Prakticky v každé vesnici na Znojemsku (a samozřejmě kdekoliv v ČR) je pomník zavražděným v nesmyslných válkách. Možná, že si tím společnost vykupuje svědomí, jde v podstatě o novodobé smírčí kříže – sice nejsou vztyčovány přímo v místech, kde se odehrály hrdelní zločiny, ale mají podobnou funkci – usmířit všelijaké bohy a vykoupit naše shnilé duše ze spárů pekelných.
Platí tedy, že pomníky obětem státní válečné mašinerie jsou časté jak kameny u cesty, ale ne všude ale mají pomník s hrubkou.
Bohužel to můj mobil nezvládl proti slunci vyfotit, ale na hlavní části se skví nápis: PADLÝM SYNŮM VLASŤI. Zajímavý přístup k češtině, což?
Kromě toho si říkám, že na levé části pomníku (z našeho pohledu) je ještě místa dost. Vedle 8. 5. 1945 a 17. 11. 1989 je jistě ještě dost místa na další kamenickou práci, která zaznamená na paměť dalších generací den pádu současné blouznivé doby. Díky tomu přibude dalších pár hloupých stránek učebnic dějepisu a výchovy k občanství a dětem budou aktuálně vládnoucí moci poplatní učitelé do hlavy vtloukat další zbytečnosti. Zbytečnosti proto, že se svět bude točit pořád stejně dál a nezmění se vůbec nic, i kdyby za pár dní došlo na revoluci. Stejně jako se nic nezměnilo v listopadu nebo v květnu nebo v jiném měsíci kteréhokoliv roku.