„Podívejte se, já mám čtrnáctiletého syna, za chvilku bude ve věku branném. Já nevím, jaký bude branný zákon, je tady třeba jeho novela teď, bude tam dobrovolné předurčení, budou se měnit podústavní předpisy, můžou se změnit pravidla, může být všeobecná branná povinnost. Já prostě udělám všechno pro to, aby ho nepostavili někam, aby ho někdo nevyslal bez nějaké demokratické kontroly. Jestli si pan ministerský předseda myslí, že to je populismus, ať si to klidně myslí, ale já to tak prostě cítím. Já se chci bavit o těch jednotlivých věcech v debatě, třeba záchrana dvou dívek – jestli to mohou dělat jiné bezpečnostní složky, nebo jestli to musí dělat armáda, jestli k tomu musíte mít zmocnění na 60 dnů vyslat v podstatě celou armádu někam. Nejenom z důvodu ozbrojeného konfliktu a humanitární krize, ale vy víte, že třeba v tom dalším tisku jsou i jiné závažné důvody. To zmocnění je opravdu velmi široké.“ Radek Vondráček, poslanec za ANO

Od března 2020, kdy jsme začala psát blogy o právu za doby covidí, neustále žasnu nad mizernou právní erudicí občanů a nad fámami, které se díky tomu šíří snadno jako požár v buši. Nemám kapacitu uvádět na pravou míru všechny bláboly, o kterých se dozvím, a taky mám malý dosah, neb lidi raději věří právním šarlatánům než pravdě, ale přesto se ještě tu a tam snažím. Dnes se budu věnovat diskutované změně Ústavy.

Nejprve k tomu, jakým způsobem se dle čl. 39 odst. 4 Ústavy dá ústavní pořádek měnit:

 K přijetí ústavního zákona a souhlasu k ratifikaci mezinárodní smlouvy uvedené v čl. 10a odst. 1 je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů.

Jak vidíte, vládní strany samy si rozhodně nevystačí, budou potřebovat opozici. To za prvé.

Za druhé se pojďme podívat, co že se stalo v pátek třináctého na půdě Poslanecké sněmovny. Projednával se sněmovní tisk č. 252 – novela Ústavy. Detailní informace jsou zde, ve veřejné databázi právních předpisů eKlep.

Aktuálně zní článek 43, kterého se změna týká, takto:

1) Parlament rozhoduje o vyhlášení válečného stavu, je-li Česká republika napadena, nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení.
(2) Parlament rozhoduje o účasti České republiky v obranných systémech mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem.
(3) Parlament vyslovuje souhlas
a) s vysláním ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky,
b) s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky,
nejsou-li taková rozhodnutí vyhrazena vládě.
(4) Vláda rozhoduje o vyslání ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky a o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky, a to nejdéle na dobu 60 dnů, jde-li o
a) plnění závazků z mezinárodních smluv o společné obraně proti napadení,
b) účast na mírových operacích podle rozhodnutí mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem, a to se souhlasem přijímajícího státu,
c) účast na záchranných pracích při živelních pohromách, průmyslových nebo ekologických haváriích.
(5) Vláda dále rozhoduje
a) o průjezdu ozbrojených sil jiných států přes území České republiky nebo o jejich přeletu nad územím České republiky,
b) o účasti ozbrojených sil České republiky na vojenských cvičeních mimo území České republiky a o účasti ozbrojených sil jiných států na vojenských cvičeních na území České republiky.
(6) O rozhodnutích podle odstavců 4 a 5 informuje vláda neprodleně obě komory Parlamentu. Parlament může rozhodnutí vlády zrušit; ke zrušení rozhodnutí vlády postačuje nesouhlasné usnesení jedné z komor přijaté nadpoloviční většinou všech členů komory.

Podle mého skromného názoru již nyní může vláda bez souhlasu parlamentu dělat většinu věcí, ale přidává se do čl. 43 odst. 4 bod d). Ten je zajímavý a v podstatě umožňuje vyslat vojáky do zahraničí za jakýmkoliv účelem. Ochrana života, zdraví, majetkových hodnot a bezpečnosti je prostě v rukou psychopatů zneužitelná jak sfiň.

Zajímavé také je nově navrhované množné číslo u slov přelety a průjezdy v odst. 5.

Návrh zákona novelizujícího Ústavu nyní zní takto, cituji z něj:

Čl. 43 odst. 6 má zůstat v platnosti i po novele, tzv. kontrola (účinná asi jako u nouzového stavu, co si budem…) tedy existuje a bude existovat.

Nyní proběhlo teprve 1. čtení, což vůbec, ale vůbec nic neznamená. Jednací řád Sněmovny si přečtěte zde. Nic není schváleno, nic se (minimálně zatím) nestalo.

Pokud vás zajímá, jak to na půdě PSP proběhlo, tak si můžete projít stenozáznam. U pultíku mektali tihleti alíci:

Lidi, prosím vás, nepanikařte, nevěřte bulíkům, které vám kdekdo věší na nos, hledejte informace sami a přemýšlejte tím, co máte na krku. Díkes.