Když jsem byla mladá, milovala jsem M*A*S*H. Dokonce do té míry, že jsem ve třeťáku skutečně uvažovala nad studiem medicíny, ale pak z lenosti převážila právnická fakulta, kde se nemusí prakticky nic dělat. Každý fanda onoho amerického seriálu si jistě okamžitě vybaví Kuní ksicht – Franka Burnse. Nemůžete popřít, že náš největší voják generálmajorplukovník Řehka je mu prostě podobný (zdroj obrázku Řehky, zdroj obrázku Kuního ksichtu). Myslím, že se to vztahuje i na charakterové vlastnosti, které jsou o obou těchto komických postaviček nedobré.


No ale abych se od nepohledného zeleného mozku dostala k podstatě věci. Řehkovi na Reflexu otiskli jakýsi projev. Dovoluji si kousek citovat:
Žijeme ve světě, který není bezpečný. Nikdy nebyl a nikdy nebude. Lidé nikdy nebudou mít stejné zájmy a přirozeně se budou dostávat do konfliktů. Při jejich řešení občas státy sáhnou k organizovanému násilí, tedy na světě budou války. Pro někoho je to možná šokující zjištění. Tak to ale bylo vždy. Pouze jsme měli to štěstí, že jsme jako společnost dlouhá desetiletí bezprostředně neprožili klasickou válku. Zvykli jsme si, že o válce slýcháme jako o něčem vzdáleném, abstraktním, co se nás týká okrajově. Maximálně tu a tam pošleme profesionální vojáky do krizové oblasti, aby tam společně se spojenci pomohli řešit nějaký problém, aby se nedostal k nám domů. To je pohodlný stav, protože jsme nemuseli pro vlastní obranu obětovat příliš úsilí, peněz ani lidských životů. Namlouvali jsme si, že velká válka přece v naší civilizované Evropě nehrozí. Kdyby snad hrozila, budeme o tom vědět dostatečně dopředu a problém začneme řešit, až když přijde. Bohužel to neplatí.
Z termínu „organizované násilí páchané státy“ budu mít asi ještě dlouho noční můry (a ne, ty gumo, není pro mne šokují, že jsou státy sviňky ochotné jen tak z plezíru, a protože je to možné, zabít nevinné lidi a poslat je na válečná jatka, to fakt ne), ale zpět k tomu, proč píšu příspěvek.
Na našem pravidelném čtvrtečním setkání v Novém Kyjevě nám jeden kamarád popisoval jakýsi nástroj „umělé inteligence“ pro tvorbu textů. Něco zadáte a ono vám to sesmolí třeba projev nebo diplomku.
Zadala jsem tedy následující požadavek:
Vypracuj projev o válce, Rusku, nutnosti chránit demokracii, branné povinnosti, odpovědnosti, těžkých časech.
A ono to napsalo:
Dnes se musíme bavit o tématu, které bychom nejraději odsunuli stranou. Tématu, které nás však bohužel v posledních letech pronásleduje a s nímž se musíme vypořádat. Mluvím o válce a ohrožení naší demokracie. V současné době se nacházíme v situaci, kdy naši sousedé na východě, Rusko, ukazují stále větší agrese vůči nám a našim spojencům. Sledujeme nejen vojenskou expanzi a okupaci sousedních zemí, ale také informační válku a dezinformace, které nás chtějí oslabit a rozdělit. Mnoho lidí se ptá, co můžeme udělat pro ochranu naší země a demokracie. A já na to říkám – je třeba převzít odpovědnost. Odpovědnost nejen za sebe, ale i za své blízké a za celou naši zemi. Jedním z prostředků, jak můžeme pomoci chránit naši zemi a demokracii, je branná povinnost. Někdo by mohl namítnout, že jsme v Evropě a že válka se nás netýká. Ale bohužel to není pravda. Naše země je členem NATO a naše bezpečnost je navzájem propojena s bezpečností našich spojenců. Pokud nebudeme schopni bránit své hranice a přispět k obraně demokracie, ztratíme nejen naši svobodu, ale také důvěryhodnost a respekt v očích našich spojenců.
Jelo to pořád dál s tímto slovním průjmem, ale já už raději klikla na stopku. Nedozvíme se tedy, kam by to AI až dotáhla s válečným štvaním. Možná, že by překonala nakonec i Řehku, těžko říct.
Přišlo mi každopádně dosti děsivé, že texty obou stvoření jsou vlastně totožné. Ten od AI je tedy trochu kostrbatý, to nebudu zapírat, ale neupravovala jsem ho. Používat ho už nebudu, předpokládám totiž, že se AI i tímto mým nepatrným počinem něco naučila, svoje schopnosti vycizeluje a za pár let se vrátí v čase a zabije Sáru Connorovou. Vysvětlení tohoto, proč umělá inteligence i zelená inteligence chrlí tytéž bludy, je několik. Já třeba váhám mezi tím, že je Řehka právě ten první terminátor nebo přiletěl s nějakým UFO. Těžko říct, kde je pravda, asi tam někde venku.
Přemýšlím teď, jak vlastně dál vzdělávat děti. Když vidím, co za dnešek dokázal udělat náš nový a extrémně zručný zedník, říkám, si, že na gympl je těch mých báječných potomků škoda. Ve světě, kde je pak jako ajťáky nebo právníky, učitele či překladatele lusknutím prstu nahradí umělá inteligence, bude možná lepší umět nakonec něco rukama. Nebo bych je mohla dát na vyučenou k mafiánům. Ti asi budou profitovat vždycky a ani AI je nedostane na kolena. Vilda se chce učit od sedmé třídy rusky, tak teď bude mít možnost si z práce u cizojazyčných gangů operujících nově (nebo už zase) na našem území ve zvýšené míře vybírat.