Dnes konečně rozhodl NSS o kasaci Dobře zapsaného spolku, který se domáhal toho, aby bylo konstatováno, že nesmyslné nařizování respirátorů bez ohledu na životní prostředí bylo nezákonným zásahem. Nebylo. Tečka. Life in plastic- it’s fantastic!
Co náš spolek hlavně namítal, shrnul NSS následovně:
Stěžovatel poukazuje na škodlivost plastů z ochranných prostředků potřebou jejich likvidace, kdy dle jeho názoru není zajištěna jejich důsledná a efektivní recyklace. Výrobou, dopravou a následným spalováním vznikají skleníkové plyny zapříčiňující klimatickou změnu; ochranné prostředky dle stěžovatele mnohdy končí v přírodě, odkud se pak dostávají do oceánů, čímž je ubližováno zvířatům tam žijícím i lidem, kteří je konzumují, nebo používají mořskou sůl. Změna klimatu působí na zdraví populace komplexem přímých i nepřímých vlivů; nepřímé účinky jsou výsledkem působení jednotlivých složek životního prostředí a dalších podmínek života, které byly modifikovány působením změny klimatu, např. znečištěním ovzduší ozónem či pylovými částicemi, které mohou vyvolat zvýšení sezónního výskytu a trvání alergických onemocnění, změnami ve výskytu infekčních nemocí, především zoonóz s přírodní ohniskovostí, ovlivněním produkce a distribuce potravin živočišného i rostlinného původu.
NSS svoje environmentální fuck off odůvodnil tímto:
Překážkou důvodnosti zásahové žaloby v tomto ohledu není skutečnost, že předmětem žaloby je nedostatečná aktivita žalovaného. Dle názoru Nejvyššího správního soudu není pochyb o tom, že i v případě činnosti žalovaného by docházelo ke znečišťování životního prostředí mikroplasty a ke změně klimatu v důsledku produkce skleníkových plynů vlivem lidské činnosti. Koneckonců sám stěžovatel uvedl, že negativní dopady nošení ochranných prostředků dýchacích cest v České republice tvoří zhruba 0,1% celkových emisí CO2 na jednoho člověka. Nečinnost žalovaného by tak mohla být pouze dílčí, nikoliv zásadní příčinou stávajících nepříznivých dopadů. To plyne i z faktu, že změny klimatu se dějí desítky let, kdežto ke zvýšenému používání ochranných prostředků došlo až v souvislosti s pandemií koronaviru. Přesto nelze automaticky říci, že v důsledku tvrzeného zásahu nebylo vůči stěžovateli zasaženo.
Navíc žaloba byla směřována i proti znečištění životního prostředí mikroplasty. Přímou souvislost mezi zásahem a zkrácením práva stěžovatele však nemohl městský soud posoudit, konstatoval-li, že druhá podmínka splněna není.
Soud ještě konstatoval:
Městský soud esenciální jádro práva na příznivé životní prostředí vymezil s odkazem na relevantní judikaturu Ústavního soudu. Muselo by se jednat o zásah takové míry, že „znemožňuje realizaci základních životních potřeb člověka“ (nález Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2021, sp. zn. Pl. ÚS 22/17); takový zásah do práva na příznivé životní prostředí městský soud neshledal. Stěžovatel v kasační stížnosti namítá, že soud pouze obecně uvedl, že se nečinnost žalovaného nedotýká samotné existence práva na příznivé životní prostředí nebo jeho jádra.
Nejvyšší správní soud však musí upozornit, že samotná žalobní tvrzení nesvědčí o tom, že by již v současnosti docházelo k zásahu do takto vymezeného práva na příznivé životní prostředí, a že by důsledky užívání ochranných prostředků byly natolik závažné, že by znemožňovaly realizaci základních životních potřeb člověka.
Závažné důsledky přehlcení životního prostředí mikroplasty a nadměrné produkce skleníkových plynů lze predikovat do vzdálenější budoucnosti, nicméně i kdyby Nejvyšší správní soud připustil významný podíl ochranných prostředků na této situaci, což nečiní, na základě budoucích hrozeb zapříčiněných mikroplasty a klimatickou změnou lze v současné době jen stěží konstatovat zásah do samého jádra daného práva.
Tak vám nevím. Plasty, mikroplasty, CO2, klima a vůbec asi vůbec nejsou problém. Můžeme produkovat bordel, jak chceme. Nic se nepočítá. Klidně miliardy tun zbytečného plastu naházet do moře, vo co jako gou.
Aktuálně se média snaží děsit lidi tím, že by se měly opakovaně používat jehly ve zdravotnictví. To je samozřejmě nechutné, zejména v souvislosti s přílivem připrchlíků prolezlých HIV v mnohem větší míře než česká populace a vysávajících náš přitroublý zdravotní systém. Na lidi to působí patřičně děsivě. Navíc je to celé pěkně zarámované ochranou životního prostředí.
Nyní se možností recyklace zdravotnických pomůcek začali zabývat i čeští zákonodárci. Chtějí novelizovat zákon o zdravotnických prostředcích – tak, aby mohly některé materiály opakovaně použít i tuzemské nemocnice. „Je fakt, že sektor zdravotnictví odpovídá za téměř pět procent globální produkce skleníkových plynů. Okolo sedmdesáti procent z nich přitom vzniká právě kvůli výrobě a dodávkám zdravotnických prostředků,“ vysvětlila na jednom z posledních zasedání sněmovního zdravotního výboru jeho místopředsedkyně Věra Adámková (ANO). To ale není všechno. Opakované použití jehel a katétrů by podle ní přispělo i ke snížení nákladů na zdravotní péči a k zajištění dostupnosti těchto pomůcek. „I toto je dnes velmi aktuální téma. Jak jsme se přesvědčili v posledních několika měsících, kdy na trhu chyběla celá řada potřebných léků, zdravotní péče může být velmi snadno ochromena výpadky, někdy i velmi dlouhými,“ připomněla Adámková. Poslanecký výbor proto pověřil vedení resortu zdravotnictví, aby se touto problematikou zabývalo a co nejdříve vymyslelo jakékoliv řešení.
Pro legraci provnejte úryvky z obou článků stejné autorky – Veroniky Rodriguez
Lidovky 2023:
Jen málokterý odpad je tak toxický jako ten nemocniční. Přesto ho řada špitálů netřídí. Všechen jednoduše pošlou do spalovny, upozorňují ekologové. Vyzvaly proto resorty zdravotnictví a životního prostředí, aby nemocnicím šetrnější nakládání s odpadem nařídily. Podobné doporučení už ostatně vydala i Světová zdravotnická organizace: toxiny totiž podle ní škodí nejenom životnímu prostředí, ale i lidskému zdraví. „Problém je především v tom, že se v řadě nemocnic smíchají do jednoho pytle infekční odpady s těmi, které vůbec nejsou kontaminované a které by šlo bez problémů recyklovat,“ vysvětluje důvody výzvy Jindřich Petrlík z ekologického sdružení Arnika . Spolu se zdravotnickým odpadem tak podle něj putují do spaloven i předměty, které v sobě skrývají třeba rtuť nebo plastové pomůcky vyrobené z PVC – tedy obsahující chlor. „Při jejich spalování pak zbytečně uniká do životního prostředí rtuť, anebo se vytvářejí vysoce toxické dioxiny,“ pokračuje Petrlík. Připomíná přitom, že dioxiny poškozují imunitní systém a způsobují hormonální poruchy. Některé dokonce spouštějí i rakovinné bujení.
Deník 2019:
Jen málokterý odpad je tak toxický jako ten nemocniční. Přesto ho řada špitálů netřídí. Všechen jednoduše pošlou do spalovny, upozorňují ekologové. Navrhují proto změnu. Vyzývají resorty zdravotnictví a životního prostředí, aby nemocnicím šetrnější nakládání s odpadem nařídily. Podobné doporučení už ostatně vydala i Světová zdravotnická organizace: toxiny totiž podle ní škodí nejen životnímu prostředí, ale i zdraví lidí. „Problém je především v tom, že se v řadě nemocnic smíchají do jednoho pytle infekční odpady s těmi, které vůbec nejsou kontaminované a které by šlo bez problémů recyklovat,“ vysvětluje důvody výzvy Jindřich Petrlík z ekologického sdružení Arnika. Spolu se zdravotnickým odpadem tak podle něj putují do spaloven i předměty, které v sobě skrývají třeba rtuť nebo plastové pomůcky vyrobené z PVC – tedy obsahující chlor. „Při jejich spalování pak zbytečně uniká do životního prostředí rtuť anebo se vytvářejí vysoce toxické dioxiny,“ pokračuje Petrlík. Připomíná přitom, že dioxiny poškozují imunitní systém a způsobují hormonální poruchy. Některé dokonce spouštějí i rakovinné bujení.
To je prdel, co? Copak lze ve světle vyházených obalů od vakcín, respíků, plášťů, do kterých se balili udatní bojovníci s virem z řad zdravitíků a dalšího pandemického bordelu vůbec uvažovat o opakovaném používání jehel?
Kašlete na stát, na jeho pravidla, soudy, politiky, právní stát i demokracii. Mějte radost a bavte se. Bude vám o dost líp.
Podle rozsudku NSS ze dne 17. 8. 2023 čj. 2 As 125/2022 – 55