Občas se podívám na twitterový účet naší hlavní gumy. Pokaždé se od srdce zasměju a utvrdím se v názoru, že v politice jsou jen samí kojoti, kterým můžou věřit a dávat hlas snad jen ještě větší kojoti.
Jedna z nedávných perel z klávesnic PR týmu PePy vypadá takto:
Se slzou v oku vzpomínám na časy, kdy o kůrovci mluvíval Babiš, to mělo aspoň šmrnc a grády, tohle je jen… ubohé, nemastné, neslané a suché stejně jako mrtvé smrky.
Zajímavá jsou na té litanii za Vysočinu poslední slova odolnost společnosti, nebo spíše jen odolnost. Ano, ta je mimořádně důležitá, ovšem ne v tom pojetí, jak si představují staří belhaví komouši. Odolnost je naší hlavní zbraní proti tajtrlíkům nahoře. Nikoliv ale odolnost imaginární společnosti, ta neexistuje,a le individuální, odolnost každého z nás. Tu si sami vytváříme a sami zachováváme bez ohledu na to, co se děje tam venku.
ZnovuTaťkovi Šmoulovi na Hradě přiznávám kredit za to, že mi dává stále nové podnětyk žádostem o informace ohledně jeho slibů ke klimatu a životnímu prostředí. Nechápu totiž vůbec, proč neustále trajdá po světě a po republice, když jdou věci řešit báječně online (škola, lékaři…) a proč tak nehorázně plýtvá pohonnými hmotami. On snad nečte názory odborníků a neví, co říká německá frakce Poslední generace?
Jedním z cílů klimatistů přece je dosáhnout přídělů 500 litrů benzínu na osobu za rok. Do pěti let (asi od nynějška) by pak nebylo přípustné získat benzín či naftu žádné. Jak je tedy možné, že prezident, ten náš shovívavý a moudrý tatíček, dává svým nehodným poddaným tak špatný příklad a plýtvá a plýtvá a plýtvá v situaci, kdy zoufale bojujeme o každičký joule energie, abychom konečně porazili CO2 a Putina? Takový odporný greenwashing nepochopím.
Stejně jako naši poslanci, kteří ač jsou pro svět a lidstvo naprosto nepodstatnými bytostmi (kdyby umřeli, nikdo by si toho ani nevšiml), rajzují po světě jak Willy Fog:
Jestli se vám to nelíbí, chtějte po politicích klimatická přiznání. Jen ať sami jedí kašičku ze cvrčků, kteoru nám chtějí navařit.