Dnes jsem se opět ponořila do kalných vod VeKLEPU. Je to celkem psina, když neberete tenhleten šaškovský stát vážně a nenecháte si kazit den zákonodárci. Kupříkladu teď se probírá nařízení vlády, které má za úkol do ČR natáhnout více Ukrajinců, protože je jich tu málo. Musíte uznat, že takovou logiku nikdo soudný nepochopí, ale zasmát se tomu můžete od srdce.
V důvodové zprávě k onumu nesmyslu nazvaenému „Návrh nařízení vlády o mimořádném pracovním vízu pro státní příslušníky některých států pracující v zemědělství, potravinářství nebo lesnictví a o zrušení některých souvisejících nařízení vlády“ se píše:
Od 1. prosince 2019 až do 24. února 2022, kdy se pozastavil příjem žádostí na zastupitelském úřadu ve Lvově kvůli válečnému konfliktu, postupně stoupal zájem zaměstnavatelů o mimořádné pracovní vízum a počty žádostí se i přes komplikace způsobené pandemií navyšovaly. Program tak plnil očekávání z pohledu cílové skupiny i orgánů státní správy.
Zaměstnance chybějící v důsledku pozastavení vízové agendy na Ukrajině následně nahradili váleční uprchlíci s tzv. dočasnou ochranou pouze částečně, v řadě profesí vyžadujících praxi, specifickou kvalifikaci nebo fyzicky náročnou aktivitu se dlouhodobě poptávané pozice obsadit nepodařilo a pracovníci zde chybí.
Jaké konkrétní pozice proboha mají ukrajinští dělníci v oblasti zemědělství, potravinářství nebo lesnictví zastávat, že na to potřebují záhadnou speciální kvalifikaci? Proč tam prostě nejdou ti, kteří sem přivandrovali jako tzv. uprchlíci? To neumí sbírat květáky nebo podávat cihly?
Zajímavé je toto:
Mnoho ukrajinských občanů, kteří v rámci tohoto programu jezdili před válkou do ČR pracovat, dlouhodobě spolupracuje s českými zaměstnavateli a má s nimi dobré vztahy. Aktuálně za prací přicházet nemohou, a i když se podařilo některá místa obsadit držiteli dočasné ochrany, Ukrajina s ohledem na jazykovou a národnostní blízkost nadále zůstává klíčovou zdrojovou zemí pracovní migrace pro zemědělství a potravinářství i po skončení válečného konfliktu...
Pro obnovení realizace Programu Mimořádné pracovní vízum pro státní příslušníky Ukrajiny pracující v zemědělství, potravinářství nebo lesnictví bylo odsouhlaseno navýšení kvóty pro žádosti o mimořádná pracovní víza z 1 500 na 2 500 ročně.
Nově se tento program nebude vztahovat pouze na Ukrajinu (pro občany, kteří mohou legálně vycestovat z Ukrajiny za prací), ale také na další vybrané země – Bosna a Hercegovina, Gruzie, Moldavsko a Severní Makedonie. Je navrženo rozdělení kvóty po 250 pracovnících ročně pro každou zemi. Realizace programu by měla být obnovena s účinností od 1. ledna 2024. Nově navržené zdrojové země nepředstavují pro Českou republiku bezpečnostní riziko.
Za prvé: program má být obnoven k 1. 1. 2024 za účelem dovozu pracovní síly po skončení konfliktu. Mám teda počítat s tím, že od 1. 1. 2024 máme na programu jinou zábavu než ukrajinské bojůvky?
Za druhé: když jsou nám Ukrajinci tak báječně jazykově blízcí, proč pořád, po tolika měsících a tolika penězích do nich nalitých, nemluví česky? Proč se třeba trochu nesnaží? Proč jen kňučí? Proč to má být moje odpovědnost, že někdo cizí je hloupá lemra? Navíc přece jsou Ukrajinci, kteří se češtině naučili, aspoň mluvené, celkem v pohodě a bez pomoci státu a bez mých daní. Tak kde je vlastně zakopanej pes?
Za třetí: Kde doprkennývohrady vláda vzala, že takové BiH není bezepčnostním rizikem? To enví, jak moc je tam rozšířený islám a co jsou tamní obyvatelé mnohdy zač? Český rozhlas před pár lety kupř. uvedl (ano, Český rozhlas!):
Bosna je země, v níž radikální islám wahhábisticko-salafistické ideologie, který vyznávají teroristické organizace jako Islámský stát a Al-Káida, rychle roste. Ze země odešlo více než 300 Bosňáků bojovat do Iráku a Sýrie na straně teroristů. Západní zpravodajské služby už delší dobu upozorňují na šíření radikálního islámu v zemi a žádají od bosenských politiků, aby něco rychle podnikli k vykořenění tohoto nebezpečného jevu. Na týž problém upozornila ve své letošní zprávě i SOA.
Komický, ne?
Na Idnes se ještě čtenáři dozvěděli:
Jen v Bosně existuje podle Němců více než desítka míst, kde radikální islamisté bez dohledu úřadů praktikují salafismus – nejtvrdší formu konzervativního islámu, která velí k válce proti nevěřícím. Někde už dokonce fungují základní výcvikové tábory, aby noví bojovníci na Blízký východ neodjížděli bez zkušeností.
Srandovní taky je další tvrzení z důvodové zprávy:
Návrh nařízení vlády nemá územní dopady a ani dopady na územně samosprávné celky.
Ubytovny se zahraničními dělníky totiž nejsou v městech zrovna vítané:
Podle starosty Libáně Jaromíra Přibyla agentura OSPRO začala první zahraniční pracovníky do města přivážet zhruba před rokem. „Je tady okolo dvou stovek cizinců, kteří pracují pod agenturou. Přesná čísla neznáme, Antolin i OSPRO jsou soukromé subjekty, které se nám nemusí zpovídat. Pro ně je prostě levnější přivézt cizince, než platit naše lidi. Jako město jsme na ně krátcí. Akorát jsme vydali zákaz konzumace alkoholu na veřejnosti, který jejich posedávání snad trochu zmírní,“ říká Přiby
Zajímavé je, že to není první ukrajinsko-pracovní počin naší vlády z poslední doby. O co jde?