Nepodléhejte panice.“ (Stopařův průvodce po Galaxii)

Nádech, výdech, nádech, výdech, počítat do deseti nebo do sta, podle toho, jak moc velký hysterky jste. Popřípadě doplňte tyto cviky pivkem či dvěma, než je vláda zdraží, čímž mne tedy konečně doopravdy zvedne ze židle.

Pak si znova přečtěte onen úsměvný článeček na Seznamzprávy s názvem „Proběhne mobilizační cvičení odvodního řízení, oznámila armáda“. Pak si vzpomeňte, na indické hrobečky mrtvolek na břehu Gangy, vyčerpané hrobníky kdesi v jihoamerické tramtárii, všechny ty naráz padlé v Číně s covidem, zdravé umrlé v mladém věku s otřesně poškozenými plícemi, připomeňte si mrazáky a tak podobně, všechny ty nesmysly, o kterých Seznamzprávy psaly. Už je vám trochu líp? Tak ještě jednou, nádech, výdech, pivko do druhé nohy a je to.

Vojáci jsou banda zelených kreténů. Úplných kreténů. Jsou to šašci na hranicích okresů a jedna guma na Hradě. Nic víc. V armádě je ten, kdo umí jen poslouchat a pořádnou poctivou a svobodnou a samostatnou a odpovědnou prací by se neuživil. U nás neustále obtěžují lidi tím, že lítají s helikoptérami sem a tam a pořádají nízké přelety nad vesnicemi, ideálně v jedenáct v noci… asi mají tolik peněz a benzínu. Já od nich nic normálního nečekám.

Taky si rádi hrají na bojeschopné muže a děsí ostatní. namátkou si připomeňme tato báječná (a drahá) cvičeníčka:

2017

2021

Navlečou se do maskáčů, počmárají si obličeje, vytáhnou kulomety, řvou a dělají bordel a to je tak všechno. Daňový poplatník se trochu prohne a pak se svět točí zase jako jindy a zelené mozky dají na chvilku pokoj.

Letos tu máme cvičení „Odolné Česko“ na webu armády se píše:

V regionu severní Evropy působí tři fiktivní agresivní státy. Nejagresivnější stát otevřeně vyhrožuje vojenským řešením geopolitické situace proti pobaltským státům. Na severovýchodní hranici Evropy náhle dojde ke kritickému zhoršení bezpečnostní situace a pobaltské státy žádají Severoatlantickou alianci o konzultace na základě článku 4 Washingtonské smlouvy. Severoatlantická rada rozhoduje o zahájení krizového plánování operace. Považuje totiž aktivity agresivního státu za reálnou hrozbu, která může rozpoutat válku v regionu. Takto se dá ve zkratce shrnout scénář letošního cvičení Odolné Česko, které má zapojit celou armádu.

Idioti. Vždyť co jiného vás může napadnout, když si tohle přečtete? Je to stejná blbost jak to koronavirové cvičení WHO s prasátky. Já si vždycky vzpomenu u něčeho takového na báječný britský seriál Haló, haló a na toho německého důstojníka, co miloval kavárníka Reného a jezdil po francouzském venkově ve svém tančíku.

Besídka zvláštní školy? Vypadá to tak.

Vojáci si rádi hráli na generály vždycky. Teď prostě jen zvyšují kadenci zpráv o mobilizaci. Všimli jste si, jak nám pořád tlačí blbosti o dvou bývalých sovětských republikách, které se snaží vyškrábnout brance, kde to jen jde? Směšní novináři, trapný stát. Patrně něco nasliboval zásobovačům a zbrojařskému průmyslu, aby se taky nažrali, když farmafirmy už mají na nějaký čas bříška plná. Dělný lid to zvládne zafinancovat, když si utrhne od úst. Má ale cenu se rozčilovat, vztekat, soudit a křičet? Ne. Nemá.

Jediné, co s tím můžete doopravdy udělat, je hodit na to bobek. Nebrat zlotřilý stát a jeho zelené poskoky vážně. Je nutno vědět, že tahleta republika byla, je a bude vaším úhlavním nepřítelem. Kašlete na ni, kašlete na její pohůnky a služebníky, kašlete na média, nedávejte jim prostor. Nevěnujte pozornost Rusku, mějte u zadku všecky Ukrajince světa. Co je vám do toho všeho? Nic. Je to jen šum, blbosti, nesmysly, nezajímavý balast, jehož sledováním si ničíte vlastní život a necháváte drahocenné dny, které vám byly na tomto světě dány, nenávratně protékat mezi prsty. skutečně je jen na vás, jaká bude realita, ve které se nacházíte – buď to bude to, co vám nutí armáda a Seznamzprávy, nebo to bude parádní a nezapomenutelná jízda. Já volím to druhé a nějakým hraním si na vojáčky se nenechám rozhodit.

Pro stát mám jediný vzkaz: Nasrat, jo nasrat. Se vším – s válkou, covidem, soudy, mobilizací, Ukrajinou, Ruskem, islámem, LGBT+++, klimatem… bla, bla, bla. Hodlám se jenom bavit.

A kdybyste měli vážně strach, což nedoporučuju, není důvod se bát něčeho tak odporného jako je stát, vlast, národ a jiné blbosti, pak tu máte jedno čtení. Ukažte armádě prostředník. Nejste otroky státu. Hlavně, prosím vás, nevěřte na bajky o vlasti, národu, společnosti, občanech, jednotě, odpovědnosti za obranu a jiné koniny. Nic z toho NEEXISTUJE. Jsou to lži a výmysly. Nepodporujte to.

P. S.: Kdyby vás šokoval nadpis, že je vulgární, tak vězte, že jde o citaci z Krylovy Písně neznámého vojína. Jak trefná je ve vztahu v mobilizačním nápadům, že?

Co tady čumíte? Zkoušíte vzdechnout!

Copak si myslíte, že jsem chtěl zdechnout?

Z lampasů je nám zle, proč nám sem leze?

Kašlu vám na fangle! Já jsem chtěl kněze!.

Co mi to říkáte? Že šel bych zas? Rád?

Odpověď čekáte? Nasrat, jo, nasrat!!

Pořád stejné, co? Pomníky stavíme, klaníme se, stát vyžaduje náš život a nabízí výměnou kulový… Kryl je dobrým příkladem toho, že nemá smysl se věcmi trápit. Měl pravdu, ale skolila jeho, státní bestie přežila. Nedá se nad ní vyhrát jinak, než absolutní lhostejností. Měl se holt držet toho „Nasrat.“