Strana 2 z 18

EU s láskou: nařízení o cvrčcích na talíři

„Novou potravinou je částečně odtučněný prášek získávaný z celého Acheta domesticus (cvrčka domácího) po řadě kroků zahrnujících 24hodinovou dobu, kdy hmyzu nepřijímá potravu, aby se zbavil obsahu střev, usmrcení hmyzu zmrazením, mytí, tepelné zpracování, sušení, extrakci oleje (mechanické lisování) a mletí.“

EU schválila nové prováděcí nařízení Komise, kterým se povoluje uvedení částečně odtučněného prášku z Acheta domesticus (cvrčka domácího) na trh jako nové potraviny.

Prášek může být používán v těchto potravinách: vícezrnném chlebu a pečivu, keksech a slaných tyčinkách, cereálních tyčinkách, suchých směsích pro pečené výrobky, sušenkách, sušených výrobcích na bázi plněných a neplněných těstovin, omáčkách, zpracovaných výrobcích z brambor, pokrmech na bázi luštěnin a zeleniny, pizze, výrobcích na bázi těstovin, sušené syrovátce, náhražkách masa, polévkách a koncentrovaných polévkách nebo polévkách v prášku, snacích na bázi kukuřičné mouky, nápojích podobných pivu, čokoládových cukrovinkách, ořeších a olejnatých semenech, snacích jiných než lupíncích a masných polotovarech určených pro běžnou populaci.

Nejvíc se mi líbí termín „běžná populace“ a pak taky „nápoj podobný pivu“. U obojího si říkám: „Do p*dele, co to je?“ Jo aha, to je ta lůza, my všichni, kteří jsme těm nahoře ze čtyř čtvrtin fuk. U té druhé věci mi došla představivost. Pivo je pivo. Tečka.

Nicméně se není čeho bát. Prášek schválili „ti vědci“, kterým se bezmezně věří, ať jde o virus, klima nebo třeba cvrččí moučku.

Ve svém vědeckém stanovisku dospěl úřad k závěru, že částečně odtučněný prášek z Acheta domesticus (cvrčka domácího) je za navržených podmínek použití a použitých množství bezpečný. Uvedené vědecké stanovisko proto poskytuje dostatečné odůvodnění pro závěr, že částečně odtučněný prášek z Acheta domesticus (cvrčka domácího)… splňuje podmínky pro uvedení na trh

V dalším odstavci si můžete přečíst, že vás brouci sice můžou i zabít, ale to není tak důležité:

Na základě omezených zveřejněných důkazů o potravinových alergiích souvisejících s hmyzem obecně, které konzumaci Acheta domesticus dávají nejednoznačně do spojitosti s řadou anafylaktických událostí, a na základě důkazů prokazujících, že Acheta domesticus obsahuje řadu potenciálně alergenních bílkovin, dospěl úřad v uvedeném stanovisku k závěru, že konzumace této nové potraviny může vyvolat senzibilizaci na bílkoviny z Acheta domesticus. Úřad doporučil provést ohledně alergenicity Acheta domesticus další výzkum.

V reakci na doporučení úřadu Komise v současnosti zkoumá způsoby, jak nezbytný výzkum alergenicity Acheta domesticus provést. Do doby, než úřad údaje získané při výzkumu posoudí, a vzhledem k tomu, že důkazy, které přímo spojují konzumaci Acheta domesticus s případy primární senzibilizace a alergiemi, dosud nevedou k jasným závěrům, má Komise za to, že na seznam Unie pro povolené nové potraviny by neměly být zařazeny žádné zvláštní požadavky na označování týkající se potenciálu Acheta domesticus vyvolat primární senzibilizaci.

Potravinu bude na trh uvádět společnost Cricket One, zatím pár let výlučně, ale žádat o podobné blbosti můžou i další. Já se jako právnička velmi těším na spotřebitelské spory tímto nesmyslem vyvolané, protože cvrčkové potraviny nebudou dost jasně označené a možná i někoho zabijí. Myslím, že se ještě dobře pobavím. Pokud si říkáte, že jsem odporná a cynická, tak jsem. Covid mne důkladně vycvičil. Přitroublý a marný boj za spravedlnost a jakýkoliv cit k lidstvu už mne fakt nebere a peníze nesmrdí. Tak honem, papejte, papejte, vy všichni, kdo věříte, že se o vás stát, Babiš nebo Pavel a EU s láskou postarají!

P. S.: Jestli se vám dělá zle z popisu vyprazdňování, usmrcování a mletí cvrčků, tak si představte, jak se zabíjí, vykrvuje a mele maso pro hambáče nebo sekačku. Dobrou chuť. Já jsem ráda, že jsem vegetarián, to vám povím. Možná, že časem přejdu na částečné veganství s povolenou konzumací domácích živočišných bílkovin, bude-li ještě možné chovat (alespoň nějak poloilegálně) slepice.

Kvůli komu jsou české děti znovu ohroženy tuberou?

Občas kontroluju úřední desku ministerstva zdravotnictví. Dnes jsem tam našla dvě zajímavá rozhodnutí o povolení používání léčivých přípravků neregistrovaných v ČR. Hádejte, jakou nemoc skrze taková opatření ministerstvo zdravotnictví řeší? Ano, tuberkulózu. Proč jen se musí v České republice najednou povolovat neregistrované přípravky k léčbě této nemoci, na kterou se už od listopadu 2010 české děti neočkují? Jistě to vůbec s ničím nesouvisí.

V prvním rozhodnutí se uvádí:

V České republice byla registrována vakcína proti tuberkulóze — BCG VACCINE SSI, držitele rozhodnutí o registraci Statens Sérum Institut, Copenhagen, Dánsko, reg. č. 59/533/00-C. Na základě žádosti držitele rozhodnutí o registraci tohoto léčivého přípravku však byla registrace zrušena ke dni 31. 5. 2013… Vzhledem k tomu, že výrobce, Statens Sérum Institut, Copenhagen, Dánsko, neobnovil dodávky BCG VACCINE SSI do České republiky, byla ustavena pracovní skupina složená ze zástupců orgánu ochrany veřejného zdraví a odboru farmacie (MZ ČR), odborné společnosti (ČPFS ČLS JEP), zástupců zdravotních pojišťoven, Státního ústavu pro kontrolu léčiv a distributorů, za účelem zajištění dodávek alternativního léčivého přípravku k očkování proti tuberkulóze. Pracovní skupina přijala v souladu s odborným stanoviskem ČPFS ČLS JEP rozhodnutí zajistit pro Českou republiku předmětný přípravek… Předmětný přípravek obsahuje jako léčivou látku živé oslabené bakterie pocházející z kultury bakterií BCG (Bacillus Calmette Guerin), dílčí kmen Moreau. Vakcína je určena k preventivnímu očkování proti tuberkulóze u dětí a mladistvých; omezení pro rizikové skupiny jedinců je definováno přímo v souhrnu údajů o přípravku a příbalové informaci.

Druhé rozhodnutí se týká jiného léčivého přípravku:

V České republice byl registrován TUBERCULIN… Na základě žádosti držitele rozhodnutí o registraci tohoto léčivého přípravku však byla registrace zrušena ke dni 9. 10. 2013. TUBERCULIN PPD RT 23 SSI se používal pro diagnostické účely. Mantouxova zkouška s Tuberculinem je uznávaný způsob zjištění, zda byl jedinec infikován Mycobacterium tuberculosis. V České republice není registrován žádný jiný přípravek, který by mohl Tuberculin pro provedení Mantoux testu nahradit. Alternativně se používá Quantíferonový test, který je finančně výrazně náročnější a není zcela vhodný pro malé děti z důvodu potřeby relativně velkého množství krve. Z výše uvedeného důvodu je třeba zajistit dostupnost Tuberculinu pro diagnostické účely na území České republiky… Předmětný přípravek obsahuje jako léčivou látku Tuberculini derivátům proteinosum purificatum. Tuberculin je určen k intradermálnímu podání (I. D.) v dávce 0.1 ml (standardní klinická dávka je 5 TU/0.1m1) pro Mantoux test k diagnostice a diferenciální diagnostice tuberkulózy, časné detekci tuberkulózy u dětí, screeningu infekcí M. tuberculosis nebo atypickými mycobakterii aj.

Proč právě teď tak urgentně potřebujeme něco k diagnostice tubery u hažartů (očkování se řešilo podobně i dřív, to samo o sobě není zvláštní postup, podivné jsou ty testy), to mi není jasný a rozhodně si jako správná kultivovaná a postgraduálně vzdělaná občanka tahleta rozhodnutí MZ vůbec s ničím nespojuju a nedělám žádné závěry, nicméně na okraj konstatuju, že jsem ráda, že moje děti nenavštěvují základní školu, kde se tak razantně zvýšil počet cizinců s bůhvíjakým zdravotním stavem. A už vůbec o ničem nedumám, když čtu třeba zde tuto informaci:

„About 1,000 children in Ukraine get tuberculosis a year, unfortunately 10 of them we lose from this disease,“ – said Deputy Chairman of the Ukrainian Association of People with Tuberculosis „Stronger than TB“ Olena Fedorovska during a conference at the news agency Ukrinform. According to her, the WHO in 2017 drew attention to childhood tuberculosis, because in countries with high levels of tuberculosis infection with Mycobacterium tuberculosis occurs in childhood. These facts confirm the need to control latent tuberculosis infection, as it is children who are indicators of the spread of tuberculosis.

Přitom z českého Registru tuberkulózy vyplývá, že dosud nebyla TBC v ČR prakticky problémem, tedy až na zahraniční dělníky jistě ne z Ukrajiny, ale z nějakých jiných fuj fuj států, které se příkladně nestarají o zdravotní péči pro své lidi:

Vidíme to na pacientech, kteří k nám přicházejí z velkých závodů. Je evidentní, že člověk si musel nemoc v sobě nést, už když přicházel do České republiky,“ doplňuje Martina Vašáková, přednostka Pneumologické kliniky Thomayerovy nemocnice v Praze... Z celkových 380 pacientů nakažených tuberkulózou jich je 126, tedy rovná třetina, z ciziny – 35 je z Ukrajiny, 18 ze Slovenska, 13 z Rumunska a deset z Vietnamu. Spalničky a TBC jsou nejviditelnější příklady. Obava je ale i před nosiči záškrtu a meningokoků,“ poukazuje epidemiolog Rastislav Maďar na další infekce, které se k nám mohou dostávat od nedostatečně vyšetřených pracovníků ze zahraničí.

Maďar, Vašáková, Šonka! To jsou přece ti „vodborníci“, měli bychom jim rozhodně naslouchat!

No, ale zpět k nebohým dětem a ročence o TBC. Např. v roce 2020 se v ročence píše:

Výskyt TBC je mnohem častější u mužů než u žen (muži tvoří více než 67 % případů). Nejčastěji byly v roce 2020 mezi pacienty evidovány osoby ve věku 30–54 let. Relativně vzhledem k počtu obyvatel bylo nejvíce případů u mužů zaznamenáno ve věku 60–64 let a 80–84 let a u žen ve věku 30–34 let a nad 90 let. Oproti roku 2019 poklesl počet nemocných v nižším věku. Počet pacientů mladších 20 let byl v roce 2020 5 (o 8 méně než v roce 2019), počet pacientů ve věku 20–29 let se snížil na 33 (o 14 případů méně než v roce 2019). Děti ve věku 0–14 let byly 2 (o 2 případy méně než v předchozím roce), z toho 1 ve věku 0–4 roky a 1 ve věku 10–14 let.

Chce nám snad ministr namluvit, že kvůli 2 (slovy dvěma!), a třeba v roce 2019 čtyřem, v roce 2018 pěti, českým harantům se musí řešit speciální test? Haha.

Víte co, nespoléhejte na zrůdu jménem stát, té je fuk, zda žijete či umíráte, přibalte dětem na svačinu do školní aktovky nějaké vitamíny, budou imunitu ještě potřebovat. Ještě lépe uděláte, když je necháte doma. ve škole stejně nic dobrého nepochytí.

Vláda slibuje pro rok 2023 další statisíce Ukrajinců

Dívám se zase na eKlep a je tam aktualizovaný návrh zákona, kterým se novelizuje Lex Ukrajina.

V důvodové zprávě jsme narazila na tento text:

Navrhovaná úprava reaguje na předpoklad, že v souvislosti v probíhající agresí Ruské federace na Ukrajině může v průběhu prvního pololetí roku 2023 na území České republiky přicestovat statisíce vysídlených obyvatel Ukrajiny.

Co tím sakra Fiala a kol. chce naznačit? Že se můžeme těšit na další obyvatele nejzkorumpovanější země Evropy prolezlé TBC, HIV a dalšími parádními chorobami?

Neuvěřitelné je, že tato část důvodové zprávy pokračuje následovně:

Tato skutečnost může představovat zásadní nápor na tuzemský zdravotní systém. Z tohoto důvodu je nezbytné vytvořit dočasné mechanismy posilující racionalizaci poskytování zdravotní péče za těchto okolností, a to v co nejkratším čase a na místech, kde by dosud standardními prostředky nemohla být v takto krátkém čase poskytována.

Návrh tak má zajistit možnost zajištění ambulantní péče těmto osobám i s tím záměrem, aby nedocházelo k přehlcení zdravotnických zařízení, ordinací praktických lékařů a ambulantních specialistů v případě, že by museli tuto péči vyhledávat ve zdravotnických zařízeních. Účelem navrhované právní úpravy je vytvoření sítě míst prvního kontaktu pro pacienty z výše uvedeného důvodu se dočasně zdržující na území České republiky. Tato pracoviště se budou nacházet mimo zdravotnická zařízení zejména v místech dočasného ubytování těchto osob a budou sloužit jako místa poskytování základní zdravotní péče těmto pacientům…

Péče poskytována na těchto místech nebude nahrazovat péči ve zdravotnických zařízeních; bude-li vyžadovat zdravotní stav pacienta péči, kterou lze poskytnout pouze ve zdravotnickém zařízení, poskytovatel poskytující péči na tomto místě učiní všechny potřebné kroky k alokaci takového pacienta do vhodného zdravotnického zařízení ambulantní, jednodenní nebo lůžkové péče.

WTF? Jaký nápor na systém? Ten přece slouží českým občanům a ne kdekomu. Proč prostě vláda konečně neřekne, že konec šmytec, už nepřijímáme žádné cizí občany, protože už jsme úplně vybrakovaní?

Dále si můžete prohlédnout moc pěknou a obveselující tabulku:

Nejvtipnější je, že ve stejné důvodové zprávě si můžete přečíst v kapitole s názvem „Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky a sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí“:

Celkově lze tedy předpokládat měsíční náklady na úrovni cca 900 – 970 mil. Kč.

Já jen čekám tomhle tom bláznivém právním guláši, kdy se konečně ministrovi zdravotnictví podaří prosadit novelu, která umožní, aby nás „léčili“ ukrajinští lékaři bez titulu, resp. s tituly koupenými na černém trhu, který na Ukrajině báječně kvete. Nevím, jak dlouho Kubek ještě zvládne držet pozice…

Tak co, jak se cítíte? Těšíte se na další pokračování téhleté komedie? Hlavně se modlete, abyste byli zdraví. Soupeřit o lůžko v nemocnici nebo o vzdělaného českého lékaře (a taky antibiotika nebo jiné léky) se statisíci (nebo už milionem?) nových spoluobčanů s nejrůznějšími zajímavými bacily asi zase taková prča nebude.

Právníci na venkově 23: Za svobodu se platí životem

„I had a cat named Snowball, she died, she died! Mom said she was sleeping, she lied, she lied! Why, oh why is my cat dead?“ Lisa Simpson

Během covidu i dnes má každý plnou pusu svobody, já sama jsem to tak měla. Každý by si chtěl dělat, co je mu libo, ale následky, které s sebou svobodné rozhodování nese, snese málokdo. Podle mého názoru se jedná jen o spoustu řečí a skutek ve skutečnosti u většiny utek´. Být svobodný totiž zdaleka neznamená jen čerpat výhody, bavit se a užívat si, co to jde. Ve skutečnosti je svoboda neuvěřitelná dřina a řehole, protože si za všechno, co se vám přihodí, můžete sami a není na koho to špatné svést.

Aktuálně mne svoboda, kterou jsem darovala milovaným kočičkám, učinila velmi nešťastnou. Včera jsem totiž po hodinovém hledání ztracené číčy za svitu čelovky narazili už jen na její studené ztuhlé a krvavé tělíčko. Svoboda ji stála asi při střetu s autem život. Ano, žila život diametrálně odlišný od toho, kdy byla uvězněna v miniaturním bezpečném bytě v centru Brně, mohla lovit myši, mohla lézt po stromech, mohla skákat po kládách a mohla skotačit v trávě a chytat mouchy. Mohla cokoliv, ale její život skončil o mnoho let dřív, než by musel, kdyby ležela přežraná na polštářích a její rajón by čítal 60 metrů čtverečních.

Tu kočku jsem milovala, byla milá i zlá, byla hodná i zákeřná, byla rozmazlená a panovačná, byla drzá a vlezla všude, syčela a škrábala, ráno otravovala a její chlupy tu s námi budou ještě mnoho let, ale všem nám moc chybí. její parťačka je celá pryč z toho, že je sama. Ven ji nechce, zalezla pod postel a po kočičím způsobu roní slzy.

Já hledám novou kočku a doufám, že bude aspoň z poloviny tak otřesná jako ta původní. Že bude pořád mňančet a prudit a lézt po stole a ujídat z talířů a že ji budu milovat jako tu původní.

Až uvidíte kočku sraženou autem u silnice, myslete na to, že přesně tohle je cena, kterou musíte zaplatit za skutečnou svobodu. Není možné mít bezpečí a svobodu zároveň. Jedno vylučuje druhé. Jste opravdu ochotni platit nebo jen kecáte? Já si mnohdy říkám, že jenom tak plácám a ve skutečnosti bych dala za jistotu život.

P. S.: Milovaná číčo, snad jsi v kočičím nebi a snad to moc nebolelo.

Všechny texty série „Právníci na venkově“ najdete zde.

Když Kubek bojuje za dobrou věc – i za vás!

Každý člověk má samozřejmě naprosto jasno v tom, kdo je zlý a kdo špatný a toto hodnocení se odvíjí jedině od toho, jestli s dotyčným souhlasíme nebo ne, pokud jde o názory, protože my sami děláme všechno nejlíp. Jenže ono to není vůbec tak jednoduché! Názorů má totiž každý na rozdávání a dost těžko se lze ztotožnit se vším, co dělá ten druhý. Dnes jsem si opět uvědomila, jak ošidné je takové vnímání světa tam venku, když jsem si v eKlepu prohlížela připomínky k novele zákona o zdravotní péči.

Překvapením bylo, že nejzajímavější připomínky měla, držte se, Česká lékařská komora a onen dokument není podepsán nikým jiným než Kubkem. Nabízím vám výběr z nich:

Česká lékařská komora odmítá automatickou možnost vytvoření anonymizované či pseudonymizované zdravotnické dokumentace, s níž by mohlo být dále nakládáno v jiném režimu než se zdravotnickou dokumentací. I poskytnutí takto zpracované dokumentace, která neobsahuje prvky, z nichž by bylo možno identifikovat konkrétního pacienta, by měl předcházet souhlas pacienta. Ostatně takto se postupuje i dle současné platné právní úpravy a tento proces, kdy pacient dává s poskytnutím anonymizovaných informací o svém zdravotním stavu výslovný souhlas ke konkrétnímu účelu, zpravidla vědeckému či farmaceutickému výzkumu. Pokud by předmětné ustanovení mělo být přijato, mělo by být jasně doplněno o rozsah účelů, k nimž lze anonymizovaná citlivá data a v jakém rozsahu použít. Současně by měla být zachována povinnost udělení předchozí souhlasu pacienta s tímto postupem.

Česká lékařská komora zcela kategoricky odmítá navrhované znění, které rozšiřuje okruh oprávněných subjektů, jež mohou nahlížet do zdravotnické dokumentace bez souhlasu pacienta. Předně je potřeba zcela odmítnout návrh, který by umožňoval na základě zákonného zmocnění nahlížení do zdravotnické dokumentace osobám, které nedisponují způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání. V daném případě neexistuje žádný právní důvod, ani právní zájem, který by takto nekontrolovatelně rozšiřoval okruh oprávněných subjektů, a to i v případě, kdy zaměstnavatel poskytuje zdravotní služby na základě oprávnění k poskytování zdravotních služeb… Subjekt osobních údajů, pacient, má vždy plné právo vědět, kdo může nahlížet do jeho zdravotnické dokumentace v souladu s platnou právní úpravou, přičemž navrhované znění je natolik neurčité a zahrnuje i právo zaměstnanců koncernu nahlížet do zdravotnické dokumentace pacienta bez jeho souhlasu, což v konečném důsledku vede téměř k neomezenému přístupu zaměstnanců do zdravotnické dokumentace pacienta, a to bez ohledu na skutečnost, zda disponují způsobilostí k výkonu lékařského povolání či nikoliv.

Byť se v návrhu jedná toliko o možnost nabídnout archívu zdravotnickou dokumentaci k výběru archiválií, považuje Česká lékařská komora zdravotnickou dokumentaci pacienta za institut sui generis, který z obsahového hlediska těžko může bez příslušné anonymizace či souhlasu pacienta tvořit dokument, který by svou podstatou spadal mezi archiválie. V tomto ohledu je nutno postupovat dle platné právní úpravy, jejímž obsahem je nejen povinná mlčenlivost, ale i ochrana osobních a citlivých údajů. Předpokladem, pro přístup zaměstnanců archívu by byla anonymizace zdravotnické dokumentace, a to s předchozím souhlasem samotného pacienta, případně poskytnutí kopie zdravotnické dokumentace, opět pouze s předchozím prokazatelným souhlasem subjektu osobních a citlivých údajů, tedy pacienta. České lékařská komora považuje tento postup za další administrativní zátěž, kdy je nutno zohlednit i stávající kapacity lékařů a jejich vytíženost, jež by měla být vedena naopak cestou snížení nadbytečných administrativních činností

Tak vidíte… věci holt nebyly, nejsou a nikdy nebudou černobílé… v tom je ostatně možná poetika našich životů, že se pořád něco děje a nikdy není možné zaujmout konečné stanovisko.

P. S.: Je to taky v podstatě jen ČLK, kdo soustavně mnoho let bojuje za to, aby u nás nemohli „léčit“ nedoukové z Ukrajiny s falešnými protekcí získanými lékařskými tituly a ubližovat pacientům. I toto je mimořádně zajímavý fakt – ať už ČLK svým postupem sleduje cokoliv, de facto hájí zájmy nás všech líp než kdo jiný.

Předchozí válečné novely Ústavy

Že se mi kvůli lhářce Hamplové vážně otvírá kudla v kapse a že se nekonečně stydím, že jsem taky právnička, to víte. Tahleta zlá a prohnaná ženská, která si nemá co vyčítat s Láskou, Fialou a jinými podvraťáky, kteří jen hledají plnější koryto, aktuálně děsí národ tímto báchořením:

Z tohoto postu většina právně nevzdělaných lidí dovodila, že modře vyznačené jsou navrhované změny Ústavy a že to tu nikdy nebylo.

Ve skutečnosti je relevantní změnou celé písmeno d) v odstavci 4. Neříkám, že to není nebezpečná změna, skrýt se pod ni dá leccos a státu může věřit jen úplný blbec. To je ale něco docela jiného než úmyslné lhaní s cílem nalákat další důvěřivé vyděšené lidi.

Dále se v odst. 5 mění jednotné číslo na množné: jde o ty přelety a průjezdy. To je taky změna hodna povšimnutí.

Hamplová ale především tak nějak zapomíná, že tahleta novela Ústavy je v pořadí třetím pokusem prakticky o totéž. Tváří se, jako by s tím přišli globalisti až teď a předtím byl svět v pořádku a růžovoučký. Hlavním cílem je evidentně manipulace davu (má slušný dopad) směrem k volbě toho pravého estébáka, který jistě na rozdíl od toho druhého estébáka – komoušského zeleného mozku nepovede zemi do války (a tomu všichni po covidu svorně věříme).

Když to vidím, říkám si, že je třeba mému skrovnému publiku připomenout, o jaké novely šlo v předchozích volebních obdobích a kdo za nimi stál. Třeba ta moje snah k něčemu nakonec povede a aspoň někdo další pochopí, že politikové nejsou spása a že jim nemá dávat hlas.

První pokus o novelu proběhl v 7. volebním období, šlo o tisk 956, kdy návrh předložila skupina poslanců: Jana Černochová, Ivan Gabal, Jan Hamáček, David Kádner, Martin Stropnický, Marek Ženíšek. Touto novelou se měly vládě dát v podstatě neomezené pravomoci (kam se hrabe ta dnešní novela).

Druhá novela z 8. volebního období, sněmovní tisk 557, je z dílny těchto poslanců: Jana Černochová, Andrej Babiš, Jan Hamáček, Petr Fiala, Pavel Žáček, Marek Benda, Marek Výborný, Pavel Bělobrádek, Pavel Růžička, Karla Šlechtová, Zbyněk Stanjura, Pavel Blažek, Josef Hájek, Josef Bělica, Marek Novák, Jaroslav Bžoch, Robert Králíček, Miloslav Janulík, Roman Kubíček, Taťána Malá, Monika Oborná, Jan Richter, Patrik Nacher, Aleš Juchelka, Ivan Jáč, Jiří Strýček, Stanislav Fridrich, Milan Pour, Přemysl Mališ, Petr Sadovský, Barbora Kořanová, Jan Řehounek, Michal Ratiborský, Zuzana Ožanová, Kamal Farhan, David Štolpa, Petr Vrána, Petr Venhoda, Pavel Staněk, Milan Feranec, Adam Kalous, Radek Zlesák, Monika Červíčková, Jiří Mašek, Milan Hnilička, Jiří Bláha, Lenka Dražilová, Andrea Babišová, David Pražák, Andrea Brzobohatá, Adam Vojtěch, Vít Rakušan, Věra Kovářová, Jan Farský, Petr Gazdík, Jana Krutáková, Martin Kupka, Petr Bendl, Bohuslav Svoboda, Ivan Adamec, Jan Bauer, Karel Krejza, Ilona Mauritzová, Martin Baxa, Jan Zahradník, Vojtěch Munzar, Jan Chvojka.

Bylo to totéž co v předchozím období v bledě modrém. Odst. 4 čl. 43 měl být novelizován o dost drsněji než teď, žádné limity v podobě bodů a) – d):

Vláda rozhoduje o vyslání ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky a o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky, a to nejdéle na dobu 60 dnů.

Takže co přesně jak tak pobuřujícího na té aktuální novele a jak to vyřeší volba Babiše? Nijak, i když by Babiš samozřejmě byl lepším prezidentem, vzhledem k tomu, že nějaký asi být musí, dokud to lidi budou chtít. Je s ním totiž nekonečná sranda na rozdíl od toho trapného suchého fousáče, který má v hlavě jen rozkazy a válčení. Na tom není vtipného lautr nic.

Takže tak. Každý, kdo věří jakémukoliv politikovi nebo komukoliv, kdo mu slibuje nekonečné dobro, ať už jde o estébácké kandidáty na prezidenty, senátorky amazonky, právníky roku nebo třeba pány s brejličkama, je prostě idiot. K tomu už se nedá ani nic jiného říct. Jediný, komu můžete věřit a kdo může změnit situaci, ve které jste, je ten, koho vidíte ráno v zrcadle. i když to většinou nebývá pěkný pohled, musíte mu důvěřovat.

ÚS: obce musí jednat jen ve prospěch svých občanů, nikoliv jiných subjektů

Právě se připravuju na seminář, který bychom měli lektorovat. týká se obecní samosprávy, zasedání zastupitelstev a usnesení orgánů obce. Při této i jiné své práci narážím častokrát na rozhodnutí Ústavního soudu a mnohdy se směju, až se za břicho popadám, nad prolhaností našich ústavních soudců. Také proto mi přijde mimořádně komické, má-li někdo obavu z toho, jakéže ústavní soudce by jmenoval jeden nebo druhý estébák – je to totiž úplně jedno, vždycky, za každého režimu, jsou soudci ti největší parchanti ze všech. Stačí si vzpomenout, kdybyste měli pochybnosti, kdo poslal Miladu Horákovou na šibenici nebo kdo posvětil všechna covidová zvěrstva.

Dnes mne mimořádně pobavil tento názor Ústavního soudu:

Je vyloučeno, aby obec jakožto územní společenství občanů majících právo na samosprávu (článek 100 odst. 1 Ústavy) a jsoucí veřejnoprávní korporací (článek 101 odst. 3 Ústavy) hospodařila s jí vlastněným majetkem prostřednictvím svých volených orgánů tak, že by na prvý pohled pochybným charakterem tohoto hospodaření podlamovala důvěru občanů, kteří obec tvoří, v to, že její správa je správou ve prospěch obce, a nikoliv ve prospěch jiných subjektů. Samostatné spravování obce zastupitelstvem (článek 101 odst. 1 Ústavy) neznamená, že by zvolené zastupitelstvo a představitelé obce stáli nad společenstvím těch, kteří je k výkonu samosprávy zvolili. Ti, kdo obec spravují, neměli by ztratit ani na okamžik ze zřetele, že nejsou majiteli obce a že správa obce není poručníkováním těch, kteří obec tvoří. Vymkne-li se správa obce z těchto ústavních mantinelů, pak byť by i byla formálně ve shodě se zákonem, nelze jí přiznat soudní ochranu; je naopak úkolem soudů, aby takové ve své podstatě proti skutečné samosprávě namířené, a tudíž protiústavní chování zastupitelstva neaprobovaly. (Nález sp. zn. IV. ÚS 1167/11)

Hahahahahahaha!

To snad ani nemůže být myšleno vážně. Představte si totiž, že by nějaký občan podal stížnost na to, že aktuální vládní koalice zasahuje do jeho práv vším tím, co činí – od blouznivého rozhazování za Ukrajince po nakazování toho, co si smíte myslet. Představte si, že by se někdo bránil tomu, že se k němu vláda chová jako k nevolníkovi, který se nesmí ani volně pohybovat. To by Ústavní soud na tuhletu svoji smyšlenku hned zapomněl (a taky to udělal) a vytáhl by jak Houdini z klobouku nové mantry, které by vládu adorovaly a podpořily. To, co říkali dřív, by bylo rázem zapomenuto a překrouceno.

Za mě je to jen další důkaz toho, že právní stát a demokracie jsou jen teoretické koncepty určené k ovládání mas, aby ty si myslely, že snad něco ovlivňují a dokonce mají svobody a práva zaručená ústavním pořádkem… prostě nové náboženství, nic jiného. Demokracii a Boha nikdy nespatříte, ale můžete v ně slepě věřit.

Poslanci nemusí narukovat, víte to?

V eKlepu je upravený materiál nazvaný „návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti obrany“. V kombinaci s válečnou novelou ústavního pořádku a komunistickým vojenským bezpáteřníkem na postu vrchního velitele ozbrojených sil to vypadá celkem zábavně, řekla bych.

Tak třeba zákon o ozbrojených silách má rozšiřovat možnosti operačního nasazení, kterým se nově bude rozumět (nové jsou body c) a d):

a) použití ozbrojených sil při obraně České republiky proti vnějšímu napadení,

b) plnění úkolů ozbrojených sil v prostředí ozbrojeného konfliktu nebo v prostředí ohroženém bojovou činností,

c) použití ozbrojených sil při jiných závažných situacích ohrožujících bezpečnost České republiky mimo její území, nebo

d) plnění úkolů ozbrojených sil při jiných závažných situacích ohrožujících životy, zdraví, značné majetkové hodnoty nebo životní prostředí.

Zajímavý je důraz, který se klade na vojenskou drážní dopravu, dokonce se mají vypravovat jakési mimořádné vlaky. Určitě jde jen o to, že zelené mozky prostě milují mašinky.

Vojenský vlak je vlak složený z vojenských drážních vozidel nebo z drážních vozidel provozovatele drážní přepravy určený k zabezpečení vojenské dopravy; mimořádný vojenský vlak je vojenský vlak zavedený v obecném zájmu k zajištění vojenské dopravy mimořádného významu.

Co se proboha může rozumět pod pojmy „vojenská doprava mimořádného významu“ a jak chápou zelené mozky veřejný zájem? Po zkušenostech, kdy ti drahocenní vojáci stáli málem se samopaly na hranicích okresů a střežili ty zlé a špatné občany, aby náhodou někam nejeli bez důvodu to raději vědět nechci…

Další zajímavá věc je, že se rozšiřují místa, kde se můžou vojáci cvičit. Nově to má být takto (přidává se vytučněné):

 Výcvik vojáků se uskutečňuje ve vojenských objektech, vojenských újezdech, vojenských útvarech, vojenských zařízeních, vojenských školách a na pozemcích, v prostorech nebo stavbách, se kterými jsou příslušné hospodařit příspěvková organizace nebo státní podnik, u kterých vykonává funkci zřizovatele nebo zakladatele ministerstvo. Mimo tyto prostory se může výcvik konat pouze ve výjimečných případech, je-li to nezbytné k plnění úkolů ozbrojených sil.

Opět velmi široké oprávnění v podobě slov „je-li to nezbytné“… to může být cokoliv.

Mění se i branný zákon, ve kterém se rovněž škrtá a doplňuje. Asi bych si dávala lepší pozor na syny, protože se zavádí jakési „předurčení pro doplnění ozbrojených sil.“ Je to dobrovolné, ale znáte to, když ptáčky lapají, pěkně jim zpívají. Znáte díl Simpsonů, ve kterém námořnictvo loví brance na základní škole ( New Kids on the Blecch)? Docela dobrý a ne příliš vzdálený pravdě. Podívejte se na klip chlapecké kapely, je to vtipné – děti jsou skrze něj podvědomě lákány k mariňákům (Join the Navy!).

Kdyby kluk přišel s tím, že chce sloužit tomuto proklatému státu roztáčet válečný mlejnek na maso, musela bych ho, jak jsem jinak proti domácímu brachiálnímu násilí, ztřískat, že by ho už do armády ani nechtěli.

Pojďme ale zpět k novele. Takový předurčený voják (Jako k čemu předurčený, ptám se – zdechnout na frontě do tří dnů jako za první světové, která byla taky zvráceným dílem států?) musí pak poslechnout mimořádné opatření a nastoupit k vojenskému cvičení:

Na základě vyhodnocení rizik ohrožení státu, která mohou být příčinou ozbrojeného konfliktu, vláda v mimořádném opatření stanoví povinnost předurčenému vojákovi v záloze na základě povolávacího rozkazu nastoupit podle potřeb ozbrojených sil výkon vojenského cvičení v celkové délce do 12 týdnů.

Obzvláště humorné je v tom všem válečném běsnění, kdy každý člen vlády a poslanec a podobně vykřikuje, jak musíme bojovat spolu s Ukrajinci, kteří prý bojují za tu naši svobodu, že právě ti, kdo nejvíc štvou do války, by v případě skutečného konfliktu vůbec nikam nemuseli a zůstali by zalezlí za pecí, odkud by na svých tabletech pozorovali, jak poddaní umírají. Kde jsou časy Jana lucemburského, že?

Novelizované (doplňují se ti poslanci Evropského parlamentu) je i ustanovení, že povolávacímu rozkazu se bez problémů vyhnou:

  • poslanci a senátoři Parlamentu,
  • poslanci Evropského parlamentu,
  • členové vlády, soudci Ústavního soudu,
  • prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu,
  • členové bankovní rady České národní banky,
  • občané ve funkcích s diplomatickými a konzulárními výsadami a imunitami,
  • hejtmani krajů, primátor hlavního města Prahy, ředitelé krajských úřadů a ředitel Magistrátu hlavního města Prahy.

Narukovat nemusí ani policajti nebo černí šerifové. Nějak se holt musíte poslušným, kteří drží režim u moci, odměnit.

Taky čumíte jak puci, že tihleti nýmandi a největší hajzlíci za vlast bojovat nemusí, i když vaše dítě klidně zdechnut někam do nesmyslné války pošlou? To asi proto, že pro ni dělají už tak dost během své služby lidu, že. Kdo by po nich mohl chtít ještě něco dalšího! Sakra, tak to stojí za to bejt politik, to vám povím! Měla jsem se víc snažit, víc lhát, víc ubližovat a víc podvádět a mohla jsem být ve vatě.

Vím, že třeba ústavní soudci jsou banda starejch odpornejch plesnivejch dědků, ti by už nešli bojovat tak jako tak, ale přesně tihleti parchanti pak budou odmítat ústavní stížnosti lidí, kteří odmítli kvůli svědomí narukovat s tím, že to je možné, jen když jde o skutečně doložené přesvědčení, což bohužel v tom konkrétním případě dotyčný odmítač rozhodně neměl…

Blábolů je v těch novelách vojenských zákonů ještě dost, ale já už nemám na právní předpisy tohodle všivýho státu náladu. Pánové nahoře, víte, co? Jděte si válčit sami a vaši věrní s vámi, mě nechte být, já tuhle republiku z duše nenávidím, nepovažuju i za vlast ani za nic dobrého a pro její obranu bych ani nezvedla oči od mobilu. Ať ji klidně vezme čert a vás všechny s ní. Kapišto?

P. S.: Hrdinové ze Státní veterinární správy v tichosti pokračují v likvidaci slepic a hledání nových a nových ohnisek „ptačí chřipky“. Ale o tomto veselém tématu zase jindy.

Ten můj je nejvíc estébák a víc to nejde!

„Generál Petr Pavel by státní vyznamenání dostat nepochybně měl. Nejen za své působení v armádě, ale hlavně za své postoje. Včetně toho, že se nikdy neskláněl před politiky, a říkal si své. Včetně názorů na migraci. Více takových chlapů by to chtělo. Kdyby kandidoval, volila bych ho za prezidenta.  Měl by přirozený respekt, před nikým by se neklaněl, a hájil barvy České republiky jako nikdo jiný. O tom jsem přesvědčena. Tedy za mne a od srdce – velké ano.S láskou Amazonka Jana v roce 2019

A teď, čáry máry fuk, otočit se jako kohout na báni:

„Rozhodně ne Petra Pavla. U toho je to přesně naopak – právě proto, že naivní není. Zato dost chytrý na to, aby nasedl vždy do správného vlaku, a pokud je třeba, přehodil výhybku. Současně je spojencem současné vlády a Bruselu, což obojí je pro Českou republiku pohroma. Ta by mohla být korunována ovlivněním složení Ústavního soudu, neboť je to prezident, kdo ústavní soudce jmenuje. A jako právnička vím, jak je nezávislost Ústavního soudu klíčová pro právní prostředí v zemi.“ S láskou Amazonka Jana v roce 2023 (zdroj FB prostorově výrazné bojovnice)

Hamplová je proslulá svou schopností měnit barvu jako chameleon podle toho, z čeho se zrovna dá něco vytřískat. O tom jsem se bohatě přesvědčila na vlastní kůži v době covidí, kdy lhala, až se jí od huby prášilo. Není však samotná, jak to tak čtu a slyším okolo sebe v těchto komických dnech, kdy probíhá zápas o to, kdo usedne na Hradě (nejlíp by bylo, kdybychom žádného prezidenta neměli – Zeman v úřadě nefungoval roky a vůbec nic se nestalo).

Přestože se do druhého kola dostali dva nachlup stejní staří ulhaní estébáci, s nulovou morálkou a kreditem, lidé zápasí na život a na smrt, aby přesvědčili druhý tábor o tom, že ten jejich estébák je lepší estébák. Když jsme byly se sestrou malé, často jsem se hádaly, kdo je blbější. Znáte to: Ty!, Ne, ty!, Ne, ty! Hádka končila zvoláním jedné z nás: Ty jsi nejblbější a víc to už nejde! A pak jsme si šly svorně hrát a zapomněly na to, co nás naštvalo.

Škoda, že podobným stylem nejde ukončit tyhlety zbytečné debaty.

Neznámý autor z internetu

Víte, já se prostě strašně divím, že těm, kdo se k volbám chystají, prostě nevadí dát svůj hlas, svoji vůli, svoji svobodu, něco tak drahocenného někomu takovému jako jsou tihleti dva prospěcháři.

Často teď přemýšlím o tom, že děti vychováváme úplně blbě. Vtloukáme jim do hlavy pravidla chování, která ale v praxi vůbec nefungují. Jedním z falešných tvrzení je, že se musí chovat slušně a nelhat a že když to dělat nebudou, přijdou negativní následky. Evidentně je to úplně jedno, protože na každičkém politikovi vidí, že mu projde jakákoliv lež. I když se v jeden čas klaní komunistům a slouží jim, může být kandidátem na prezidenta v tzv. demokracii, pro kterého jsou voliči ochotni jako pro morální ikonu a mravní maják udělat cokoliv.

Dětem teď říkám: Důležitý je se nebát, dělat tak, aby vás nikdo nechytil a když vás přistihnou, nestydět se a být dost asertivní. To je jediná cesta k úspěchu, jinak dopadnete jako vaši chudí rodiče, a to nechcete. Zkrátka: drzé čelo lepší než poplužní dvůr.

Já sama nejsem znechucena z kandidátů na prezidenta, jakkoliv jsou to oba estébácké svině, ale z těch, kdo tomu nebo onomu dají hlas. Že vás to baví, se takto ponižovat a legitimizovat to divadýlko, když nemusíte!

Právníci na venkově 22: Mámo, táto, v komoře je myš!

Tak nás postihlo další vesnické prokletí – myš v domácnosti. Že mi žerou tyhlety šedivé bestie zásoby v nové staré barabizně, to bych jim odpustila, chápu, že je to aktuálně myší království, když tam nežijeme. Že jsou ale tak drzé a vetřou se do domu obývaného dvěma kočkami a německým pinčem, kterého lidé chovali právě kvůli myšilovným schopnostem, to mi pěkně brnká na nervy. Naše kočky ve skutečnosti myši neodpuzují, ale naopak je domů ještě ke všemu nosí! Uloví je a pak se přijdou pochlubit a když nedáváme dost pozor, abychom je vyhnali tam, kam s něčím tak odporným patří, pronesou (občas ještě živou) kořist dovnitř, aby si s ní náležitě pohrály, než jí ukousnou hlavu.

Situaci momentálně komplikuje fakt, že se ta smradlavá výrobkyně bobků usalašila ve špajzu. Strašné! Kdyby byla vyhladovělá, určitě by skočila do obyčejně nastražené pastičky a byl by klid. Teď ale musím ještě vymýšlet, jakou dobrotu jí nastražím, aby nemohla odolat. Co může sakra šmakovat myším? Jako člověk z paneláku nevím, přemýšlím, co ji asi tak nabízela babička (Ta ale hlavně neměla kočky, které by dům obohacovaly o nevítané přivandrovalce, takže ji nejspíš takové starosti moc netrápily a do sklepa jednoduše nasypala jed. S ničím se moc nepárala.). Hledám v radách z Receptáře…. Aha! A tak zatímco David jel do sousední vesnice pro pasti, já krájím chléb a smažím ho na špeku, aby neodolatelně voněl a myš nebo myšák byli ochotni za jednou sousto položit život. Tak se přece na živé tvory musí! Naslibovat hory doly a pak drsně seknout, copak jsem se ještě nic o světě tam venku nenaučila?

Všechny potraviny v komoře jsem pečlivě uzavřela do krabiček nebo do sáčků a zbytek nacpala do lednice, aby k nim hlodavec nemohl a nezbude mi, než čekat, zda pružina v pasti zlomí či nezlomí myši vaz.

Na druhou stranu, co je jedna jediná myšička proti statisícům potkanů v Novém Kyjevě nebo v Novém Yorku . Když to tak čtu, uvědomuju si, že myši jsou vlastně celkem fajn zvířátka.

Všechny texty série „Právníci na venkově“ najdete zde.

« Starší příspěvky Novější příspěvky »