Pořád dobíhají některé covidové kauzy. Zrovna dnes Davidovi přišlo jedno usnesení Ústavního soudu. Týkalo se sporu o to, jestli musela nebo nemusela pekárna obsloužit astmatika, když neměl roušku (tenkrát ještě neměli výjimku). Výsledek zní: NEMUSELA.

V senátu, jen tak pro zajímavost, seděl Šámal, Wintr a Jirsa. Samá esa (spíš teda dvojky).

V usnesení se píše:

Dne 6. 3. 2021 — s odkazem na mimořádné opatření Ministerstva
zdravotnictví vydané v souvislosti s pandemií COVID-19 — zaměstnanci pekárny stěžovatele bez respirátoru odmítli obsloužit, ačkoliv zaslal dne 2. 3. 2021 jednateli vedlejší účastnice e-mailem doporučení lékařů, aby s ohledem na onemocnění dýchacích cest (astma) ochranu úst nenosil. Nalézací soud dospěl k závěru, že jednání vedlejší účastnice spočívající v tom, že stěžovatele — na rozdíl od osob, na něž dopadaly výjimky z mimořádného opatření — nutila v prodejně nosit ochranu úst, není diskriminací ve smyslu zákona č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů.

V usnesení Ústavního soudu je pak popsána další soudní anabáze:

Krajský soud v Praze („odvolací soud“) napadeným rozsudkem rozhodnutí nalézacího soudu věcně potvrdil… Stěžovatel by ze strany vedlejší účastnice podle odvolacího soudu nebyl diskriminován ani v případě neexistence mimořádného opatření. Stěžovatelka požadovala nošení roušek po všech zákaznících vstupujících do provozovny; s jakoukoliv jinou osobou ve srovnatelné situaci by zacházela obdobně. Nešlo ani o nepřímou diskriminaci, neboť požadavek vstupu do prodejny s ochranou dýchacích cest byl vzhledem k tehdejší pandemické situaci odůvodněn legitimním cílem. Stěžovatelka přijala ve vztahu ke stěžovateli přiměřené opatření, jak mu nákup zboží v provozovně umožnit (na telefonickou objednávku mu nákup byla ochotna předat před vstupem do provozovny). Nejvyšší soud následně dovolání stěžovatele ústavní stížností napadeným usnesením jako nepřípustné odmítl.

Vím, že citace je zmatená jak jojo, ústavní soudci se na to prostě vykašlali a ledabyle psali koniny, stěžovatelkou mysleli vedlejší účastnici, prostě tu drzou pekárnu. Idioti, no, co byste po nich taky mohli za ty miliony v, které jim jako palty cvakáme z našich kapes chtít, že jo. Kvalitní práci těžko.

Klíčové je, že Ústavní soud vyblil toto:

Napadená rozhodnutí jsou podle Ústavního soudu srozumitelně a logicky odůvodněna; obecné soudy stěžovateli ústavně konformním způsobem vysvětlily, proč jednání vedlejší účastnice nebylo diskriminační. Zdůraznily přitom, že jednání vedlejší účastnice by vůči stěžovateli nebylo diskriminační ani v případě, neexistovala-li by předmětná pandemická mimořádná opatření (viz bod 18 rozsudku odvolacího soudu). Vyžadování respirátoru po stěžovateli — na rozdíl od osob s povelenými výjimkami — nepředstavovalo nepřiměřené zatížení, protože vedlejší účastnice se snažila stěžovateli nákup umožnit prostřednictvím telefonické objednávky a předání zboží před prodejnou (viz bod 19 rozsudku odvolacího soudu). Byla-li jednotlivá mimořádná opatření diskriminační, nezákonná, či protiústavní, je tedy otázkou jinou, kterou obecné soudy v této civilní větvi řešit nemusely. Závěr, že vedlejší účastnice se diskriminačního jednání vůči stěžovateli nedopustila, tedy podle Ústavního soudu z ústavněprávního hlediska zjevně obstojí.

Ty překlepy kupodivu tentokrát nejsou moje, ponechán opět originál textu ze šlendriánského usnesení…

Ústavní soudci tedy souhlasí s myšlenkou, že i kdyby neexistovala žádná mimořádná opatření a stát by lidem nenařizoval se zahalovat pod pokutou až dva míče, pak by pořád mohla pekárna sama od sebe roušky vyžadovat a bez nich neobsloužit zákazníka. No tvl.Cco jiného ale dovodit z této věty, ne?

Zdůraznily přitom, že jednání vedlejší účastnice by vůči stěžovateli nebylo diskriminační ani v případě, neexistovala-li by předmětná pandemická mimořádná opatření.

Ústavní soud stížnost jako neopodstatněnou odmítl.

Podle usnesení Ústavního soudu ze dne 31. 6. 2023, sp. zn. I. ÚS 118/23.