Jsem přesvědčena, že jsem konečně měla covid. Jak já jsem se na tu nemoc těšila! Celé tři roky jsem doufala, ale teď vám řeknu jen jedno: kéž bych ten virus raději nikdy nepotkala. Stalo se mi totiž něco, co jsem nečekala ani v nejhorší noční můře. Nikdo, ale opravdu nikdo netrpí kvůli koronavirům tak jako já!

Přestalo mi totiž chutnat pivo!

Ano, čtete správně, je to tak. Katastrofa. Můj život ztratil smysl…

Když jsem čítávala zprávy o tom, jak někdo kvůli covidu ztratil čich, někdo chuť, nebrala jsem to vážně. Říkala jsem si, že ti lidi jsou asi nějaké bačkory, které nic nevydrží. To na mne si nějaký bacil nepřijde! A pak jsem minulý týden začala kašlat a smrkat. Z toho se samozřejmě nestřílí, když jsem měla černý kašel, bylo mi o dost hůř. Ale pátý den po propuknutí příznaků se to stalo. Seděla jsem v kuchyni a laskala jsem pohledem láhev svijanského ležáku. Vzala jsem do ruky otvírák, uslyšela onen nádherný syčivý zvuk a pak jsem se napila. No fuj! To pivo snad musí být zkažené, říkala jsem si. Poprvé v životě jsem musela lahev obrátit dnem vzhůru a vylít ji do dřezu. To se mi nestalo ani při nákaze rotaviry. Zoufale jsem o tomto nepěkném zážitku vyprávěla manželovi. Druhý den mi přivezl z Brna výběr piv. Mezi nimi i báječný pšeničný Primátor. Ale co se nestalo – opět neprosto nechutný zážitek. Ach bože!

Před chvílí jsem navíc zjistila, že se změna chutí týká i kávy! Je mi z ní úplně zle, už jen ten pach je odpudivý. Víno, které jsem dostala od našeho zlatého zedníka a jeho ženy, raději testovat nebudu, neboť na základě toho, že jablečný ocet naráz chutná jako aviváž, čekám, že by se mi dostalo dalšího nemilého překvapení.

Moje děti se mne začaly bát, neboť se domnívají, že se ze mě stává nějaká bestie, která nakonec začne žrát lidské maso (prý je to tak v nějaké knize nebo seriálu, že zlým ghúlům nechutnají běžné věci ). Já sama si zoufám. Ve světě bez piva nedává smysl žít! Kdybych to byla bývala věděla, tak bych se, přísám bohu, nechala očkovat. Tohleto peklo na zemi mi za domnělé hrdinství nestálo… Snáze bych totiž akceptovala fakt, že mi přestane fungovat srdce v důsledku vedlejších účinků mRNA vakcíny, než to, že mám přetrpět zbytek života jako abstinent. Odteď už to opravdu nikdy nebude jako před covidem!

P. S.: Doufám, že stát zase nezavede opatření proti covidu. To by mne mrzelo, že jsem promarnila šanci a namísto PCR testu podstoupila jen test pivní, protože pochybuju, že by ten byl kdy uznáván jako propustka do společenského života…

Všechny texty série „Právníci na venkově“ najdete zde.