Nejvyšší správní soud opět rozhodoval o registraci náboženské společnosti. Tentokrát šlo o Cestu Guru Járy (před pár týdny o Konopnou církev). Podle NSS byl návrh na registraci zamítnut ministerstvem kultury po právu. Proč, na to se nyní podíváme.

Problematický sběr podpisů

Z rozsudku vyplývá, že podivně probíhal už samotný sběr podpisů (je jich třeba 300) k návrhu na registraci náboženské společnosti. Ministerstvo rozeslalo podepsaným dotazníky a z tohoto postupu vyplynulo, že bylo rozesláno „celkem 388 dotazníků, přičemž 70 z dotazovaných osob uvedlo, že se k Cestě Guru Járy nehlásí; z nich 27 napsalo, že se v jejich případě jedná o podvod, 15 sdělilo, že žádný podpisový arch nepodepsaly a 12 uvedlo, že byly uvedeny v omyl či jim byly sděleny nepravdivé skutečnosti. V reakci na tuto skutečnost podal žalovaný podnět Úřadu pro ochranu osobních údajů (dále jen „ÚOOÚ“) pro podezření z porušení zákona o ochraně osobních údajů. ÚOOÚ provedl u žalobců kontrolu, při níž zjistil několik porušení zákona o ochraně osobních údajů. Žalovaný tedy dospěl k závěru, že žalobci sice předložili podpisové archy s dostatečným počtem podpisů, při shromažďování podpisů však byl porušen zákon o ochraně osobních údajů.“

Šíření nenávisti vůči bývalým členům

Zajímavým aspektem řady nejrůznějších náboženství je šíření nenávisti k odpadlíkům a jejich zastrašování. Způsoby jednotlivých náboženství se liší od vyhlášení fatwy až po podivné metody stoupenců Guru Járy, kteří zvolili modernější šikanu – šíření pomlouvačných článků a zveřejňování intimních fotografií bývalých členek. K závěru o tom, že Cesta Guru Járy svou činností šíří a rozněcuje nenávist a nesnášenlivost vůči některým svým bývalým stoupencům, žalovaný dospěl na základě znaleckého posudku doc. Vojtíška, dále na základě webových stránek www.cestagurujary.cz a vycházel rovněž z rozsudku Krajského soudu v Brně, resp. Vrchního soudu v Olomouci.

Jak věc posoudil NSS

Nejvyšší správní soud nejprve připomněl obecná pravidla pro fungování církví a náboženských společností v sekulárním státu: „Dle § 5 zákona o církvích vznikat a vyvíjet činnost nemůže církev a náboženská společnost, jejíž učení nebo činnost sleduje porušení práva nebo dosažení nějakého cíle nezákonným způsobem, zejména pokud

a) popírá nebo omezuje osobní, politická nebo jiná práva fyzických osob pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání nebo sociální postavení,

b) rozněcuje nenávist a nesnášenlivost,

c) podporuje násilí nebo porušování právních předpisů,

d) závažně narušuje veřejnou mravnost, veřejný pořádek nebo veřejné zdraví,

e) omezuje osobní svobodu osob zejména tím, že využívá psychický nebo fyzický nátlak k vytvoření závislosti, která vede k fyzickému, psychickému nebo ekonomickému poškozování těchto osob nebo jejich rodinných příslušníků, k poškozování jejich sociálních vazeb včetně omezování psychického vývoje nezletilých nebo omezování jejich práva na vzdělání, nebo zabraňuje nezletilým přijmout zdravotní péči odpovídající zdravotním potřebám, nebo

f) je její učení utajováno vcelku nebo v některých částech, stejně jako organizační struktura církve a náboženské společnosti a vazby na zahraniční složky, je-li částí církve nebo náboženské společnosti působící mimo území České republiky.“

Bylo by jistě zajímavé se podívat na to, zda skutečně všechny náboženské společnosti a církve, které u nás působí, tyto podmínky skutečně splňují. Výsledky nezávislé analýzy by nás mohly překvapit.

Pojďme ale zpět ke Guru Járovi.

Pokud jde o ochranu osobních údajů, NSS v podstatě potvrdil to, co řeklo ministerstvo a Městský soud spolu s Úřadem pro ochranu osobních údajů. Guru Jára při sběru podpisů podle soudu nehrál férovou hru. Stejně tak NSS souhlasil s tím, že byla řádně posouzena otázka šíření nenávisti.

Zvláštním aspektem případu bylo, že zájemci o registraci Cesty Guru Járy vystoupili proti znalci, který měl dle nich říct o Guru Járovi, že je jako Hitler. NSS k tomu konstatoval: „Uvádějí-li stěžovatelé, že doc. Vojtíšek v minulosti přirovnával Jaroslava Dobeše k Adolfu Hitlerovi, nelze než uvést, že tím patrně poukazují na obsah článků, které předložili ve správním řízení a které obsahují přepis jakéhosi rozhovoru s doc. Vojtíškem. V tomto rozhovoru jmenovaný znalec konstatoval, že Jaroslav Dobeš je obklopen početnou skupinou svých následovníků, kteří ho utvrzují v dojmu jeho výjimečnosti, popsal dynamiku vzájemného vztahu mezi takovou charismatickou osobou a jejími příznivci a poukázal na to, že se tento vztah může vyvinout do podoby, která je nebezpečná, jako tomu je např. u Jaroslava Dobeše a bylo u Adolfa Hitlera. V tomto směru je tedy argumentace stěžovatelů poněkud zavádějící, neboť nešlo o to, že by znalec tvrdil, že Jaroslav Dobeš je jako Adolf Hitler (jak by se mohlo zdát z vyjádření stěžovatelů), znalec pouze poukazoval na konkrétní psychosociologický fenomén, který se dle jeho názoru projevil u obou těchto osobností. Stejně tak je vytržen z kontextu závěr doc. Vojtíška Járy mohla být v budoucnu registrována, aktuálně však registraci nedoporučuje vzhledem ke stavu trestního řízení vedeného proti hlavním duchovním představitelům této náboženské společnosti, resp. snaze přípravného výboru zajistit výhodnější postavení trestně stíhaným hlavním představitelům společnosti. Ani Nejvyšší správní soud tedy neshledal argumentaci stěžovatelů týkající se podjatosti doc. Vojtíška důvodnou.“

Mnoho tzv. duchovních vůdců vykazuje takové rysy osobnosti, skrze které jsou schopni úspěšně manipulovat s davem a přimět následovatele k činům, které neovlivněným jedincům přijdou minimálně nevhodné nebo nepochopitelné. Tento aspekt by bylo také jistě vhodné posoudit již u registrovaných církví a náboženských společností.

Konec církví

Je dobře, že podobným podivným aktivitám není přiznána ochrana skrze náboženství a ke zvážení by bylo, zda by vůbec nemělo být od celého konceptu nepřiměřené ochrany víry upuštěno ve prospěch svobody slova a názoru a nezávislosti jedince jak na duchovních a božských silách, tak na státu. Poskytování nadstandardní ochrany víře v nadpřirozeno a vyžadování respektu těch, kdo na Guru Járu, Mohammeda, jazykozpytce Dalajlamu či Ježíše nevěří, je v dnešním světě bizarním reliktem.

Zpracováno podle rozsudku NSS ze dne 11. 4. 2023, čj. 5 As 55/2021 – 63, dostupné na www.nssoud.cz