Domácí škola přináší různé výzvy, například dnes dopoledne jsme s holkou za účelem naplnění požadavků pro přezkoušení z chemie dělaly pokus se savem, octem, sodou, coca colou (ta se hodí na jakýkoliv pokus, dost se divím, že to někdo pije), jarovou vodou a červeným zelím. Je to docela efektní, když byste neměli se svými osmáky co dělat, můžete se do toho směle pustit.

Snažím se, aby školní povinnosti byly splněné co nejdříve, neboť je skutečně dobré neodkládat to, co můžeme udělat dnes, na zítřek.

Kromě toho jsme upekly donuty, ozdobily je jedovatě vyhlížející polevou s přídavkem malinové červeni a krom toho připravily čokoládové cupcakes s krémem z mascarpone. Na oslavu narozenin se něco takového docela hodí, i když mamka jistě koupí i větrníky a špičky.

Kromě vaření a kuchtění chemických pokusů se u nás za humny leccos děje. Sehnali jsme totiž zedníka, který za jednu hodinu obložil zeď za kamínky v pokoji u syna. Za jednu hodinu! Je to strašlivý rychlík. David mu teď jel koupit chlebíčky a já mu poslala pár oněch cupcaků. Musíme si ho vážit, neb zedník je pravý drahokam v sociální síti. Jistě se mnozí fouňové domnívají, že si sednu na zadek, když mi řeknou, že znají soudce, státní zástupce nebo ředitele já nevím čeho. To jsou ale vedle jak ta jedle. Já jsem skutečně dojata a nažhavena, když mi někdo oznámí, že se přátelí se zedníkem, pokrývačem, instalatérem či elektrikářem. To jsou totiž ty nejcennější ze všech lidí, protože něco doopravdy na rozdíl od mnohých umí a vy tu jejich zručnost a um sakra potřebujete. Ajťáci, ekonomové nebo absolventi humanitních studií a jiných sračkologií jsou vám k užitku jak žábě kudrlinka!

Doufám, že to u nás v nové staré barabizně zedník nevzdá, protože jsme už už skoro ve finále. V létě chceme ještě koupit plynový kotel, radiátor a pak budeme mít sprchový kout s teplou vodou a dokonce bude v koupelně víc než stávajících 8 stupňů! Heč! To koukáte, že jo!

P. S.: Teď se s Davidem díváme na „kalašovky“, známé detektivky s výborným Hrušínským ze šedesátek, resp. i z přelomu se sedmdesátkami. Je až neuvěřitelné, jak lidé žili – skromně a obyčejně, nepohodlně. Ostatně, zajímavě je to ukázáno v jiném filmu – Bílé paní, kde v domě neměli ani zavedenou vodu. To si dnes mnozí neumí ani představit, a přitom je to tak nedávno. Neměli ale radost? Měli se ale špatně? Hůř než my? Nevím a často o tom pochybuju. Dobře se dá žít v různých situacích. Proto se není třeba bát ztráty komfortu. Nebojme se prostě nesmyslů a pošleme do háje všechny ty, kdo ze strachu tyjí. Všechny, dokonce i ty, kteří se vám snaží namlouvat, jak bojují po vašem boku. Není to totiž pravda, jinak by vás nenutili se bát. Vykašlete se proto na sledování různých tragických scénářů. Život je na to hodně, ale opravdu hodně krátký. Lépe je žít a radovat se. Ono je vážně z čeho, vždyť se rozhlédněte okolo sebe.

Všechny texty série „Právníci na venkově“ najdete zde.