Přiznám se k jedné úchylce – nedokážu se nedívat na tři seriály z doby komunistické. Patří mezi ně rozhodně bez debat Žena za pultem. Ta si drží třetí místo v hitparádě. Zde mne fascinuje, že nikdo z přítomných nikdy nepracuje a nejčastější věta, kterou zaměstnanci konzumu používají je: „Vem‘ to na chvíli za mě.“ a dále nemohu odolat uvědomělosti soudružky Holubové a jejímu čestnému přístupu k životu. Rovněž Haničinec je nepřekonatelný. Druhé místo si drží Chalupáři, které jsem častokrát viděla s dědou, ten je miloval. Na tomto seriálu mi přijde neuvěřitelné, jak jsou pořád všichni společně šťastni a žijí si v Třešňové jako v ráji. Společně pracují, společně se baví, společně si všichni s radostí pomáhají. To je jak ve šmoulí vesničce. Nikde žádné problémy. Docela jim závidím.

Na prvním místě je mimořádně zrůdný seriál My všichni školou povinni, kde jsou všechny postavy psychicky vyšinuté. Od mentorského Sováka, přes bláznivou pionýrskou vedoucí Žilkovou, nezlomnou ředitelku školy Galatíkovou, která se postaví i těm nejdrsnějším členům strany, chápající vysloužilou učitelku Medřickou a slizkou starou bábu Havelkovou, nechutného školníka Menšíka, všechny ty zlé rodiče a žák až po psychopatku Vránovou, která zcela záměrně týrá prvňáky. Vše je neuvěřitelně depresivní, kruté a zlé, k tomu ještě ta šílená hudba… kam se hraba Hitchcock.

Zdůrazňuji, že na Nemocnici na kraji města jsem nikdy nervy neměla, nesnáším doktora Štrosmajera do té míry, že bych asi musela rozdupat počítač, jakmile by se objevil na scéně. Myslím, že tahleta zbožšťovaná postava je zdrojem všech pacientských problémů v ČR.

Vraťme se ale k My všichni školou povinní. Jde o mimořádně hlubokou sondu do učitelské duše. Odhaluje vše hnusné, co je s tímto „povoláním“ spojeno. Tu manipulaci s dětmi, ponižování rodičů, prosazování pravdy, kterou pedagogům servíruje režim, považování se za nadřazené všem ostatním… brrr. Fuj. Fuj. A fuj. Horor.

Když o tom přemýšlím, ono veledílo My všichni školou povinní by se snadno dalo točit dnes – v době covidí a ukrajinské, kdy se učitelé s obrovskou vervou znovu pustili do prosazování jediné prorežimní pravdy a trestání všeho, co se jen trochu vzpouzelo škatulkám. Když se podívám na server Pedagogické info, už vidím klíčové scény, kde všichni hrdinové nosí modrožluté roušky a v pohotovostním kufříku všechny dostupné očkovací látky, které si v rámci odpoledních kroužků navzájem aplikují.

Na webu Pedagigcké info je zajímavý text, který se naváží do zločinného ředitele Vrány ze školy v Troubkách. Je to jeho dopis blbounům z ministerstva k tématu duševního zdraví dětí.

Článek je uveden těmito slovy: „Petr Vrána, ředitel Základní školy a Mateřské školy Troubky, známý ignorováním preventivních hygienických opatření v koronakrizi…“

Nojo, Vrána musí bejt pořádnej hajzl. Na závěr totiž uvědomělý autor z Pedagogické info dopsal:

Poznámka: Je s podivem, že Petr Vrána po excesech v době koronakrize zůstává ředitelem školy. 

Sám Vrána ve svém dopise, který je dosti patetický, to zase ano, ale není urážlivý ani sprostý ani lživý, kupř. psal:

V dopisu ředitelům dnes zmiňujete, že je na místě dětem zprostředkovávat znalost základních lidskoprávních dokumentů našeho státu (Listinu základních práv a svobod, Všeobecnou deklaraci lidských práv a Úmluvu o právech dítěte). Bohužel právě tyto dokumenty byly v uplynulých letech ve školách naprosto ignorovány. Vše jste jen nechali vyhnít. Důvěra byla narušena, není snaha ji získat zpět. Chcete, abychom žáky vedli ke kultivované demokratické diskusi a kritickému myšlení. Souhlasím. Mají však ve vás politicích vhodné vzory? Jak tedy máme odpovídat na otázky, které se týkají někdejší diskriminace a segregace neočkovaných žáků, nátlaku na očkování, vyvolávání strachu z nákazy a případné smrti prarodičů?Ptám se i vás, kolegyně a kolegové. Nekladete si dnes výše položené otázky? Už jste uplynulé náročné období vytěsnili z hlav? Jste rádi, že je to už „za námi“ (ať už jsou napáchané škody jakékoliv)?

Škoda především je, že si většina posluhovačů státu z řad učitelů tyto a podobné otázky neklade, ale na druhou stranu, většina pedagogů jsou ti, kteří se nedostali na jinou vysokou, tak co čekat… chytří jako třeba já holt v 99% případů nejsou, aby pochopili, že stát je náš úhlavní nepřítel a čím jsme od něj dál, tím pro všechny líp. Jako vyspělejší bytost bych měla projevit pochopení. No tak dobře, no…

Jestli vám nestačí Pedagogické info a ani zrůdnost typu Učitelské platformy, pobrouzdejte si po webech základních škol a hledejte, jak psaly o covidu a Ukrajině… pěkné to není ani omylem. Předstírají učitelské krysy, že tohle NIKDY nedělaly?

Podobný budovatelský plakátek nepochybně sdílelo mnoho škol… zásadní nástroj v boji proti šíření nákazy. Jakže to říkali kojoti z NSS? Jo, pozor, už vím – hrubé síto jsou prý antigenní testy. Tak jo. A proklínat budou učitelé hromadně Vránu. Já se picnu.

Jsem tak vděčná, že moje děti prakticky neměly se školstvím tu čest po celou dobu základní školní docházky a doufám, že se mi to podaří udržet. Zkuste to ani vy učitelům nezapomenout… nevěřte jim a vaše děti ať jim taky nedůvěřují. Nejsou to jejich přátelé.

P. S.: Vím, že i mezi učiteli je 1% dobrých lidí, jako všude jinde, tak si to neberte osobně, patříte-li mezi ně. Já taky musím zkousnout, že se řadím do skupiny něčeho tak děsného, jako jsou právníci.