Dnes si dovolím jen ve stručnosti, protože už musím jít vařit náš vegetariánský (uvažujeme zcela seriózně o přechodu na veganství v kombinaci s bio vegetariánskými výrobky) oběd. Včera jsem zažila u nás v nové staré barabizně absolutní extázi.
Ptáte se proč a z čeho? Prozradím vám to! Já se téměř po dvou a půl letech velmi, ale velmi omezené možnosti koupání, sprchovala. Jako že vážně! Sprchovala. V teplé vodě z elektrického ohřívače! To koukáte, co?
Dva dny jsme s Davidem dávali dohromady sprchový box, pak jsem ho urputně silikonovala (ale ne dostatečně, neboť na zemi byly loužičky) a nakonec bylo úsilí završeno mytím vlasů s aplikací masky, kterou jsem si předtím nemohla dovolit používat. Ach. Ta slast. Jak endávám zásadně osobní fotky na blog, dovolím si dnes zdokumentovat onu nebývalou radost z trochy plastu a teplé vody proudící ze sprchové hlavice…
Druhým milým okamžikem, který jsme v nedávné době zažili, bylo ohodnocení velkého úsilí mých dětí v domácí škole. Vzhledem k tomu, že se ta děcka prakticky učí sama, je nádherné vidět na vysvědčeních samé! Moji potomci jsou prostě tak boží, že v porodnici asi muselo dojít k nějaké záměně, říkám si. Po kom by to totiž měli? Příští rok nás čekají příjímačky na gympl, ale absolutně nepochybuju o tom, že se holka dostane, kam bude chtít. Je oproti školou a tím vzývaným báječným družným kolektivem vzájemně se milujících a podporujících a nijak si neubližujících puberťáku zmámeným vrstevníkům o tolik, ale o tolik lepší a samostatnější a chytřejší!