Každý, kdo miluje Clinta Eastwooda jako já, jistě zná jeho western Pověste je výš. Právě na ten jsem si vzpomněla, když jsem četla článek na Reflexu s názvem „Neexistují žádné důkazy o účinnosti opatření proti covidu. Verdikt německých expertů je zdrcující„. V jeho perexu se dočtete:
Katastrofa. Tak píší o výsledcích hodnocení uplynulých dvou let německá média. Terčem kritiky je především ministr zdravotnictví Karl Lauterbach (SPD) a pod palbou je i Institut Roberta Kocha, jehož šéfovi Lotharu Wielerovi teď hrozí odvolání. Experti jmenovaní vládou a parlamentem nenašli téměř žádné důkazy o účinnosti opatření v letech pandemie. Kritizují zejména nedostatečný sběr dat a netransparentnost politických rozhodnutí.
Myslím, že je za rohem doba, kdy bude muset dojít k obměně ve vládnoucí garnituře i na soudech. Ne proto, že skutečně existuje spravedlnost nebo právní stát, nenechte se vysmát, ale protože je třeba někoho potrestat, aby to prostě nevypadalo tak pitomě a aby naivní občané zase trošku věřili státu, který se jim ale chystá jít dál, a značně morbidně, po krku.
Nemyslím si tedy, že bychom měli mít radost z oficiálních zpráv o tom, že to s covidem politikové skouleli špatně, a to ze zcela jednoduchého důvodu – jde o oficiální zprávy – nedá se jim věřit a jen úplný cvok se může domnívat, že stát dělá něco dobrého pro lidi. Je to celé hra a faleš. Ani případné čistky v justici a trestání soudců nejsou dobré. Povedou totiž jen ke zhoršení celé situace, což tvrdím s vědomím, že jsem to byla já s mým mužem, kdo jediní na jaře 2020 skutečně bojovali proti tomu všemu.
Dnes už jen s pohrdlivým úšklebkem vzpomínám na hromadnou ústavní stížnost, ve které jsme popsala prakticky vše, co teď vylezlo z oněch německých odborníků.
Jsem zvědavá, jakou strategii ti nahoře zvolí na podzim. Chvilku to vypadalo, že veškeré šílené záležitosti, od nedostaktu jídla, plynu, elektřiny až po kolaps zdravotní péče se svedou na strašlivou válku. Teď si nejsem jistá. Všimli jste si, že kupř. dnes není na Novinkách ani an Seznamzprávách prakticky ani jedna zpráva o Ukrajině? Žádné uplakané drama, žádné nebohé děti, žádné maminečky, žádní nemocní, kteří děsně nutně musí využívat náš zdravotní systém, když ten jejich zkorumpovaný a předražený prostě nefunguje? Žádní uprchlíci, žádný Mariupol, žádní hrdinní bojovníci pluku Azov? Prostě ani ťuk? Za to vystrkuje růžky covid a očkování.
Asi se holt vracíme ke staré osvědčené klasice. Já sama jsem ráda, zprávy o covidu byly podstatně méně otravné než pindy o válce, která mi byla snad ještě lhostejnější než všechny covidové mrtvoly dohromady. Počkat – teď nevím, jestli absolutní lhostejnost není taky trestná, aby to nebylo postaveno na stejnou úroveň jako fandění Putinovi (který je mi taky naprosto někde a nevěnuju mu žádnou pozornost ani pocit)? Uvidíme.
Kvůli absenci zpravodajství z války minutu po minutě jsem mírně nejistá – jsme nebo nejsem ve válce, pane premiére? Nemáte nějaké signály? Řekla bych, že mám na ukrajinské novinky právo! Stejně jako na ty o opičích neštovicích. Ty byly k popukání zábavné a naprosto vyšuměly. Považuju to za nespravedlivé! Něco s tím udělejte, prosím. Vy to zvládnete, když jste dokázal dojet až do Kyjeva a zpět a teď šéfujete celé té zázračné EU.
Když se ale přestanu posmívat blbinám a trochu zvážním, musím uznat, že vrásky mi dělá něco jiného – očividná snaha rozvrátit fungování kritické infrastruktury. Je zajímavé, že zase vylízají stvůry jako Konvalinka a děsí lidi s tvz. hajzltesty (poř. by bylo možno využít alternativní pojmenování testy k ho*nu).
Vracíme se tedy obloukem k možnosti, jak jedním rázem bez směšných antigenních a předražených PCR testů uzavřít obrovské podniky a celá odvětví. Ostatně už v zimě 2021 se na tuto možnost mnozí jen jen třásli.
Umíte si vůbec představit, co může znamenat hromadná karanténa pro lidi, kteří řeší zásobování plynem, elektřinou nebo dokonce pitnou vodou? Já ne. Covid ale dokáže zařídit cokoliv.
Podzimu se já osobně přes to všechno snažím nebát. Jsem přesvědčena, že jediné, co lze s tímhle vším doopravdy dělat, je vysmívat se všemu, co se na nás z médií a světa tam venku valí. Jsme Češi a tohle umíme sakra dobře. Tak honem, otevřete si pivo, upečte buřty a bavte se a mezitím systém a jeho pošahaná pravidla sabotujte, co to jde – zkrátka na každém kroku. Jedině tak můžeme zasadit těm nahoře smrtelnou ránu.