Pomalu uzavíráme další školní rok domácího vzdělávání. Náš báječný syn už bude příští rok v sedmé třídě, což znamená, že ho čeká druhý světový jazyk. Po úmorné výměně názorů mezi ním a jeho sestrou, zda je/není tak blbý, aby se nedokázal vůbec naučit německy, jsme dospěli k závěru, že se bude učit rusky.
Copak učebnice, ty jsem zakoupila a mám doma ještě svoje dvě středoškolské Radugy. Horší to je s online lektorem. Pro dceru mám skvělou učitelku až z Vídně (i když tady na jihu Moravy se slůvko až, pokud hovoříte o vzdálenosti rakouské metropole, zrovna namístě) a doufám, že nám ještě na celý příští rok, než dcera zamíří k maturitě a dennímu dojíždění do školních lavic, výuka vydrží.
Proto se budu muset začít poohlížet po někom, kdo by chtěl kluka jednou týdně přes počítač trénovat ve čtení a psaní azbuky. I když ještě umím citovat kousíček oněgina a i když jsem byla nejlepší v přijímačkách na pajdák obor občnka a ruština, nemyslím si, že bych na to byla já ta pravá. Je totiž hrozně smutné, jak moc vám znalost jazyka zakrní, když ho nepoužíváte. Jsem už naprostý ruskojazyčný analfabet.
Tak co, znáte někoho, kdo mluví týmž jzykem jako Putin a většina Ukrajinců a měl by chuť občas učit?