Jsem přesvědčena, že jsem konečně měla covid. Jak já jsem se na tu nemoc těšila! Celé tři roky jsem doufala, ale teď vám řeknu jen jedno: kéž bych ten virus raději nikdy nepotkala. Stalo se mi totiž něco, co jsem nečekala ani v nejhorší noční můře. Nikdo, ale opravdu nikdo netrpí kvůli koronavirům tak jako…
Rubrika: Právníci na venkově
Právníci na venkově 23: Za svobodu se platí životem
„I had a cat named Snowball, she died, she died! Mom said she was sleeping, she lied, she lied! Why, oh why is my cat dead?“ Lisa Simpson Během covidu i dnes má každý plnou pusu svobody, já sama jsem to tak měla. Každý by si chtěl dělat, co je mu libo, ale následky, které…
Právníci na venkově 22: Mámo, táto, v komoře je myš!
Tak nás postihlo další vesnické prokletí – myš v domácnosti. Že mi žerou tyhlety šedivé bestie zásoby v nové staré barabizně, to bych jim odpustila, chápu, že je to aktuálně myší království, když tam nežijeme. Že jsou ale tak drzé a vetřou se do domu obývaného dvěma kočkami a německým pinčem, kterého lidé chovali právě…
Právníci na venkově 21: měsíc pololetních prázdnin
Miluju domácí vzdělávání. Je to jedno z nejlepších rozhodnutí, jaké jsem kdy učinila. Nejen, že děti jsou na tom vědomostně lépe, než by kdy byly ve škole, ale navíc získaly samostatnost, schopnost se učit a být zodpovědné za své výsledky. Já sama jsem si za poslední dva roky zopakovala tuny učiva, které byly zasunuty někde…
Právníci na venkově 20: Tříkrálová sbírka a připravené koště
Náš obecní rozhlas má obvykle zajímavé zprávy – třeba o tom, kdy se budou prodávat kuřice (ačkoliv stát by byl nejraději, kdyby slepice skončily v polévce a lidé by neměli žádnou soběstačnost), kdy přijede podnikatel a bude prodávat tepláky a podobný sortiment zboží, nebo kdy se koná Poslední leč. Vzhledem k tomu, že syn navštěvuje…
Právníci na venkově 19: Venda má narozeniny (už třetí ve stínu covidu)
Zítra mi bude 41. Je to moc nebo málo? Mně osobně to připadá jako strašlivě vysoké číslo. David říká, ať jsem v klidu, neboť budu vždycky mladší než on (narodil se v listopadu 81). Klidná ale nejsem ani omylem. Narozeniny jsem přestala mít ráda už před mnoha lety, asi tak v pětadvaceti, kdy jsem taky…
Právníci na venkově 18: Fucking weather!
Když se podívám z okna, vidím jen samé hnusné bílé svinstvo. Pole zasněžená, když jdeme na vycházku se psy, napadá nám do bot sníh. Ve skutečnosti ven nechtějí ani ti čoklové. Na silnici je souvislá vrstva ledu tlustá na dva prsty. Vzhledem k tomu, že dočasně (a snad už vážně jen pár měsíců) bydlíme v…
Právníci na venkově 17: exkurze do školní jídelny
Domácí škola má pár zajímavých momentů – jedním z nich je dennodenní suplování školní jídelny. Nejde ani tak o samotný akt vaření jako o vymýšlení jídelníčku. Děti obvykle na dotaz, co by si daly, odvětí: „Cokoliv.“ Hmm… a jste tam, kde jste byli a všichni víte, kde. Situace se komplikuje také tím, že jedno dítě…
Právníci na venkově 16: mnohočleny, seznamy nepohodlných a druhy cukroví
Právě sedím v tílku zády ke kamnům, je tu vedro jak v peci a děti o místnost dál klepou kosu, protože proklaté teplo se ne a ne šířit horizontálně a stařičký plynový kotel vypověděl službu, David zatopil i pod brutarem, takže nás čeká horká voda na koupání a koupelna vytopená na 35 stupňů, ačkoliv jindy…
Právníci na venkově 14: Z vlastní zkušenosti – když se nekoupete, smrdíte
Dnes jsem byli na pěkném, ale trochu drsném výletě na Pálavě. Drsném proto, že to tam klouzalo jak sviňa, to vám teda povím. Krom toho, že naše podrážky, ač jde o Vibram, nechtěly držet jako přibité na vápencích pokrytých podzimním listím, jsme se taky pořádně zpotili, protože počasí vůbec nenasvědčovalo tomu, že je začátek listopadu…