Dnes vyšel na Novinkách pobouřený článek. V perexu se uvádí: „V předvečer 55. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa uveřejnil provládní deník Magyar Nemzet článek, který popisuje tehdejší události jako promrhanou příležitost na změnu hranic, tedy na připojení části jižního Slovenska k Maďarsku.“ No a, říkám si já.

Víte, od té doby, co mám na hrbu školní výuku svých dětí, vidím všechno o dost jinak. Jsem na jednu stranu ráda, že moje geniální děti nemusí chodit s těmi všemi momentálně zavostalými do jedné třídy, na druhou musím trpět nad obsahem učebnic. Vévodí jim jednoznačně ta z dějáku. Dočtete se v ní jen to, kde jaký blbec s kým válčil, kolik lidí v onom nesmyslném konfliktu natáhlo bačkory a jaké území si vítěz na pár let přivlastnil, než mu ho čmajznul nějaký jiný jouda, který při tom povraždil tisíce nevinných kluků.

Jestliže je tedy zabírání území taková strašná potíž, jestli jsou tak odporné války, pak mi prosím vysvětlelte, proč o něčem takovém učíme děti a ještě je z toho zkoušíme. Budu vám vděčná.

Osobně se domnívám, že děti zkrátka nesou kolektivní vinu (kolektivní vina skutečně existuje a její popírání na tomto prostém faktu vůbec nic nezmění, lepší je se s ní smířit, akceptovat ji, protože se jí bohužel vůbec nikdo nevyhne) za to, kde se narodily, a tak se prostě musí učit pěkně společně kupu nesmyslů. Koncept kolektivní karmy je celkově zajímavá věc. Osobně mi totiž mnohé vysvětluje:

Zajisté, člověk nevyhnutelně sklidí ovoce svých činů a nebude moci je předat nikomu jinému; činy, které jsou pozitivní, podnítí štěstí a negativní činy utrpení. Pokud rozumíme tomuto fungování karmy na individuální úrovni, je leckdy těžké si připustit, že musíme snášet následky jistých činů na kolektivní úrovni, jako například: války, epidemie, přírodní katastrofy atd.

Ve skutečnosti kolektivní karma je souborem mnoha individuálních karem. Můžeme si toho všimnout na úrovni skupin lidí které se formují ze sociálních, náboženských, politických či jiných důvodů; čím víc je těchto lidí, tím je i dopad silnější.,

Přeesně tak, kolektivní vina je prostě soubor dost blbých individuálních karem, které vám nedávají možnost žít jako pravá blonýnka z Bell Air, ale třeba jako Vendula z příšerně zpátečnické dědiny u Znojma.

Já sama dětem říkám, že se učí proto, aby se jednoduše dostaly na střední školu a aby udělaly maturitu a aby dostaly papír z vysoké. Díky onomu papíru pak budou moci vyrýžovat nějaké peníze na hloupějších lidech, aby mohly aspoň občas dělat to, co chtějí. Nevštěpuju jim žádné nablblé vzdělávací ani morální ideály, protože jim jendoduše nemám ve zvyku lhát, stejně jako po nich nežádám lásku k bližním, k vlasti, státu, demokracii ani k národu, hymně nebo dokonce vlajce. Chci po nich jen, aby se časem naučily mít rády samy sebe a pár nejbližších.

Udělejte pro svoje děti totéž, ušetříte jim mnoho zmatků, neštěstí, zklamání a bolesti. A možná že zlepšíte nám všem kolektivní karmu.