Dnes bychom měli slavit a v rámci toho vypít aspoň 3 piva! Kardinál Duka totiž dosáhl svého největšího životního úspěchu a pomohl nám všem v boji s politickým islámem a jeho drzými a nehoráznými požadavky vůči sekulární nebo jiné než muslimské společnosti.
Ústavní soud dnes rozhodoval o tom, jestli může Ježíš na divadle znásilňovat muslimku, která si pak vytahuje českou vlajku (no bóže, tady fakt nechápu, o co šlo, vždyť je to jen hadr, stejně jako ten ukrajinský tříděný odpad) vy víte odkud.
Ve fanatické snaze chránit islám udělali ústavní soudci asi to nejlepší rozhodnutí pro svobodu za celý svůj bídný život a dokonce jsem jim kvůli tomu ochotna odpustit promile z covidích hříchů. Co Ústavák řekl?
„Česká republika je liberálně demokratickým státem s konstitutivní rolí svobody projevu včetně projevu uměleckého. Blasfemie (rouhání) není sama o sobě trestněprávním deliktem (byť trestný čin hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob podle § 355 trestního zákoníku tu vykazuje jistou příbuznost). Soukromoprávní žalobu na ochranu osobnosti, tvrdící neadresnou individuální nebo skupinovou difamaci, je nutno posuzovat prizmatem zákonných předpokladů podle platné podústavní úpravy. Je však především rolí státu, resp. orgánů veřejné moci, aby při plnění svého pozitivního závazku chránily náboženskou svobodu a ideologickou i náboženskou neutralitu (čl. 2 odst. 1 Listiny). Při právním posouzení kolize uměleckého projevu a chráněných práv jiných musí mít, skrze interpretaci podústavního práva i ochranu základních práv a svobod, stěžejní roli obecné soudy. Ty musí vycházet z obsahu uměleckého projevu při vnímání jeho celkového kontextu a z algoritmů posouzení jeho přiměřenosti v relaci použitých prostředků a legitimních cílů.“
Pak soudci dodali:
Ve světle kontroverze expresivního uměleckého projevu a náboženských hodnot se vyjevuje určitý paradox. Náboženství je jako normativní systém, reprezentující víru a vyznání značného počtu lidí, pro něž tvoří významnou součást jejich identity, výslovně chráněno ústavním pořádkem (čl. 2 odst. 1, čl. 15 odst. 1, čl. 16 Listiny). Jeho dogmata, předměty uctívání, osoby svatých mají smysl ve své stálosti, tradici a nedotknutelnosti; monoteistická náboženství jsou v podstatě „domyšlenými“ systémy, čerpajícími autoritu z víry, z božích přikázání, ze svých sociálních funkcí. Oproti tomu (post)moderní demokracie, jakkoli i v jejích základech leží hodnoty, jež musí být „brány vážně“, potřebují ke svému vývoji, probíhajícímu v prostoru střetávání legality a legitimity, méně sevřená pravidla. Svoboda projevu umožňuje vyslovovat nebo jinak představovat též názory a skutečnosti zneklidňující, provokující, někdy zraňující. V momentu kolize obou systémů se stává posuzování vzniklého střetu velmi obtížným právě z hlediska práva. Arbitrem bývá obvykle spíše společenský dopad konfliktu a stále přítomná otázka míry.
A nakonec to nejlepší:
V nyní posuzovaném případě Ústavní soud konstatuje, že obě hry sledovaly legitimní cíl, směřující k vyvolání veřejné diskuse o náboženském násilí a sexuálních incidentech uvnitř jedné z církví. Učinily tak prostředky sice zčásti blasfemickými, ve svém celku však nepotlačujícími základní sdělení. S podstatou obsahu her včetně kontroverzních scén byla veřejnost předem seznámena a bylo svobodným rozhodnutím každého, zda se představení zúčastní. Nevyhnutelná veřejná informovanost o ústavní stížností napadených scénách, jakož i o incidentu v průběhu jedné z her, byla provázena širokou mediální diskusí. Ani z hlediska intenzity působení napadených skutečností tedy nedošlo k podstatnému zásahu do základních práv a svobod stěžovatelů.
Tak to je bomba! Svoboda slova vede a to je jedině dobře!
Myslím, že si od teď můžu dovolit vůči blbosti jako je politický islám (což ani dokonce není náboženství, ale politická záležitost) a podobným hnusárnám prakticky cokoliv. Sleduju legitimní cíl, aby se o té špatnosti debatovalo, můj blog má samozřejmě vysoce uměleckou hdonotu, když ji může mít experimentální divadlo, dále pak každý čtenář už dávno ví, co si myslím, a je tedy předem informován o potenciálním drsném obsahu, mediální diskuse o zvěrstvech páchaných kupř. na provdaných a znásilňovaných dětech, trápení děvčátek při obřízkách nebo degradace žen na podlidi je taky obecně známým faktem.
Doteď jsem si myslela, že bych měla být rozumná, slušná a zdrženlivá, ale evidentně to není zapotřebí, takže říkám na plnou hubu: Politický isláme, na*er si. Je to tak v pořádku, že, soudci z Joštovy?