Sešlo se mi teď hodně pomníků, ještě víc práce a naopak málo času pro psaní o každém jednolivém monumentu zbytečné smrti. Proto jsem se rozhodla, že udělám virtuální procházku mezi památníky, které i v reálném světě míjíme bez povšimnutí a bez jediné hněvivé emoce věnované těm, kdo bezohledně nechali pobít miliardy lidí – státům (tentokrát mám díky přátelům i ty ze zahraničí).
Smutné, že? Kolik ztracených nadějí, radosti, lásky a životů kvůli egům politiků a vládců. Ano, skutečně – lidé bděte a kašlete na stát!