Pokud jde o covid, soudci se v 99,99999% případů zachovali jako zbabělí ko*oti. S křížkem po funuse dnes NSS vydal přeci jen jedno zajímavější rozhodnutí. Týkalo se neodůvodněnosti zákazu chození do solárií, což zní na první poslech jako úplně zbytečný judikát (neb solária jsou k užitku asi jako žábě kudrlinka), ale není tomu tak. V rozsudku totiž najdeme jednu důležitou pasáž aaplikovatelnou na různé podobné případy.

Majitelka solária v návrhu na zrušení jednoho mimořádného opatření tvrdila, že její provoz byl v podstatě z hlediska virového bezpečný: nedocházelo ke kontaktu mezi lidmi a kabinky, kde se lidé „slunili“, byly vždy řádně dezinfikovány. Nemohlo se tedy stát, že by covid útočil tak zběsile, jako třeba při překročení hranic okresů, k přenosu nákazy bylo málo příležitostí a všechny babičky i dědečkové i všichni vyžraní spoluobčané, zrkátka tzv. zranitelní, nebyli vůbec solárii ohroženi.

Mimořádné oaptření ale šmahem zakázalo kde co a nelámalo si hlavu s tím, jestli solária jsou či nejsou činnosti epidemiologicky nebezpečné. To byl ale právě kámen úrazu:

NSS řekl:

V nyní posuzovaném případě napadené opatření obsahovalo obecné odůvodnění nutnosti přijetí opatření z důvodu pokračující epidemie nemoci COVID-19. Soud legitimnost obecného cíle opatření, kterým je ochrana veřejného zdraví, nijak nezpochybňuje. Nečiní tak nakonec ani navrhovatelka. Účelem bylo zajistit nezbytné podmínky pro zamezení dalšího šíření dané nákazy v České republice a eliminovat riziko zátěže zařízení poskytovatelů zdravotních služeb pacienty s nemocí COVID-19. V dané době byla dominantní varianta viru delta. Ta byla charakterizována vyšší transmisibilitou oproti předchozím variantám viru. Navrhovatelka však namítá, že provoz solárií není nijak epidemiologicky nebezpečný… Z právě uvedeného lze pouze dovodit, že odpůrce považoval zde uvedené provozy, včetně solárií, za epidemiologicky závažné, neboť v nich dochází k velmi úzkému fyzickému kontaktu mezi poskytovatelem a zákazníkem. Takové odůvodnění je však ve vztahu k soláriím nedostatečné. Je nutno připomenout, že podle § 3 odst. 1 pandemického zákona mimořádné opatření ministerstvo mohlo nařídit pouze v nezbytně nutném rozsahu a na nezbytně nutnou dobu… Při regulaci je třeba, aby byla zohledněna zvláštní povaha samotné aktivity a její rizikovost z epidemického hlediska. V tomto rozsudku konkrétně k omezení provozu welness center uvedl, že některá wellness centra nebo sauny jsou provozovány i na zcela individuálním základě, kdy jsou pronajímána jen jednotlivcům nebo malým uzavřeným skupinám. Pouze obecné odůvodnění míry rizika z důvodu větší koncentrace návštěvníků soud tedy považoval za nedostatečné.

NSS uzavřel věc následovně:

Odpůrce tedy nijak v odůvodnění mimořádného opatření nevysvětlil, jak úprava ve vztahu k soláriím dosahuje účelu omezení šíření epidemie.

Jistě by se našla řada jiných provozů, které byly během „pandemie“ naprosto hloupě omezovány (za mne všechny, ale na to soudy nikdy nepřistoupí, neb jsou plné bezpáteřních blbců, kteří nechtějí ani za nickousat ruku, jež je živí). Každopádně, kdyby blbouny nahoře ještě někdy napadlo všechno zavírat skrz virus, bude zajímavé tímto rozsudkem argumentovat.

Podle rozsudku NSS ze dne 15. 6. 2023, čj. 3 Ao 22/2021 – 83, dostupné na www.nssoud.cz