Ačkoliv to teď nevypadá, když včera napršelo okolo padesáti milimetrů, obvykle tady na jihu bývá hrozné sucho. Ještě před týdnem se jezevcům za traktory jen prášilo. Až uschne po tom, co napršelo, vrátíme se zase k tomu, že budeme neustále tahat konve a zalévat a zalévat. Už loni jsem chtěla situaci řešit, ale vzhledem k…
Rubrika: Právníci na venkově
Právníci na venkově 33: cibule, řepa a salát 2.0
Oficiálně je jaro. Neklopýtáme venku potmě už od páté hodiny, kdepak. Dnes jsme ještě o půl osmé večer s Davidem seli červenou řepu (mňam!), dva druhy salátů, špenát a ředkev a sázeli cibulku. Zítra, v pátek a sobotu má totiž doopravdy parádně pršet (já miluju déšť), a tak jsme nechtěli promarnit příležitost být dobrými hospodáři,…
Právníci na venkově 32: velké dny a velké noci
Nemám ráda Velikonoce. Ve skutečnosti mne tyhlety „svátky“ strašně rozčilují. Jednak porot, že jsou křesťanské, což vůbec není moje záležitost a jednak kvůli odpornému Červenému pondělí. Mrskut v jeho moderní podobě je jeden z nejhorších a nejvíce ponižujících okamžiků roku. Loni i letos jsem odmítla respektovat „tradici“ a neotevřela jsem dveře. Vůbec totiž nechápu, kde…
Právníci na venkově 31: holka, budeš umět řídit traktor
Právě jsem zase v Novém Kyjevě. Přijde mi to tu už naprosto absurdní. Těším se domů, na venkov. Aktuálně je sezóna rojení jezevců. Vytáhli po dlouhé zimě všechny ty svoje John Deery a jiné značky traktorů s nejrůznějšími přívěsy a vyrazili do polí. Pro mne to znamená, že mnohdy musí jet dlouhé kilometry dvacítkou nebo…
Právníci na venkově 30: nežer maso, nejsi prezident
Dnes ráno jsme si s mužem notovali, jaká je to výhoda býti vegetariánem. Nijak vás totiž nemůže zdeptat snaha o omezení konzumace masa, naopak se jen třesete na to, až luštěniny, celozrnné obiloviny a tofu budou podléhat nižší dani. Podobné to je s nápady na zrušení některých státních svátků – když jste v práci sami…
Právníci na venkově 29: Pomoc! Covid mě srazil na kolena.
Ještě pořád jsem se nevyhrabala z covidu. Je to s podivem, vždyť už je to přes měsíc, vůbec to nechápu. Nakonec ještě začnu věřit na záhadný post covidí syndrom. U mně se projevuje rozhodně velmi zvláštně. Dneska jsem byla na zahradě u naší nové staré barabizny, musela jsem tam rozházet kravský hnůj a ledek, aby…
Právníci na venkově 28: 12. 3. slavme Den covidího díkuvzdání!
„Bezmála tři roky nezvládnuté covidové krize zanechaly hluboké stopy v celé společnosti. Jejich následkům, zejména v kombinaci s dopady dalších souvisejících krizí, budeme čelit po dlouhou dobu. Navzdory tomu, že šlo o nejhlubší společenský a politický propad od roku 1989, neexistuje snaha o reflexi a poučení a tak získání odolnosti k dalším krizím. Od nejvyšších pater politiky přes úřady, vědce, lékaře až…
Právníci na venkově 27: poděkování učitelům a nadšencům do výuky
Už dlouho se chystám napsat tento text, ale pořád mi do toho něco „důležitějšího“ lezlo. Nicméně teď už opravdu nazrál čas, abych odložila smolení dalšího článku o našem soudním úspěchu ve věci územního plánování, a konečně PODĚKOVALA. Děkuju tímto všem, kdo věnovali svůj čas a natočili a poté zveřejnili na Youtube svoje edukační videa. Jsem…
Právníci na venkově 26: podezřelí ze zahraničí a další obohacení našich životů
„Policisté podle mluvčího v posledních měsících zaznamenali desítky případů krádeží z vozidel, kdy se jednalo převážně o finanční hotovostí, kterých se podle poznatků policie dopouštějí organizované skupiny zlodějů ze zahraničí. Jejich národnosti policie neupřesnila.“ Je málo dní, kdy jsem ráda, že jsem na venkově. Rozhodně k nim nepatřil včerejšek, ani dnešní dopoledne, kdy jsme bojovali s následky nezkušenosti…
Právníci na venkově 25: pH, červené zelí a strach
Domácí škola přináší různé výzvy, například dnes dopoledne jsme s holkou za účelem naplnění požadavků pro přezkoušení z chemie dělaly pokus se savem, octem, sodou, coca colou (ta se hodí na jakýkoliv pokus, dost se divím, že to někdo pije), jarovou vodou a červeným zelím. Je to docela efektní, když byste neměli se svými osmáky…