David mi před chvílí řekl, že Městský soud v Praze se zase vycajchnoval, když rozhodl, že k nařízení karantény s nejhorší nemocí světa, na kterou zemřelo 0.08% velmi staré a/nebo velmi obézní a nemocné světové populace (fakt si asi vypláču kvůli takové tragédii oči) stačí jedna jediná věta.
Přesně se v rozhodnutí uvádělo:
„Dne 21.1. 2021 byla v předškolním zařízení, které navštěvuje, v úzkém kontaktu s osobou, u které bylo prokázáno onemocnění COVID-19“.
Soud konkrétně řešil žalobu matky, jejíž nezletilá dcera přišla minulý rok v lednu ve školce do styku s nakaženými onemocněním COVID. Matce se nelíbilo, že odůvodnění karantény, kterou dceři nařídila pražská Hygienická stanice, neobsahovalo bližší informace o nakažených osobách, ani rozsah rizikového kontaktu. Konkrétně se odůvodnění omezilo v podstatě na jedinou větu, totiž že dcera byla v konkrétní den „v předškolním zařízení, které navštěvuje, v úzkém kontaktu s osobou, u které bylo prokázáno onemocnění COVID-19“.
V rozsudku se dočteme:
Uvedené konstatování soud sice považuje za poměrně stručné, zároveň ale z něj lze seznat důvody, pro které bylo nezbytné nařídit žalobkyni karanténní opatření. Důvod tkvěl právě ve styku žalobkyně s infekčně nakaženou osobou, přičemž tento kontakt žalovaný vyhodnotil jako významný (viz obrat „úzký“). Zároveň žalovaný nesetrval na obecném konstatování o kontaktu žalobkyně s nakaženou osobou, ale tento kontakt blíže specifikoval. Výslovně uvedl datum kontaktu (21. 1. 2021) a také jeho místo – předškolní zařízení, které navštěvuje. Zároveň uvedl
podrobnosti o šíření nemoci Covid – 19, z nichž bylo možno seznat, proč považuje kontakt s nakaženou osobou za rozhodující okolnost pro nařízení karantény. Nejednalo se tedy o „automatické rozhodnutí“, které by mohlo být vydáno v době pandemie vůči jakékoli osobě, nýbrž o personalizované rozhodnutí zohledňující důvody, pro které byla nařízena karanténa právě žalobkyni.Žalobkyně považuje odůvodnění rozhodnutí o nařízení karantény za nedostatečné. Soud k tomu považuje za potřebné zdůraznit, že v daném případě se nejedná pouze o obecné konstatování, rozhodnutí je dostatečně konkrétní a lze z něj dovodit, že nařízení karanténního opatření vůči žalobkyni bylo nařízeno po individuálním posouzení okolností zjištěných při epidemiologickém šetření. Při přezkoumání napadeného rozhodnutí nelze odhlédnout od skutečnosti, že správní
orgán I. stupně byl povinen v poměrně krátké době vydat množství správních rozhodnutí, neboť pouze tak mohl účinně reagovat na nastalou epidemiologickou situaci; v opačném případě by zanedbal své úkoly na úseky veřejné správy. Žalobou napadené rozhodnutí obsahuje odůvodnění v rozsahu požadovaném v § 68 odst. 3 správního řádu, neboť vedle popisu onemocnění a způsobu jeho šíření specifikovalo také rizikový kontakt žalobkyně, a to včetně určení místa, kde k rizikovému kontaktu došlo.
Soud tomu nasadil korunu touhle argumentační blbostí:
Z odůvodnění napadeného rozhodnutí je zřejmé, že ke kontaktu došlo dne 21. 1. 2021 při pobytu žalobkyně v mateřské škole. I když žalovaný na rozdíl od vyjádření k žalobě v odůvodnění napadeného rozhodnutí nepopsal výslovně rizikovost pobytu v mateřské škole pro zúčastněné děti i personál, a to jednak z důvodu, že nebylo povinné nosit ochranu nosu a úst a nebylo možné zajistit rozestupy osob nad doporučené 2 metry, má soud za to, že tyto okolnosti jsou natolik známé, že jejich neuvedení nezpůsobuje nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí. Jakékoli další specifikace rizikového kontaktu by dle soudu ohrozily zájem na ochraně osobních údajů té osoby, s níž byla žalobkyně v kontaktu, a proto nebylo na místě, aby je žalovaný v napadeném rozhodnutí uvedl.
Aby to nevypadalo tak blbě a abychom dodrželi dekorum a hráli si na spravedlnost, soud ještě dodal:
Soud si je vědom toho, že nařízení karantény je závažný zásah do ústavně zaručených práv na svobodu pohybu (čl. 14 odst. 1 Listiny základních práv a svobod) a může být spojen se značnými problémy pro rodiče nezletilých dětí, avšak vzhledem k potřebě ochrany zdraví jiných osob, jeví se ochrana veřejného zdraví v tomto případě jako prioritní. S ohledem na podklady poskytnuté vedením mateřské školy a na způsob šíření nemoci, lze mít za prokázané, že žalobkyně byla v rizikovém kontaktu s osobou nakaženou infekčním onemocněním a stala se tak osobou podezřelou z nákazy. Soud proto žalobou napadené rozhodnutí považuje za zákonné.
To je holt nová doba, host sice nevyhazuje vrchního, ale správní orgán může omezení na svobodě odůvodnit jednou jedinou věta. Není třeba se zalamovat s nějakým odůvodněním. Pokrok, poklonkování current things, libtardy a podobné lidem a bohu nemilé záležitosti nezastavíš.
Ještě, že už soudy, právní stát, lidská práva a svobody a takovou tu „demogracii“ neberu vážně, jinak bych z takového názoru zase chytla depresi, a to nestojí za to. Raději si dám pivo a udělám rodině bramboráky a kapustičky a pustím si seriál Simpsonovi a na svět tam venku nebudu myslet. Doporučuju udělat totéž.
Zpracováno podle rozsudku Městského soudu č. j. 14 Ad 7/2021- 29, ze dne 14. 11. 2022