Náš nový prastarý dům je ještě ošklivější, než když jsme ho koupili. Kvůli čerstvě vyvložkovaným komínům jsou ve všech místnostech rozmlácné zdi. Předzahrádka, kterou jsem v potu tváře vyplela, za což jsem zaplatila krutou daň v podobě několik dní namožené paže a snězení nejméně třech „růžových kamarádů“ (rozuměj Ibalginů), je taky rozkopaná, jak kdyby tam policajti hledali ukryté miny. To kvůli připojení na vodu. Díra zeje v zemi už několik týdnů, protože se ukázalo, že i na dědině je přemuluvení řemeslníka k tomu, aby odvedl práci a dostal zaplaceno nadlidským úkonem.

Proto se ptám: neznáte náhodou instalatéra nebo prostě šikovného chlapa, který by byl ochoten věnovat nám čas a nechat si zaplatit trochu práce a připojit nás k vodovodnímu řadu? Akční rádius: Jihomoravský kraj

My právníci, kteří máme obě ruce levé a k pořádné práci jsme nikdy nepřičuchli, jsme na venkově a ve starém domě obzvlášť zranitelní, asi jako čerstvě narozená koťata. Znalost zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích za vás totiž po domě trubky nenatáhne!

Přitom bez vody se nemůžeme přestěhovat a na napojení na vodovod je závislé překopání elektriky a teprve až bude elektrika, můžeme vymalovat a dokud nebude vymalováno, nemůžeme sesmontovat skříně z IKEA a když nebudou tyhlety bělostné překližkové zázraky pohromadě, nemůžeme do pokojů nastěhovat děti ani seba ani psy ani kočky ani morčata.

Musím přiznat, že ta zdlouhavá a mnohdy marná snaha sehnat všeuměla, který by byl ochoten přijít a směnit práci za peníze, je únavná a v dnešní době stresující. Jsem od přírody panikařicí typ – všude vidím nebezpečí a ilustruju si ty nejčernější scénáře: co když bude ta šaškárna pokračovat, nebude trubína, nebude plyn, nebudou služby, nebudou materiály a nebude benzín a nebude voda a napojení na vodovod a dál už to znáte?

Ano, trávím aktuálně dny a noci velmi neproduktivním malováním čertů na zeď. Je to škoda, protože je třeba začít zbrojit a vymýšlet a pomalu i psát další kolo žalob. Kolik jich letos na podzim podáme, říkám si? Další dvě stovky? Budu na to mít ještě vůbec sílu? Nevím. Asi záleží na tom, jestli přijde instalatér a bude voda a elektrika a…. však vy víte.

Ještě, že přijely na návštěvu kamarádi mých dětí. Už se těším, až si dám pár dní pohov a budu hlavně vařit, hrát úkolovku a stopovanou, půjdu na koupaliště a zazpíváme si s kytarou u ohně Hlídače krav. Vždycky se musím smát, když slyším: „… až jednou vyrosteš, budeš doktorem práv. Takový doktor si sedí pěkně v suchu, bere velký peníze a škrábe se v uchu…“ Jediné pravdivé je, že mne vážně často kvůli lupénce svědí zvukovod. Ale jinak je mi ten doktorský právnický titul v neprávním státě k ničemu.

No nic, jdu spát, protože zítra ráno budou chtít psi na vycházku, slepice najíst a všechny ty děti se taky budou poohlížet po něčem k snědku. Dobrou noc! Jo a kdybyste znali instalatéra, ozvěte se. Budu vám do smrti smrťoucí a možná i v příštím životě vděčná a soudci NSS taky, vždyť díky tomu budou moci rozhodovat o mých dalších žalobách!

Všechny texty série „Právníci na venkově“ najdete zde.