Už delší dobu přemýšlím o tom, že bych se ráda zřekla občanství. Celý ten koncept, že se narodíte a díky tomu jste poutem svázáni s nepřátelskou entitou, kterou nenávidíte, ale které současně musíte sloužit a která vás může, jak se jí zlíbí, zbavit svobody, majetku nebo života, se mi příčí. Koncept občanství se v mnohém blíží a podobá konceptu poddanství. Vlastně, abych byla upřímná, v ničem se od něj neliší. Stát naprosto a do detailů řídí váš život, jste-li jeho občanem, správněji vazalem. Občanství se tomu jenom tak říká, aby neměli otroci potřebu stavět se na zadní.
Nechtěla bych přestat platit daně, nechci přestat respektovat pravidla pro řízení auta po vzoru Homera Simpsona, nechci si dělat, co se mi zlíbí, chci jen, aby mi stát dal co největší pokoj a abych se nemusela identifikovat jako česká občanka, protože se tak vůbec, ale vůbec necítím, naopak. Považuji se za neobčana, nepatřím žádnému státu, žádné vládě. Nesouhlasím s tím, co státy dělají, jak se chovají, jaké hodnoty sledují při své činnosti a je mi z duše odporné s Českem být spjatá jinak, než tím, že zde pokojně žiji a nedělám nepořádek.
Víte, být občan by mělo být právo, nikoliv povinnost. Pokud o to stojíte, z vlastní vůle, stát by vás musel, splníte-li kritéria, za občana přijmout, pokud na něj ale kašlete, neměl by vás ke svazku nutit. Navíc je občanství nikoliv výhoda, ale v mnoha případech břemeno. Podívejte se kupř. teď na Rusy. Copak lidé za to mohou, kde a komu se narodili? (Ano, pokud se na svět dívám pohledem karmy, pak ano, nicméně na karmu náš stát evidentně nevěří, tak s ním podle těchto pravidel hrát nebudu, karma je jen moje záležitost a zpřetrháním svazků s bestií zvanou Česká republika bych si karmu nepochybně jenom vylepšila). Copak je správné, aby byli sportovci trestáni za to, že si je přivlastnil nějaký stát? Je tedy volitelné být občanem? Copak se lze jen tak občanství zřeknout a nemít žádné?
Pro mne osobně nemá občanství žádné výhody a žádný smysl. Nezajímá mne národ, nezajímá mne společnost Čechů (jen se maximálně snažím jí neškodit), k volbám a k referendům ze zásady nechodím, poslancem, senátorem ani ničím podobným, k čemu potřebujete občanství, býti nechci. Slepice mohu chovat i jako naprosto nezařazený jedinec. Když budu platit daně a zdravotní a sociální pojištění a budu se poctivě podílet na chodu celého aparátu, který skutečně do jisté míry i využívám (třeba jezdím vlakem nebo chodím k lékaři nebo můžete říci, že i potřebuju bezepečnost v ulicích), proč mne stát nutí, abych mu náležela, když tolik nechci? Proč mi nemůže jen dovolit, když se chovám řádně, abych tu prostě žila, když už jsem se tady narodila? Nepotřebuju být občan. Stačí mi být pouhou lidskou bytostí bez statusu.
Proto zkusím podat zásahovou žalobu, i když je mi jasné, že dopadne jako ta covidí s dříve vysloveným přáním… nijak ještě mi NSS řekne, že stejně jen kecám. Když se ale můžete identifikovat jako chlap, i když máte od přírody prsa čtyřky, nebo jako já ani nevím co dalšího binárního i nebinárního, či kýhočerta, tak proč nemůžete být prostým neobčanem?