„Další velká pandemie je už na obzoru a může zabít o mnoho milionů více lidí než ta poslední,“ napsala v Daily Mail Kate Binghamová, bývalá šéfka britské komise pro zajištění vakcín proti covidu.

Včera jsem si říkala, že budeme brzy mít výročí dne, kdy se poprvé v médiích začalo špekulovat o covidu. Čtyři roky, jak ten čas plyne. Jako dárek nám novináři a tzv. vědci připravili další várku zavirovaných blábolů, tentokrát o zatím neznámé „nemoci X“, která dozajista přijde a vyhubí hrozně moc lidí. Achjo, úplně se mi sevřelo hrdlo při představě žití ve společnosti ovládané další krávovinou. Jako kdyby nám k neštěstí nestačila Ukrajina. V této souvislosti mi vytanul na mysli vtípek kolující virtuálním světem, který dokonale vystihuje můj přístup k lidstvu:

Jak já miluju kočky a psy a nesnáším lidi. Dnes si díky tomuto nastavení poprvé vychutnávám kávu z nového hrnečku, kterému jsem prostě při své povaze nemohla odolat:

U toho přemýšlím, jak to vlastně celé skoulet dál, protože se mezilidské interakci asi nevyhnu. (Současně se úplně nechápu: z jakého přitroublého důvodu jsem sakra jako jediná nabídla pomoc cizí babce při vystupování z vlaku s její těžkou taškou na kolečkách? Co je se mnou špatně? Proč jsem se starala, aby to zvládla? ).

Dnes u snídaně jsem Davidovi vysvětlovala, že by bylo nejlepší, kdyby člověk dokázal vůbec, ale vůbec neřešit druhé, protože jejich názory stejně nikdy nezmění a nikdy je nedonutí, aby uznali tu jeho jedinou nejskvostnější pravdu, protože mají svůj vlastní recht, který je podle nich logicky správný a nejlepší a ti druzí to všechno kvůli své hlouposti prostě jen nepochopili. To je hrozná kravina. Došlo mi to, když jsem sledovala nadšení z volby Fica, který je prostě úplně stejný parchant, jako všichni ostatní. Jak si může někdo myslet, že je to dobře? Že to něco změní, zlepší? Proč už se to tedy někdy v historii nestalo?

Zaujal mne onehdy FB naší právní zrůdičky Hamplové, který se stále rostoucí fascinací sleduji. Odkazovala na jakousi slátaninu na Parlamentních listech (za tu strašidelnou fotku se omlouvám, prostě to tak vyšlo, fuj):

Nenávist Hamplové a jejích nohsledů vůči těm, kdo zvysoka kašlou na tzv. tradiční rodinu (ze které se kupř. mně samotné dělá totálně na blití, a to z mnoha a mnoha racionálních důvodů), se přece naprosto rovná nesnášenlivosti druhého tábora vůči nápadům a proklamacím Rajchla a kol.! Jaký by v tom mohl být asi rozdíl? Žádný. Každý chce prosadit svoji pravdu na úkor druhého, umlátit ho, zničit, zadupat, roztrhat a zatancovat si vítězný taneček. Mně osobně je třeba smutno z představy, že by měli celý náš stát ovládnout bigotní tradicionalisté opěvující patriarchát. Mnohem víc mi konvenuje partnerství gayů než nějaký přiblblý macho, který je hlavou té správné famílie. Naopak můj soused můžetetelit blahem z představy poslušné manželky – maminky jsoucí doma se čtyřmi dětmi a kuchtící denně dvě teplá jídla a neustále bažící po sexiuálním uspokojení svého zbožňovaného muže a pána, který se stará o živobytí celé rodinky a v neděli ji vyveze na pořádný vejlet. A o tom to právě je.

Nejde nikomu vnutit to, co si má myslet. Hamplová nemá pravdu, stejně jako ji nemají příznivci LGBT+, protože žádná univerzálně paltná pravda neexistuje. Co je dobré pro jednoho, není a nikdy nebude dobré pro druhého. A nejde jen o nějakou pitomou rodinu. Já se třeba domnívám, že je životní prostředí prostě v pytli. Je hnusné počasí, vedro a sucho ve dnech, kdy má pršet a být mlhavo. Namísto toho zmírají stromy. Někdo jiný to ale vůbec takto nevidí. Proto by bylo vůbec nejlepší, kdyby si lidi dali navzájem svátek a řídili se zaltým pravidlem – neškodili si a neobtěžovali se.

Pokouším se nesoustředit na vnucování své pravdy druhým. Mnohem radši se s nimi bavím o úplně všedních věcech, jako je svíčková na smetaně. Neřeším přitom, že jde o maso (podle mě brutálně zabitých zvířat), ale přemýšlím jen a jedině o receptu a o tom, jestli druhého vaření těší a jestli mne abví konverzace o jídle (baví). Ano, mám na všecko svůj vytříbený názor, ale není s velkou pravděpodobností shodný s tím vaším. Vy si proto mějte, jaký chcete, jenom mi ho nevnucujte. Radši mi popište, jak krájíte cibuli a mícháte vajíčka.

P. S.: Jestli přijde skutečně pandemie nemoci X, jsem si jsitá, že to zvládneme i bez agentů FBI. Jenom to bude vážně hnusné, protože názor bude mít jistě každý a bude dělat první poslední pro to, aby druhé přesvědčil o jeho dokonalosti. Doufejme, že zůstaname jen u urážek na sociálních sítích a v diskusích a nevzmeme do rukou třeba mačety jako ve Rwandě, když nás spolužijící hodně na*erou. To by totiž dvakrát zábavné nebylo, apoň podle mého názoru ne. Vy si ovšem můžete myslet, co chcete.