Dnes NSS rozhodoval jeden relikt z doby covidí. Shromáždění v Brně, které se úředníci snažili rozpustit. Krajský soud v Brně dal za pravdu advokátovi Koudelkovi. NSS kupodivu s KS Brno souhlasil:.

Nejvyšší správní soud se ztotožňuje s názorem krajského soudu, který neshledal, že by došlo k naplnění všech předpokladů pro rozpuštění shromáždění, neboť nic nenasvědčuje tomu, že by v předchozím průběhu shromáždění nastaly okolnosti, na jejichž základě by se shromáždění. Ačkoliv se závěr krajského soudu, že měl stěžovatel shromáždění případně zakázat, jelikož s ohledem na jeho oznámený účel mohl očekávat, že může docházet k porušování právních předpisů, může jevit přísný, lze tuto argumentaci akceptovat do té míry, že již ze samotného ohlášení shromáždění (a stejně tak s ohledem na skupinové nepokoje související s opatřeními proti šíření koronaviru) mohlo být stěžovateli zřejmé, že taková situace může nastat. Účelem shromáždění bylo vyjádřit nesouhlas s postupem vlády, vyjádřit nelibost s vládními opatřeními, jakož i debata k jejich zákonnosti, ústavnosti a smysluplnosti, s níž se pojí pravděpodobné výzvy k jejich nedodržování. Nelze tak přisvědčit tvrzení, že podstatu shromáždění stěžovatel ani v nejmenším nemohl předpokládat. S ohledem na uvedené však nelze dospět ani k závěru, že by byla splněna podmínka podle § 10 odst. 1 shromažďovacího zákona, která by naplnila důvod pro jeho zákaz. Krajský soud v této věci uvedl, že účel shromáždění byl předem jasný a pokud má stěžovatel za to, že takové shromáždění by nebylo možné později rozpustit pro odchýlení se od jeho oznámeného účelu, měl jej předem zakázat. Nelze se proto ztotožnit s tvrzením, že samotná výzva k nenošení ochrany úst znamená odchýlení se od účelu shromáždění, neboť vyjádření nesouhlasu s vládními opatřeními byla jeho primárním účelem. Na tom nemůže ničeho změnit ani to, že stěžovatel postupoval dle vyjádření bezpečnostního odboru ministerstva, neboť to popisuje rozpuštění shromáždění při nedodržování krizových opatření. Žalovaný však rozpustil shromáždění z jiného důvodu.

NSS řekl ještě něco vtipného vzhledem ke všem hnusům, které z tohoto soudu vypadly.

Stěžovatel tvrdí, že jím provedený test proporcionality odráží vztah mezi právy politickými a právem na zdraví. Na relativně značně obecně pojatou argumentaci stěžovatele, ústící v lakonické konstatování, že právo na život a zdraví stojí z povahy věci nad právy politickými, lze reagoval toliko obdobně obecně. V tomto duchu lze souhlasit se stěžovatelem, že hrozící újma na zdraví může být v konkrétních souvislostech závažnější než hrozící újma na politických právech. Je však vždy třeba zvažovat jednotlivé možnosti, jak v konkrétní situaci postupovat a snažit se zachovat co nejvíce z obou střetávajících se práv. Účelem soudního přezkumu zákonnosti rozpuštění shromáždění je právě posoudit, zda správní orgán v konkrétní situaci takto postupoval. Krajský soud správně uvedl, že mu v tomto druhu řízení nepříslušelo hodnotit oprávněnost nošení ochrany dýchacích cest v průběhu shromáždění konaného dle shromažďovacího zákona, jakož i povinnosti testování na COVID-19.

Přezkum zákonnosti jednotlivých protiepidemických opatření je (byl) vyhrazen samostatným řízením, ve kterých Nejvyšší správní soud a krajské soudy pod nezanedbatelným časovým tlakem vytvářely mantinely zákonnosti postupu správních orgánů v boji proti pandemii.

Abnormální a předtím dosud nenastalá celospolečenská situace, kladla výjimečné nároky na postupy ve všech oblastech fungování společnosti a tedy i tam, kde mohlo docházet k novým a tedy i dosud soudně nepřezkoumávaným případným kolizím mezi základními lidskými právy.

Jakkoli však mohla být nastalá situace pro správní orgán, který shromáždění povolil, nová, atypická a v kontextu celospolečenské situace stresující, bylo třeba, aby postupoval uvážlivě a aby byl schopen v konkrétní situaci vyhodnotit, zda faktický stav, zahrnující i to, co na shromáždění od řečníka zaznělo, již odůvodňuje nejrazantnější zamezující prostředek – rozpuštění shromáždění. Je třeba přisvědčit krajskému soudu, že správní orgán takto nepostupoval.

Néééééé. To je nářez. Mantinely zákonnosti. Hahaha. Já padnu. To se ty soudní kojoti chtějí nějak chránit, aby se nemluvilo o tom, co provedli? Směšné.

Podle rozsudku NSS zde dne 28. 4. 2023, čj. 7 As 255/2021 – 17