Psát o odporných, hloupých a nanicovatých rozhodnutích NSS už mne právě dvakrát nebaví, ale vzhledem k tomu, že pořád mnoho naivů ovlivněných prospěchářskými ulhanými advokáty věří, že snad soudy nějaká opatření zrušily, protože byla covidová pravidla tzv. protiústavní a v rozporu s lidskými právy, musím pokračovat.

Dnes tedy NSS vyblil další hrůzu v jedné z desítek Davidových věcí. Jako obvykle neopomněl zdůraznit, že utlačování neočkovaných bylo naprosto správné.

Navrhovatelka též obecně namítala, že cílem mimořádného opatření je donutit dosud neočkované osoby, aby podstoupily vakcinaci. Ve shodě s rozsudkem č. j. 8 Ao 2/2022-53 však Nejvyšší správní soud uvádí, že z odůvodnění mimořádného opatření ani z vyjádření odpůrce nic takového nevyplývá. Opatření směřuje ke zmenšení rizika šíření onemocnění v populaci a zhoršení epidemické situace, čímž zároveň předchází zahlcení a zhroucení zdravotního systému. Tento cíl lze považovat za legitimní a opatření odpůrce je způsobilé jej dosáhnout. Negativní výsledek PCR testu přitom nelze považovat za srovnatelně účinné opatření, neboť nijak nesnižuje riziko nákazy a možnost vážného průběhu onemocnění u neočkované osoby. S ohledem na skutečnost, že v napadené části míří mimořádné opatření na služby spojené zejména s trávením volného času, tedy služby zbytné, považuje Nejvyšší správní soud zároveň toto omezení za přiměřené (shodně též rozsudek ze dne 3. 3. 2022, č. j. 9 Ao 41/2021-38).

Lumpové v talárech se navíc neštítí zaštítit se dětmi, kterým přitom vzali kus dětství radost a svobodu.

K námitce, že byla navrhovatelka diskriminována na základě věku vůči osobám mladším 18 let, kterým mimořádné opatření umožňuje využívat dotčené služby i s negativním PCR testem, Nejvyšší správní soud odkazuje na již citovaný rozsudek č. j. 8 Ao 9/2022-101, v němž zdůraznil zranitelnější postavení dětí a odlišnost jejich duševního, duchovního, mravního a sociálního rozvoje ve srovnání s dospělými (srov. též čl. 27 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte). Dospělí a děti
se tedy zpravidla nenacházejí ve srovnatelném postavení (v návrhu přitom není nic, co by ukazovalo na to, že zrovna v tomto případě je tomu jinak). Nelze též pomíjet právo na vzdělání (čl. 33 Listiny základních práv a svobod), které zahrnuje i účast žáků a studentů na školních tělovýchovných akcích (tedy i lyžařských výcvikových kurzech).

Jestli pořád věříte v právní stát, soudy, státní zástupce, policajty a advokáty, tak vám není ani rady, ani pomoci. Je to váš boj a mě už do toho laskavě netahejte.

Zpracováno podle rozsudku NSS, čj. 7 Ao 26/2021 – 54, ze dne 8. 11. 2022