochybňuje, že člověkem způsobená globální změna klimatu způsobuje a zejména v budoucnu bude způsobovat zásahy do řady lidských práv chráněných na ústavní i mezinárodní úrovni, počínaje vnitrostátním právem na příznivé životní prostředí, přes některá výše uvedená práva zaručená EÚLP, až po řadu hospodářských a sociálních práv zaručených dalšími mezinárodními lidskoprávními katalogy (právo na zdraví, potravu či přístřeší). Ze samotné skutečnosti budoucího ohrožení těchto práv však neplyne, jakým nástrojem mají orgány veřejné moci povinnost takovému zásahu zabránit, tedy zda to mají být spíše nástroje mitigační povahy (jejichž důsledky se v případě globálního oteplování projevují z povahy věci na globální úrovni) či nástroje adaptační povahy (které jsou svou povahou lokální, tedy zacílené úžeji pouze na ochránění před místními důsledky globálního oteplování, a to i lidskoprávními).

Odůvodnění rozsudku obsahuje i popis Damoklova meče, který se nad naší společností očkovanou woke aktivismem vznáší. NSS od toho každopádně (aspoň zatím) dává ruce pryč:

Lze tedy očekávat, že se ESLP v budoucnu vyjádří k tomu, v jakých ohledech může nedostatečná aktivita zákonodárné, výkonné či soudní moci porušovat čl. 2 a 8 či také čl. 6 a 13 EÚLP, popřípadě dokonce čl. 3 EÚLP na základě tzv. klimatické úzkosti (označované též jako eko-úzkost, klimatický žal, klimatická deprese či environmentální melancholie). Taková rozhodnutí však NSS nepřísluší předjímat, a to ani z hlediska otázky, zda jde o porušení právě uvedených článků EÚLP, natož pak z hlediska otázky, jak ESLP případně vyváží přínos nástrojů mitigačních (z povahy věci globálně se projevujících a na globální kolektivní akci závisejících) či adaptačních (lokálních) v oblasti zmírnění změny klimatu pro ochranu těchto práv a naopak závažnost omezování lidských práv v důsledku těchto opatření v konkrétním vnitrostátním právním řádu. Nejvyšší správní soud proto v nynějším rozsudku vychází pouze z dosavadního mlčení ESLP k nyní posuzovanému tématu. Vzhledem k tomu, že nelze ani odhadnout, za jak dlouho velký senát ESLP rozhodne ve výše uvedených řízeních, nepokládal předseda senátu v této věci ani za vhodné z hlediska procesní ekonomie využít možnosti fakultativního
přerušení řízení podle § 48 odst. 3 písm. d) s. ř. s. a vyčkat, až velký senát ESLP vyjádří svůj právní názor.

ESLP se bude klimatu věnovat asi dřív, než to je NSS milé. V jakémsi oběžníku píše:

Even though the European Convention on Human Rights does not enshrine any right to a healthy environment as such, the European Court of Human Rights has been called upon to develop its case-law in environmental matters on account of the fact that the exercise of certain Convention rights may be undermined by the existence of harm to the environment and exposure to environmental risks. The Court has not yet ruled on the issue of State climate-change action. There are currently three cases pending before the Grand Chamber of the Court on this issu

Takže tak.

Na základě výše uvedeného je mi už teď jasné, že mne NSS pošle s klimaticko-respirátorovou kasační stížností do háje zeleného. Ale tentokrát mi to jaksi nevadí. Kupodivu totiž musím uzavřít, že NSS se vypořádal s klimatickou kasační stížností celkem zajímavě a nikoliv povrchně. Jsem celkem příjemně překvapena, škoda, že tyhlety dovednosti nevyužili za doby covidí.

Jsme zvědavá, jak se s tímto názorem NSS obludky z Frank Bold, Klimatické koalice a jiných nepěkných organizací, kterých jsem byla tolik dlouhých let součástí a znám je jako svý boty, vypořádají. Nevěřím žádné NGO ani nos mezi očima, právě kvůli ústenkám a respirátorům, proti kterým nevládky nijak nevystupovaly, ačkolik jsou to tisíce tun odporného plastového a mimořádně nebezpečného a totálně zbytečného bordelu. Kdyby jim fakt šlo o klima, nemlčely by. Otázkou tedy je, o co jim vlastně jde. Nic dobrého to ale nebude, to je jediná jitosta, kterou v celé klimatické záležitosti mám.

Podle rozsudku NSS ze dne 20. 2. 2023, čj. 9 As 116/2022 – 166, dostupné na www.nssoud.cz

EU s láskou: nařízení o cvrčcích na talíři

„Novou potravinou je částečně odtučněný prášek získávaný z celého Acheta domesticus (cvrčka domácího) po řadě kroků zahrnujících 24hodinovou dobu, kdy hmyzu nepřijímá potravu, aby se zbavil obsahu střev, usmrcení hmyzu zmrazením, mytí, tepelné zpracování, sušení, extrakci oleje (mechanické lisování) a mletí.“

EU schválila nové prováděcí nařízení Komise, kterým se povoluje uvedení částečně odtučněného prášku z Acheta domesticus (cvrčka domácího) na trh jako nové potraviny.

Prášek může být používán v těchto potravinách: vícezrnném chlebu a pečivu, keksech a slaných tyčinkách, cereálních tyčinkách, suchých směsích pro pečené výrobky, sušenkách, sušených výrobcích na bázi plněných a neplněných těstovin, omáčkách, zpracovaných výrobcích z brambor, pokrmech na bázi luštěnin a zeleniny, pizze, výrobcích na bázi těstovin, sušené syrovátce, náhražkách masa, polévkách a koncentrovaných polévkách nebo polévkách v prášku, snacích na bázi kukuřičné mouky, nápojích podobných pivu, čokoládových cukrovinkách, ořeších a olejnatých semenech, snacích jiných než lupíncích a masných polotovarech určených pro běžnou populaci.

Nejvíc se mi líbí termín „běžná populace“ a pak taky „nápoj podobný pivu“. U obojího si říkám: „Do p*dele, co to je?“ Jo aha, to je ta lůza, my všichni, kteří jsme těm nahoře ze čtyř čtvrtin fuk. U té druhé věci mi došla představivost. Pivo je pivo. Tečka.

Nicméně se není čeho bát. Prášek schválili „ti vědci“, kterým se bezmezně věří, ať jde o virus, klima nebo třeba cvrččí moučku.

Ve svém vědeckém stanovisku dospěl úřad k závěru, že částečně odtučněný prášek z Acheta domesticus (cvrčka domácího) je za navržených podmínek použití a použitých množství bezpečný. Uvedené vědecké stanovisko proto poskytuje dostatečné odůvodnění pro závěr, že částečně odtučněný prášek z Acheta domesticus (cvrčka domácího)… splňuje podmínky pro uvedení na trh

V dalším odstavci si můžete přečíst, že vás brouci sice můžou i zabít, ale to není tak důležité:

Na základě omezených zveřejněných důkazů o potravinových alergiích souvisejících s hmyzem obecně, které konzumaci Acheta domesticus dávají nejednoznačně do spojitosti s řadou anafylaktických událostí, a na základě důkazů prokazujících, že Acheta domesticus obsahuje řadu potenciálně alergenních bílkovin, dospěl úřad v uvedeném stanovisku k závěru, že konzumace této nové potraviny může vyvolat senzibilizaci na bílkoviny z Acheta domesticus. Úřad doporučil provést ohledně alergenicity Acheta domesticus další výzkum.

V reakci na doporučení úřadu Komise v současnosti zkoumá způsoby, jak nezbytný výzkum alergenicity Acheta domesticus provést. Do doby, než úřad údaje získané při výzkumu posoudí, a vzhledem k tomu, že důkazy, které přímo spojují konzumaci Acheta domesticus s případy primární senzibilizace a alergiemi, dosud nevedou k jasným závěrům, má Komise za to, že na seznam Unie pro povolené nové potraviny by neměly být zařazeny žádné zvláštní požadavky na označování týkající se potenciálu Acheta domesticus vyvolat primární senzibilizaci.

Potravinu bude na trh uvádět společnost Cricket One, zatím pár let výlučně, ale žádat o podobné blbosti můžou i další. Já se jako právnička velmi těším na spotřebitelské spory tímto nesmyslem vyvolané, protože cvrčkové potraviny nebudou dost jasně označené a možná i někoho zabijí. Myslím, že se ještě dobře pobavím. Pokud si říkáte, že jsem odporná a cynická, tak jsem. Covid mne důkladně vycvičil. Přitroublý a marný boj za spravedlnost a jakýkoliv cit k lidstvu už mne fakt nebere a peníze nesmrdí. Tak honem, papejte, papejte, vy všichni, kdo věříte, že se o vás stát, Babiš nebo Pavel a EU s láskou postarají!

P. S.: Jestli se vám dělá zle z popisu vyprazdňování, usmrcování a mletí cvrčků, tak si představte, jak se zabíjí, vykrvuje a mele maso pro hambáče nebo sekačku. Dobrou chuť. Já jsem ráda, že jsem vegetarián, to vám povím. Možná, že časem přejdu na částečné veganství s povolenou konzumací domácích živočišných bílkovin, bude-li ještě možné chovat (alespoň nějak poloilegálně) slepice.

Důkaz: Fialovi je klima „vy víte kde“

Nevím, jestli si to ještě v dnešní mediálně instantní době pamatujete, ale před pár týdny letěl náš signalizující premiér na pohřeb královny vládním speciálem.

Londýn doporučil, aby státníci pro cestu na pohřeb Alžběty II. využili komerční lety. Premiér Petr Fiala i tak letěl státním speciálem. Z provozních důvodů se letadlo muselo vrátit do Prahy a následně pro premiéra letět znovu.

Protože mi není lhostejné, co se děje s životním prostředím a tuto problematiku beru hodně vážně, nelenila jsem a zeptala se Úřadu vlády na následující:

Jaká byla celková produkce CO2 během veškerých cest (včetně zpátečních) vládního speciálu do Londýna na pohřeb královny Alžběty II. a z jakých analýzy Úřad vlády vycházel, když vyhodnotil tento postup jako klimaticky méně zatěžující než cestu autobusem (kterým mohl premiér stejně jako „běžní lidé“ cestovat vzhledem k nezbytnosti se maximálně omezovat kvůli dopadům změn klimatu, nebo přinejhorším běžným leteckým linkovým spojem? Tyto analýzy požaduji poskytnout.“

Úřad vlády nezklamal. Vůbec se neobtěžoval klimatickou stopu toho osla ze Strakovky řešit.

Úřad vlády žádným způsobem nezaznamenal žadatelkou požadované informace. Úřad vlády nedisponuje údaji o produkci oxidu uhličitého (CO2) během letů vládního speciálu. Při plánování vrcholných státních návštěv předsedy vlády České republiky Úřad vlády nevychází z analýz klimatických dopadů, kterými ani nedisponuje, ale z bezpečnostních, organizačních, protokolárních a logistických aspektů. V tomto případě se tedy nejedná o informace, které by měl Úřad vlády jakýmkoliv způsobem zaznamenány v jakékoliv evidenci, ani o informace, kterými by byl Úřad vlády ze zákona povinen disponovat.

Až se vás budou kojoti nahoře snažit přesvědčit o tom, jak máte být děsně klimaticky odpovědní, vzpomeňte si na tuto situaci a ukažte jim prostředník. To by se jim tak líbilo – kázat vodu a chlemtat víno.

Myslím si, že přesně tohle je cesta,jak se nenechat uzavřít do klimatické pasti. Ptejte se úřadů, politiků nebo korporací na skutečný přístup jejich vedení ke klimatu (nestarejte se o bláboly na webu, ale o skutečné činy – ono se totiž těm bohatým do omezování vlastního pohodlíčka moc nechce, přáli by to peklo jen svým „poddaným“). Neodevzdávejte vlastní svobodu bez boje. A jestli můžu prosit, buďte prosím sami a dobrovolně hodnější na životní prostředí. Je to sakra důležité, ale není možné dosáhnout ochrany přírody a krajiny fanaticky a terorem.

P. S.: Protože Lidl nereagoval, píšu už spotřebitelskou klimatickou žalobu. Docela se u toho bavím a jako pravá nefalšovaná ekosexuálka si to skutečně až nemravně užívám.