Nikde jinde než v zemědělství se nenaučíte tolik o karmě: jednoduše platí, že sklidíte přesně to, co jste zaseli (a jak jste o to pečovali ). Jak to vypadá s naší první úrodou? Není to tak zlé, vezmete-li v potaz, že jsme dva ňoumové z města, kteří se poprvé pokoušejí o práci na poli a navíc máme zahradu jinde, než stojí babiččin dům a náš čas jsme museli dělit mezi pěstební pokusy, práci, domácí školu a poměrně rozsáhlou rekonstrukci naší nové staré barabizny, která každým dne vypadá hůř než dřív, ale snad se demoliční práce koncem sprna přehoupnou v uklízecí! Aktuálně není v domě ani funkční záchod, radost můžete mít jen z lednice, která je plná piva pro našeho pomocníka.

Ve čtvrtek jsme vyorávali brambory. Jsou obří a krásně zdravé, takové jsem za 35 let, kdy jsem se na vybírání brambor u babičky podílela, ještě neviděla. Bohužel máme velmi špatné sklepy, tak jsme je uskladnili jinde a modlíme se, aby to v dobré kondici vydržely do jara. Kdyby došlo na nejhorší a obchody byly prázdné, my hladem neumřeme.

Před brambory jsem vytahovala ze země cibuli. Rovněž nádhernou. Dobře rostou okurky, rajčata (ale ta jsem z nedostatku času neolámala, takže jsou košatá jak pralesní keře), hokaido i cukety. Krásně rostou slunečnice, těch možná příští rok vysadím víc. Nejlépe se ovšem daří nezvané rostlině jméněm šrucha zelená. To je pohroma. Moje máma ji už začala jsít, protože je to děsně zdravá záležitost. Asi se příští rok budeme tvářit, že nejde o plevel, ale o cílenou výsadbu.

Půda bude v našem novém domově asi docela kvalitní. Na podzim ji musíme pořádně prohnojit. Rovněž červená řepa a mrkev vypadají docela obstojně. Na podzim se chystáme pokácet staré ovocné dřeviny a koupit nové stromky – meruňky a ořešák. Ráda bych měla i šípkový keř. Vybavila jsem se „permasemínky„, protože těm odporným hybridům vůbec nevěřím. Jsou k ničemu. Podobně nahradíme i slepice z velkochovu miloučkými českými kropenkami i s kohoutem. Soudsedi nás nebudou mít rádi, ale to je mi docela volný. Já taky nerada poslouchám jejich nepěkné uječené dítě v bazénu a ještě méně hitovky, které si na zahradě pouští. Dobře jim tak, s kohoutem!

Teď musíme ještě sehnat slámu pro slepice a ideálně krmnou řepu. Není to snadné, ty kvokající vymlsané bestie uživit!

Na mě si zkrátka žádní švábi nepřijdou, kdepak. Jen ať to zkusí. Vytáhneme brambory a můžeme se na nějaké zákazy a příkazy vykašlat.

Všechny texty série „Právníci na venkově“ najdete zde.