Náš obecní rozhlas má obvykle zajímavé zprávy – třeba o tom, kdy se budou prodávat kuřice (ačkoliv stát by byl nejraději, kdyby slepice skončily v polévce a lidé by neměli žádnou soběstačnost), kdy přijede podnikatel a bude prodávat tepláky a podobný sortiment zboží, nebo kdy se koná Poslední leč. Vzhledem k tomu, že syn navštěvuje místní myslivecký kroužek, je tato informace pro naši rodinu více než významná.

Před chviličkou mne ale hlášení pěkně naštvalo. V neděli totiž budou chodit otrapové z Tříkrálové sbírky a žebrat peníze. Jen ať to zkusí, koště bude v pohotovosti připraveno za dveřmi! Nesnáším Charitou organizované oslavy Tří králů! Nechápu, jak si ti katoličtí somráci vůbec dovolují osobovat si onen svátek pro sebe a své nekalé záměry. Tento přístup je naprosto nesnesitelný. Nejde přece o nějaké výsostné právo Charity, svátek patří všem. Když jsem byla malá, neexistovalo něco jako organizované Tříkrálové sbírky. Obvykle chodily u nás na sídlišti bandy cikáňat a dožadovaly se něčeho sladkého na zub nebo pár drobných, zkrátka dělávaly to, co dělávaly děti dřív. Pak se cikánské rodiny odstěhovaly pryč a drzá Charita si dovolila označovat ty, kdo nežebrali pod jejím logem, za podvodníky. Jako by jí snad onen svátek patřil!

Pokud vám koledníci, kteří vás požádají o dar do Tříkrálové sbírky pořádané Charitou Česká republika, na požádání nepředloží svůj průkaz koledníka nebo odmítnou ukázat úřední pečetění sbírkové kasičky, jde patrně o koledníky, kteří se pouze vydávají za zástupce Charity a může se jednat o podvod.

K mému prahu černoprdelníci zkrátka nesmí ani omylem. Jednak mi celkově lezou církve a jejich dogmata na nervy a jednak nemám nejmenší zájem na tom přispívat na stupidity typu dárků pro ukrajinské haranty, vzhledem k tomu, že je mi naprosto lhostejné, žijí-li nebo ne nebo dostávají-li dárky nebo ne, stejně jako je mi to šumafuk u 99, 999999999+% světové populace. S mnohem větším uspokojením investuju každičkou korunu do granulí pro mé milované pejsánky a do obkladaček na záchod. Pro jistotu ale nachystám ke dveřím koště, kdyby se přeci jen ti žebráci odvážili zaklepat a obtěžovat v neděli, a taky nechám psy, aby si užili svých deset minut zběsilého ňafání bez napomínání.

Nedávejte Charitě ani korunu, nezaslouží si to. Je příliš spojená se státem a podporuje jeho narativy, jak jen může.

Po vládním zákazu nošení podomácku ušitých roušek se místní Charity staly také místem, kde si mohou lidé v nouzi, se kterými Charity průběžně pracují, vyzvednout chirurgické roušky a respirátory. Ty jsou k dispozici i pro další nemajetné, kterým by jejich koupě nabourala hubený rodinný rozpočet. Ochranné pomůcky Charity získávají z potravinových bank, často však jen v omezeném množství. Například Diecézní charita Brno potřebuje zajistit ochranné pomůcky pro přibližně 6 tisíc svých klientů. „Roušky a respirátory budou naši pracovníci vydávat klientům z nízkopříjmových rodin, lidem bez domova nebo matkám s dětmi v azylových domech. Zásoby z potravinových bank jsou ale nedostatečné. Diecézní charita Brno přitom měsíčně vydává téměř 4 miliony korun na ochranné pracovní pomůcky,“ uvedl její ředitel Oldřich Haičman. Proto se Diecézní charita Brno obrátila na veřejnost s prosbou o finanční podporu, podobně jako Arcidiecézní charita Praha či Oblastní charita Písek, které vyhlásily sbírku respirátorů. 

Člověku úplně puká srdce nad tou nezměrnou lidskostí a péči, viďte? A víte, co psali o očkování? Třeba toto:

Další, právě probíhající vlna pandemie a dezinformace, které se objevují v médiích i na sociálních sítích, ale i zdravému rozumu odporující destrukční snahy některých uskupení narušit plynulý chod charitních zařízení pro potřebné přiměly ředitele a prezidenty Charity k rozhodnutí veřejně vyjádřit podporu očkování proti koronaviru způsobujícímu covid-19, který už dva roky ohrožuje zdraví a životy lidí na celém světě.

Četné studie a statistiky doma i v zahraničí prokazují, že očkování je vysoce účinná a velmi bezpečná metoda zabraňující ve vysoké míře tomu, aby lidé nakaženi virem bojovali o život v nemocnicích. Nové výzkumy navíc potvrzují výraznou schopnost vakcíny snížit riziko přenosu a riziko vážného průběhu onemocnění, zvláště při aplikaci třetí, posilující dávky.

Děkujeme všem zaměstnancům Charity – a to jak v terénu, tak těm, co pracují v administrativě –, že přistupují ke své práci zodpovědně a nechali nebo nechávají se očkovat. Přicházejí denně do styku s velkým množstvím lidí a pečují neúnavně o ty nejzranitelnější z nás – o seniory, nemocné či lidi s handicapem. 

Dokonce ta skvělá Charita měla nervy tvrdit následující:

A souběžně apelujeme na zaměstnance a klienty Charity, kteří zatím s očkováním váhají: Aplikace více než 7 miliard dávek vakcín na celém světě ukazuje, že rizika očkování jsou podstatně menší než rizika vyplývající z onemocnění. Pokud máte nějaké zdravotní komplikace, proberte je se svým lékařem, případně lékařem v očkovacím centru. Vakcína je podle České vakcinologické společnosti bezpečná i pro těhotné v kterékoli fázi těhotenství, stejně tak pro kojící.

Jak se cítíte, když si tohle čtete? Mně se tak nějak zvedá sám od sebe prostředníček. Kdepak milodary. Raději jděte v neděli na výlet s přáteli nebo si jen tak čtěte v klidu a teple u kamen knihu. Já si kupříkladu při každé cestě do Brna na nádraží v Krumlově projdu vyřazenou literaturu. Častokrát mezi hřbety knih najdu nějaký poklad, který si s chutí přečtu já nebo moje děti. Právě dnes jsem dočetla Údolí tyranosaura. Docela to ušlo. Ve čtvrtek, až pojedu do Nového Kyjeva, knihu vrátím do oběhu a budou doufat, že se objeví nějaká jiná, se kterou si pěkně polebedím na sedačce se sklenkou vína, protože právě to má smysl – myslet na sebe, na blízké osoby a na to, abyste si pár desítek let na planetě, které máte k dispozici, co nejlépe a v radosti užili.

Všechny texty série „Právníci na venkově“ najdete zde.