Na úřední desce NSS visí nový rozsudek týkající se slavného zablokování prapodivných webů Protiproud.cz, Prvnizprávy.cz, Aeronet.cz, Ceskobezcenzury.cz; Voxpopuliblog.cz, Czechfreepress.cz, Exanpro.cz a Skrytapravda.cz (osobně se modlím, abych tam nikdy nemusela nic číst a nechápu, že ty bláboly někdo bere vážně stejně jako dezinformační weby jako Seznamzprávy, novinky nebo Aktuálně).

Obsah rozhodnutí je docela zajímavý. Připomínám jen, že se jednalo o tzv. zásahovou žalobu a že NSS řešil kasační stížnost proti usnesení Městského soudu v Praze, který, jak jinak, když jde o covidí nebo ukrajinské záležitosti, poslal žalobce k šípku a držel basu s vládou.

V rozsudku NSS se dočteme:

Městský soud dospěl k závěru, že stěžovatelem napadené úkony správních orgánů nejsou pojmově zásahem správního orgánu ve smyslu § 82 s. ř. s., proto žalobu pro neodstranitelný nedostatek podmínek řízení dle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. odmítl.

Městský soud podotkl, že sám stěžovatel úkony orgánů veřejné moci označuje jako doporučení, případně jako stanovisko či instrukci. Zdůraznil, že doporučení představuje pouze určitý podnět orgánů veřejné moci, který adresát tohoto podnětu nemusí nikterak respektovat, a proto pouhé vydání doporučení nemůže být zásahem.

V daném případě bylo čistě na vůli správce domény CZ. NIC a na mobilních operátorech, zda nezávazné doporučení orgánů veřejné moci vyslyší či nikoli. Městský soud konstatoval, že žaloba neobsahuje nic, co by indikovalo veřejně mocenský (vrchnostenský) charakter předmětného doporučení; rozporované doporučení nemůže být pojmově zásahem. mén, resp. nic takového netvrdil, dovolával se pouze možnosti přijímat z dotčených internetových stránek informace.

Kvůli tomu, že podle MS nedošlo k zásahu do veřejných subjektivních práv, byla žaloba odmítnuta (nesplnění podmínky aktivní procesní legitimace).

NSS, který kasaci zamítl, řekl:

Jak zcela správně konstatoval již městský soud, pouze za situace, kdy by správní orgány zavazovaly třetí osoby k určitému postupu či by je varovaly před možnými negativními důsledky, pokud by doporučení nevyhověly, by soud mohl seznat, že se jedná o akt veřejné správy směřující proti jednotlivci, který je způsobilý zasáhnout sféru jeho práv a povinností. Žádný takovýto právní akt však stěžovatel neoznačuje; vyjma kusého konstatování o existenci zásahu, v žalobě nikterak podrobně neargumentoval splněním pojmových znaků zásahu dle § 82 s. ř. s. Kromě podmínky, že se musí jednat o zásah související s činností správního orgánu v rámci jemu dané kompetence, je třeba, aby zásah směřoval přímo vůči stěžovateli; v daném případě však doporučení byla adresována subjektům od stěžovatele odlišným; byť lze připustit, že stěžovatel by mohl (za předpokladu, že by se skutečně pojmově o zásah jednalo) být dotčen zprostředkovaně.

Samotná doporučení (tvrzený zásah) nesměřovala přímo proti stěžovateli, stěžovatel nebyl provozovatelem předmětných domén, resp. nic takového netvrdil, dovolával se pouze (ne)možnosti přijímat z dotčených internetových stránek informace. Nejvyšší správní soud souhlasí s městským soudem, že i při respektování ústavním pořádkem zaručeného práva na informace, jakožto odrazu svobody projevu, nelze dovodit veřejné subjektivní právo jednotlivce na přijímání informací z konkrétní internetové stránky. Samotnými doporučeními, která stěžovatel napadá, nebylo stěžovateli právo na informace upřeno, neboť ze strany žalovaných nebylo vyhlášeno „informační embargo“ na všechny sdělovací či komunikační prostředky a informační kanály.

Osobně si myslím, že Ústavní soud a Nejvyšší správní soud daly vládě celkem jasné instrukce, jak řídit stát nikoliv jako firmu, ale jako absolutistickou monarchii, ve které kroky vlády nemusejí podléhat žádnému soudnímu přezkumu.

Důležité je jedno – aby byla vláda prozíravá a vydávala jen politická rozhodnutí, jako bylo vyhlášení všech nouzových stavů, anebo nezávazné pokyny, které si ale adresáti z různých příčin netroufnou nerespektovat. Pak je to sichr, že si stát může se svými poddanými dělat, co se mu zlíbí a soudy vždycky zavřou oči. Otroci si na takový postup budou moci stěžovat leda na hlavním nádraží nebo na lampárně.

Podle rozsudku NSS ze dne 9. 12. 2022, čj. 5 As 230/2022 – 66.