Když člověk přemýšlí o největších absurditách dnešní doby, musí mu nepochybně vytanout na mysli tolik let diskutovaný a nyní konečně do praxe uváděný zákaz brček do limonád. Jistě se skrze eliminaci toho nejzlovolnějšího produktu na světě – slámky na pití – dočkáme klimatické spásy! Muži už nebudou muset trpět environmentálním žalem, děti se budou v dějepise učit, že předci byli takoví tmáři, že cucali kofolu kusem plastu z voskovaného kelímku a minimálně jedno koťátko neumře.

Na Deník.cz se dočtete:

Změna by měla prospět životnímu prostředí. Podle odhadů ministerstva životního prostředí se v Česku ročně prodá zhruba 300 milionů plastových brček, 20 milionů talířů, 60 milionů příborů, 40 milionů nádob na jídlo a 40 milionů kelímků z expandovaného polystyrenu. Každý rok se tak v tuzemsku spotřebuje až 20 tisíc tun plastového nádobí.

Je vtipné, když těmto nářkům tváří v tvář postavíte adoraci ústenek a respirátorů, které jsou vyrobeny – pozor držte se – taky z plastu. Přidat můžete zbytečné testy, odpady z vakcíny a taky igeliťáky, do kterých se balili lékaři a sestry, aby vypadali dost strašidelně a agilně v boji s hrozivým bububu virem.

Světová zdravotnická organizace (WHO) ve zveřejněné zprávě uvedla, že jen z vyočkovaných osmi miliard dávek vakcín vzniklo 144 tisíc tun odpadu ve formě použitých stříkaček a jehel. Zároveň vyzvala, aby země věnovaly odpadu v souvislosti s pandemií větší pozornost a investovaly například do recyklovatelných pomůcek.

Už v listopadu 2021 se psalo toto (o kolik tisíc tun odpad narostl?):

Podle expertů z univerzity v Nankingu si od počátku pandemie zatím našlo cestu do světových oceánů okolo 1,56 miliard kusů jednorázových ochranných pomůcek. Což už vypadá jako slušná ekologická katastrofa. Dohromady ale tato nálož odpadů, vážící 5460 tun, bledne před 26 000 tunami dalších jednorázových zdravotnických pomůcek, rukavic, injekčních stříkaček, obalů od infuzí, plastových obalů léčiv, zástěn a prostěradel, jež se v oceánech zabydlely též.

Další hrůzná čísla si dohledejte sami. Zpráv o ekologické katastrofě způsobené nesmyslnými kroky vlád je všude plno.

České soudy setrvale odmítají chránit právo na příznivé životní prostředí a tváří se, že nechutný a zbytečný pandemický odpad neexistuje. Proto jsme včera poslali další vyjádření do řízení o kasační stížnosti, se kterou se teď aktuálně snažím uspět u Nejvyššího správního soudu. Tvrdím, že tisíce tun plastů poškodily výrazně životní prostředí (zvýšily produkci onoho děsně děsivého CO2) a zničili mnoha lidem zdraví. Jsem opravdu zvědavá, jestli NSS konečně přestane lhát a uzná, že mám už od března 2020 ve všem pravdu. Jestli ne, tak si justice tu čistku vážně zaslouží.

Mimochodem, když už jsme zase u zatraceného CO2, věnujte pozornost tomu, o čem naše média mlčí a co je pro svobodu klíčové – protestům nizozemských farmářů proti omezování zemědělské produkce (jo, samozřejmě – kvůli snižování emisí toho slavného CO2, bla bla bla). Nizozemci nasazují do bojů, co mají, a to na obou stranách barikád. Těm nahoře jsou, jako všude jinde, občané ukradeni. Ať je klidně vezem čert! V Holandsku to vypadá na slušnou občanskou válku, která může být velmi brzy vyhlášena i u nás. Jsem totiž zvědavá, co se stane, až nám naše vláda doopravdy zavře plyn a zničí kritickou infrastrukturu. To bude teprve rodeo. Ještě že mám nakoupenou slušnou řádku bas s pivem, to se bude tahleta nová reality show sledovat o dost líp.