Život na venkově je pěkná pruda. Chybí tu kavárny, chybí tu obchody, chybí tu pho tofu, chybí tu ruch a podněty. Není tady prakticky nic krom polí, traktorů, uštěkaných psů, uječených sousedovic fakanů, lidí se sekačkami a motorkovami nebo cirkulárkami. Na půdě vám běhají kuny a na zahradě mezi bramborami bují plevel. Zase. Radost můžete mít leda ze slev v Jednotě, kdy natrefíte třeba na báječně levné (mírně prošlé) kakakové boby, které tu zřejmě nidko nekupuje, protože je to podezřelá potravina neodpovídající barvou, chutí, vůní a strukturou špeku nebo škvarkům či pivu.

Přesto tu jsem asi docela ráda. Žiju ale odloučeně od světa, uzavřená ve svém domě a ve své bublině, striktně oddělena od zbytku místní populace. Neúčastním se přitroublých rituálů jako je zdravení cizích joudů, kteří mne zajímají jako včerejší noviny, nechodím do hospody spravované místním SDH ani na hody. Přesto tu jsem asi docela ráda. Žít se tu rozhodně dá, ale pořád doufám, že děti odsud vysmahnou, jakmile jim bude osmnáct… mají slíbený pořádný výprask, pokud by je napadlo s někým místním začít chodit, nebo si ho nedejbože vzít a usadit se tady!

Když totiž vezmete auto a vyjedeta za hranice zdejší podivnosti, není to tak špatné. ve Znojmě je spousta krásných lokací, jedna báječná kavárna, Vietnamec, který vaří úžasná jídla, a místa, kde se mohou mít dobře potomci. Obě gymnázia vypadají dobře. Doprava není špatná, jen 35 minut autobusem a pět minut a nádraží do centra. To je fajn.

Navíc se dá vždycky zajet do Brna, když na mne padne splín, a vrátit se domů. Zrovna zítra pojedu pro poštu a za kamarádkou. V lidstopadu bude návštěva Brna o dost ošklivější, a to nejen kvůli plískanicím – pojedu za novou zubařkou. Moje stará totiž otěhotněla. Když mi to sdělila, padla na mne úzkost, jakže seženu novou, přece jsem četla hororové zkazky o nedostatku dentistů. Koukala jsem proto jak puk, když jsem napsala zkusmo 4 klinikám a ze všech mi do 5 minut odpověděli, že mne berou a ať hlavně brzo přijdu. Taková je tedy realita shánění zubaře na jižní Moravě, abyste věděli. Můžete je přehazovat vidlemi.

Proto si znova a znova kladu na srdce, abych nevěřila blouznivinám, o nichž se dočtete na Seznamzprávy.